Jak na angličtinu

Uč se, dítě, moudrým býti. A tedy co možná nejvíce moudrosti ulož do své hlavičky, říkají i píší odborníci na slovo vzatí v různých článcích. Mezi ně patří bezesporu i článek Angličtina v MŠ ano, nebo ne? v Informatoriu 3-8 č.8/2004, který jsem si s velkým zájmem přečetla. Po téměř půlstoleté práci v logopedických poradnách bych si dovolila jen trochu jej doplnit. Zařadit dítě do výuky cizího jazyka v předškolním věku je vhodné, až dítě zvládnevýslovnost všech hlásek, a to nejen pasivně, ale i v běžné řeči. Dále, je-li určitě schopno a ochotno dobře spolupracovat - nejen kvůli přání rodičů, ale z vlastního zájmu, třeba kvůli kamarádce či sourozenci.Radostná je i úprava výslovnosti u malých dětí s jiným mateřským jazykem, které kvůli delšímu pobytu svých rodičů u nás chodí do české školy. Pokud navštěvují mateřskou školu, naučí se písničky i básničky, které zpívají,ale mnoha výrazům nerozumí, takže je třeba použít při cvičení nejen obvyklé obrázky, ale i skutečné předměty. Výborným pomocníkem jsou rodiče. Nejen že doma cvičí s dítětem, ale napovídají, jak se to či ono řekne v jejichmateřském jazyku, aby dítě nepapouškovalo věty či říkanky, kterým nerozumí.Naďa z Oděsy půjde příští rok do první třídy. Velice se těší, dobře spolupracuje a její motivací je touha rozumět všemu, co si děti i paní učitelky povídají; aby vše věděla"stejně"jako ostatní. Kolik jazykůznáš, tolikrát jsi na světě. Zvláště v dnešní době, kdy se nám dokořán otevřely dveře do světa a řeč je stále nejdůležitějším pojítkem mezi lidmi.