Jedni jsou zklamáni, druzí by do běžné školy děti nedali

Skupina 18 mladých Romů z Ostravska podala k Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku stížnost na Českou republiku kvůli tomu, že se cítili diskriminování tím, že byli v letech 1996 až 1999 umístěni do zvláštních škol.Jejich právní zástupci žádali přezkoumání tohoto rozhodnutí s poukazem na to, že příslušné testy nebyly věrohodné a že rodiče dětí nebyli dostatečně informováni o důsledcích svého souhlasu s tímto krokem. Školský úřad v Ostravěžádost odmítl a ústavní soud se stížností na jejich údajnou diskriminaci odmítl zabývat. K výkladu, že k žádné diskriminaci nedošlo, se začátkem února šesti hlasy proti jednomu přiklonil i soud ve Štrasburku.Autoři stížnosti, podané do Štrasburku už v roce 2000, tvrdili, že s romskými dětmi se v českých školách zachází jinak než s ostatními, že"z rasově neutrálního hlediska"nelze vysvětlit vysoký podíl romskýchdětí ve zvláštních školách a že diskriminaci Romů v České republice potvrzují i některé mezinárodní organizace. Štrasburský tribunál sice ve zdůvodnění rozsudku uvedl, že stížnost je založena na některých vážných argumentech aže bere v úvahu i znepokojení některých organizací nad přístupem k romským dětem v ČR, nemyslí si však, že by postup českých úřadů byl diskriminační. Podle soudu nemají pravidla pro přijímání do zvláštních škol rasový podklad ačeská vláda prokázala, že tyto školy nepřijímají jen romské děti. Ve verdiktu se dále uvádí, že rodiče dětí zůstali většinou pasivní, ale pokud požádali o přeřazení dítěte do běžné základní školy, bylo jim vyhověno.Ministerstvo školství verdikt přivítalo."V žádném případě nebylo upřeno dětem právo na vzdělávání a ani nebyla žádná diskriminace kvůli etnické příslušnosti. K tomu, aby dítě bylo do té školy umístěno, musel dátsouhlas rodič, to je jedna věc a druhá, důležitá věc byla, že bylo potřeba i vyšetření pedagogicko-psychologické poradny,"uvedla v České televizi tisková mluvčí ministerstva Michaela Lagronová. Naopak ředitele občanskéhosdružení Vzájemné soužití Kumara Vishwanathana rozsudek rozladil."Nejvíce mě zklamalo, že rozsudek zní, že není žádná diskriminace a také zdůvodnění, že je to právo státu, aby zařídil školy, které jsou přizpůsobenypotřebám dětí. Soud ale nechápe, že zvláštní školy nebyly proto, aby podpořily schopnosti dětí, ale spíše, aby byly segregované od ostatních dětí. Navíc je pak znevýhodňovaly při dalším vzdělávání,"uvedl v deníku Právo.Většina rodičů 18 Romů chce ve sporu pokračovat. Tvrdí totiž, že nebyli dostatečně informováni o tom, jaké nevýhody jejich děti po přeřazení na zvláštní školu čekají.Čerstvý příklad ze Vsetína ovšem ukazuje, že realita při zařazování dětí do škol bude trochu jiná, než jak ji popisují romští aktivisté: o to, aby jejich děti docházely na běžné základní školy, totiž často nemají zájemsami Romové. Vsetínská radnice prostřednictvím svých romských terénních pracovníků jako každý rok apelovala na rodiče romských předškoláků, aby své děti zapsali do základních škol. Výsledek? Z 20 nových školáků jich do základníškoly nechali zapsat rodiče 11, rodiče ostatních zvolili pro své děti školu se speciálním výukovým programem."Informovali jsme je o výhodách základní školy především ve vazbě na následující vzdělání,"uvedla romskáterénní pracovnice Gabriela Běťáková. Dlouhodobé praktické přípravě na zápis romských dětí se intenzivně věnovali také pracovníci místních neziskových organizací, které s Romy pracují (Charita Vsetín a Diakonie ČCE)."Problém je, že Romové berou speciální školu jako romskou školu, proto je pro ně samozřejmé, aby i jejich děti ji absolvovaly. Navíc, protože jim nikdo s výukou nepomáhal, oni svým dětem nepomohou také,"řeklapracovnice charity Denisa Janušová.