Košíčková dílna

O košíčcích pletených z novin jsem slyšela, ale po pravdě řečeno jsem si je neuměla představit. Předpokládala jsem, že půjde o nevkusnou a nevzhlednou věc typu „z nouze ctnost“. Až se mi jeden takový „novinový“ košíček, který byl k nerozeznání od proutěného, dostal do rukou a naprosto změnil můj život. Výroba košíčků se stala náplní každé mé volné chvilky. První kousky sice postrádaly dokonalost, ale po získání určité zručnosti jsem mohla rodinu i přátele obdarovat prvními důstojně vyhlížejícími výtvory. V naší mateřské škole úzce spolupracujeme s rodiči, proto pro mě nebylo tajemstvím, že mezi maminkami je spousta tvořivých dušiček, které se o své nápady dělí při převlékání dětí v šatně. Napadlo mne právě pro tyto maminky uspořádat takovou malou podzimní dílnu, na níž jsem - povzbuzena úspěchem s košíčky - chtěla zájemkyně seznámit s jejich výrobou. A maminky skutečně přišly. Nejen s dobrou náladou a tvůrčím elánem, ale také s něčím dobrým na zub, aby si zpříjemnily čas strávený pletením. Předpokládala jsem, že se budeme muset sejít ještě jednou, protože výroba košíčku je časově náročná, proto jsme se domluvily opět za dva týdny k dokončení. A příště maminek přibylo. Ale nejen maminek - přibylo námětů, co bychom mohly dělat příště, až budou košíčky hotové. Třetí tvořivé setkání proměnilo naši třídu v malou výstavní galerii - žádná z maminek doma nezahálela, tak jsme společně mohly obdivovat nejen ošatky a košíky různých tvarů, ale také věnce, zvonky a stromečky. Největší úspěch však slavil kočárek, který by od proutěného rozeznal jen málokdo… Myslela jsem, že naše setkání jsou u konce, neboť mne předčily svou šikovností a kreativitou a já už je nemám co naučit. Poznala jsem, že košíčky hrály roli pouze zpočátku - pak už tady byla chuť se setkat a vytvořit něco pěkného. Pro ženy na mateřské dovolené to byla vítaná možnost seberealizace a společenského kontaktu. Tatínkům se domů vrátily spokojené manželky, pro něž bylo přínosem i to, že se lépe poznaly s ostatními maminkami, s námi a že dnes k sobě máme blíž. Mne to obohatilo o poznání, že jsou v tomto světě s pokřivenými hodnotami ženy, které si na sebe umí najít čas. Nemám na mysli čas na svůj zevnějšek, ale na sebe samu. Najdou si čas k vytvoření něčeho hezkého a mají chuť se učit novým věcem. Za to si jich vážím. A ještě jedno velké plus nám pletení košíčků přineslo - je to výborná relaxace - a taková spokojená a vyrovnaná maminka je k nezaplacení…