První týdny ve školce

„Když dítě ve třech letech nastupuje do předškolního vzdělávání, je normální, že pláče a chce maminku, může to trvat i celé září,“ vysvětluje poradenská psycholožka Galina Jarolímková, ředitelka PPP pro Prahu 1, 2 a 4. Adaptaci ztěžuje, pokud dítě nemělo moc zkušeností s pobytem v cizím prostředí, nebylo zvyklé na setkávání s příbuznými, s dětmi rodinných kamarádů, nikdy samo nepřespávalo u babičky, tety apod.

Někdy ovšem stesk z odloučení nevědomě posilují a přenášejí na dítě sami rodiče, upozorňuje psycholožka. Zvlášť když si maminky vyčítají, že nejsou dost dobré matky, pokud „odloží“ dítě do školky, a obávají se, že mu tím ublíží. Říkají-li mu, jak se jim po něm bude stýskat, dítě si to přeloží tak, že ho tam maminka nedává dobrovolně, že se něco divného děje. „Vždycky je lepší pozitivní přístup: půjdeš si hrát, dostaneš svačinku, naučíš se spoustu věcí a já zatím budu vydělávat korunky. Až si pro tebe přijdu, všechno mi ukážeš. Důležité je nenechávat děti v nejistotě, nelhat jim, že přijdu za chvilku, ale přesně říct, jestli to bude po obědě nebo po spaní,“ dodává odbornice.