VIDĚT JINAK

Když jsem se chtěl na něco podívat očima rodiče a napsat následně cosi „moudrého“, zjistil jsem, že člověk nejprve musí zaostřit na svět úplně jinak. Je to podobné jako dívat se na kubistický obraz, v němž je prostor přeskupen tak, že vytváří skutečnost novou. A pokud se chce člověk skutečně dívat očima rodiče, nezbývá mu než začít vidět skutečnost podobně: přeskupenou podle jiného řádu, přeskupenou do podoby nedělitelné koexistence tří různých bytostí. A to je hodně odlišný pohled. Protože bych si netroufal říct víc, než mi dovolí čtyři roky rodičovství, pokusil jsem se zobecnit dvě zajímavé kolizní situace, které s výše uvedeným souvisejí. V obou případech jde o schopnost začít vidět věci očima rodiče a o to, že si rodič musí umět přiznat vlastní chyby.