MALOVÁNÍ MĚ ZACHRÁNILO

* Proč se ti říká Lipan?

Tak mi odmalička říkali bráchové, nevím, jak to vzniklo. Ale když jsem byl v léčebně, přečetl jsem si to pozpátku a zjistil, že to znamená „napil“. Proto jsem se té přezdívky zřekl.

* Kolik jsi toho tak běžně kdysi vypil?

Třeba dvacet pět piv za večer.

* Máš sklony k alkoholu v rodině?

Jo. Táta taky chlastal hodně. I brácha.

* Chtěl jsi je napodobit?

Jak jsem chlastání viděl u táty celý život, tak se mi to hnusilo.

* Proč jsi teda začal pít?

Vyhecovali mě k tomu kamarádi. Měli jsme období, kdy nás zajímal Jackass. Skákali jsme do křoví, bourali jsme do sebe na kole, dávali si facky - říkalo se tomu výzvy. Pak jsme šli jednou do hospody. Já jsem se do té doby, do svých osmnácti, vůbec nenapil alkoholu. Jenže než jsem dosednul, měl jsem na stole pivo. Kluci mě vyhecovali, abych ho vypil. Prostě další Jackass. Tak jsem do toho šel. Za chvíli jsem byl takovej obveselenej. Hrozně mě začal fascinovat vznik té přebujelé veselosti. A ještě víc mě to nabudilo do Jackassu. Za chvíli jsme vyrazili ven na kolech, kola jsme úplně dolámali a ráno se probudili pobouchaný. Byla to hrozná sranda.

* Slyšel jsem, jak sis jednou nalil do čepice kečup a tatarku, nasadil sis ji na hlavu a skočil do rybníka.

Alkoholické období přinášelo různé bizarní situace. Měl jsem nutkání tyhle šílenosti vždycky ještě něčím přetrumfnout.

* Nechybí ti tyhle divočiny dneska?

Ani ne. Šlo to tak daleko, že jsem před lidmi degradoval do takového asociála, lidi mnou začali opovrhovat. Byl to hnus. Jak nemám záklopku, chlast mě ničil.