MIREK DUŠÍN S ČÍREM NA HLAVĚ

Když v roce 1990 vydal publicista Josef Klíma knihu Brutalita, mapující negativní jevy mezi naší mládeží, zařadil tam krom spartakiádního vraha či šiřitelů syfilitické nákazy v Soběslavi i punkery. Majitelé výstředních účesů, pokud zrovna netančili zběsilý tanec „bogo“ (autor měl na mysli zřejmě pogo), vyplňovali dle Klímy čas zběsilým souložením, fetováním, pitím alkoholu a kouřením. Tento stereotypní obraz punkového hnutí, stokrát pohřbívaného i kříšeného, přežívá u většinové společnosti, obávám se, dodnes.

A přitom právě v době, kdy Klíma knihu psal, kulminoval na punkové a hardcorové scéně trend zvaný Straight Edge, který se volně překládá jako Čistý štít. Pravda, nebyl tehdy asi k vidění na zábavách v Berouně či Kardašově Řečici, ale spíše v Bostonu, San Franciscu či Washingtonu. Toto hnutí nicméně trvá dál, doputovalo i do české kotliny a stojí stále za pozornost i dnes. A možná právě dnes, kdy tuzemští politici sbírají voličské body snahou povolit alkohol u cyklistů či bojkotovat zákaz kouření v restauracích.

Drug free

Traduje se, že Straight Edge se zrodilo v roce 1980 během vystoupení kapely Teen Idles v San Franciscu. Když vedení tamějšího rockového klubu zjistilo, že členům skupiny ještě nebylo jednadvacet let (v Americe hranice pro nalévání alkoholu), nechtělo hudebníky pustit dovnitř. Nakonec byl zvolen kompromis, kdy muzikanti byli označeni na rukou velkým černým X, což mělo sloužit jako varování personálu, aby jim nebyl naléván alkohol. Po návratu do Washingtonu se skupina rozhodla uplatňovat tentýž postup i v místních klubech, a tím umožnila teenagerům vstup na akce bez požívání alkoholu. Od těch dob se stalo černé X symbolem hnutí Straight Edge.

„Čistý štít“ byl reakcí punkové mládeže na to, jakým směrem se jejich scéna ubírala. Nevázaný sebedestruktivní životní styl končíval často v psychiatrických léčebnách, drogových odvykačkách či u Anonymních alkoholiků. Na rozdíl od hesla No future! začala proto jistá část příznivců tvrdé hudby razit jinou životní filozofii: „Žádné drogy, žádný tabák, žádný alkohol. Čelit problémům s jasnou hlavou, bavit se přirozeně, za každých okolností být schopný reagovat a mít čistý pohled na svět.“

Ortodoxní stoupenci Straight Edge odmítají také pokrmy z masa, kávu, čaj, promiskuitní sex a fyzickou agresivitu, takže už neprovozují ani ten divoký tanec pogo, kdy tanečník kolem sebe zběsile kope nohama. Neznamená to ale, že by „edgeři“ vyměnili rockové kluby za posilovny či čínské čajovny. Veškeré ostatní punkové atributy od účesů po tetování zůstávají, jiné je jen šetrné zacházení se svým tělem. A v tom se podle mého skrývá i jistý pedagogický potenciál. Totiž že být „čistý“ nutně neznamená být zároveň ulízaný šprt v tesilkách, co doma hraje na housle. Být čistý může být i zatraceně cool. A také, páni pedagogové, je užitečné vědět, že není punk jako punk.

Suma sumárum: Straight Edge je pro mě jediná skutečná kontrakultura, která míří proti většinové společnosti a zároveň se nebojí pálit ani do vlastních řad. Padni, komu padni.

***

ČISTEJ ŠTÍT

Sem člověk jako ty Sem člověk jako ty

ale mam lepší věci na práci ale mam lepší věci na práci

než dřepět a vypíjet si hlavu než dřepět a hulit trávu

poflakovat se s oživlejma mrtvolama protože vim, že to zvládnu bez ní

šňupat bílej sajrajt Přijde mi směšný dát si barbituráty

kolabovat na koncertech přijde mi směšný čichat lepidlo

Nikdy mě nenapadlo dát si speed Vždycky budu při smyslech

Prostě to nepotřebuju Nikdy nepoužiju žádnou berličku

Mam čistej štít Mam čistej štít…

(Píseň Straight Edge od kapely Minor Threat přeložil Radim Kopáč.

Převzato z knihy Punk je mrtvý - a kdo ne?)