Turistická školka v přírodě

Stalo se již tradicí, že v červnu vyrážejí děti z naší mateřské školy do Malé Morávky v Jeseníkách. Objevili jsme tam útulnou horskou chatu, kam se vejdeme pouze my a kde se pan správce o nás dobře stará.Pobyt motivujeme týdenní hrou, tentokrát jsme byli Indiány. Byla by však škoda zůstávat jen v chatě, protože okolí chaty je také kouzelné - za plotem máme louku a kousek dál les. Tam jsme trávili dopoledne hrami, tvořeníma procházkami a hlavně šetřili síly na odpolední túry. Po obědě jsme se vydávali na indiánské výpravy. Předem jsme upozornili rodiče na informativní schůzce, že budeme většinu času vyplňovat turistickými výšlapy, seznámili jsmeje i s trasami, které byly úměrné věku dětí.Děti poznaly"Mlýnky", potůček, ke kterému se musejí dostat výstupem na kopec. Náhodní kolemjdoucí potůček zpestřují vodními mlýnky vyrobenými z různých materiálů a děti se zabaví jejich opravou a nasměrovánímtak, aby jimi točila voda. Navštívily Karlovu Studánku, kde ochutnaly"ohnivou vodu"- místní kyselku. Bylo příjemné sledovat reakce dětí, když poznaly, že voda může mít trochu jinou chuť. Byly uchváceny výstupem naPraděd, nejvyšší horu Jeseníků, odkud měly výhled na údolí a ostatní kopce a pozorovaly stíny mraků. Podle nich rozpoznávaly, na která místa svítí slunce a kde je zataženo. Zážitek umocnila vyjížďka výtahem na vyhlídku, kteráje v prostoru vysílače. Vše jsme měli jako na dlani. Loni nám nepřálo počasí a vršek Pradědu byl zahalen do mraků, ale i to byla událost. Děti vstoupily do mraků a poznaly, jak mrak vypadá zblízka.Večer jsme si zážitky shrnuli při"indiánském sezení". Nastrojili jsme se do indiánských čelenek a oděvů a"vykouřili"dýmku míru. Samozřejmě došlo i na čtení dopisů od"bledých tváří"-rodičů. Rozhodně se nám pak nestalo, že by někdo nechtěl do postele, měl špatné spaní nebo ho trápil stesk po rodičích. Veškerou energii daly děti do přirozeného pohybu a prožitků.Celý pobyt jsme završili"indiánskou slavností", ke které patřilo i pomalování obličeje, tanec, zpěv, dobré jídlo a pití. Při společném veselí si nikdo z Indiánů nevšiml, že jim dobrý duch Inčučuna rozdal podpolštáře malé dárečky. Na to přišli až před spaním.Odjezd jsme si zpestřili nastrojením se do indiánských oděvů a čelenek a opět jsme si pomalovali obličeje. Všichni rodiče se při příjezdu smáli a byli rádi, že jejich děti přijely spokojené a plné dojmů. Děti měly zážitek,že poznaly moravské hory v celé své kráse. My jsme si opět ověřili, že vhodnou hrou děti objeví netušené možnosti, které jim mohou poskytnout turistické výšlapy.