V naší školce Barvička se inspekce nebojíme

Reaguji na článek zveřejněný v Informatoriu 3-8 z února 2013 nazvaný Proč se stále bojíme?, kde je popsán průběh inspekce, která nepomáhá, neradí, povyšuje se a nevystupuje jednotně. Po jeho přečtení ještě více stoupla nejistota a nervozita celého kolektivu naší mateřské školy před ohlášenou kontrolou ČŠI. Všechny jsme však byly mile překvapeny vstřícností a přátelským přístupem inspektorek Ústeckého inspektorátu, pracoviště Louny. Náplní jejich práce je hodnotit, sledovat, kontrolovat, ale opět se potvrdilo rčení, že „když dva dělají totéž, není to totéž“. Naše mateřská škola se ve spolupráci s rodinou a prostřednictvím různorodé vzdělávací nabídky, zážitků a činností, bezpodmínečným a láskyplným přijetím snaží umožnit dětem prožít šťastného dětství. A toto naše úsilí paní inspektorky po čtyři dny v naší mateřské škole prožívaly s námi. Sledovaly, kontrolovaly, vyhodnocovaly, vyptávaly se, diskutovaly. Celá inspekce se odehrávala v přátelské, tolerantní a partnerské atmosféře. Nikdo nečíhal na naši sebemenší chybičku, nebazíroval na bezvýznamných maličkostech. Paní inspektorky nám byly kolegyněmi, které se zajímaly o naši ne vždy jednoduchou a snadnou práci, o vztahy a atmosféru na pracovišti, o spolupráci s partnery školy, o nás, jako lidi s pracovním i osobním životem a vším, co s ním souvisí. Necítily jsme nadřazenost, ale opravdový zájem o naši práci, respekt a uznání. Jsem přesvědčena, že přístup k inspekční činnosti v našem kraji motivuje a inspiruje mateřské školy do další práce, přispívá ke zvyšování jejich sebevědomí a respektu k učitelské profesi. Za to jim od nás patří poděkování a uznání.