V jednotřídní mateřské škole na malé vesnici začíná všední pracovní den. Jako první, krátce před sedmou hodinou ranní, včera i dnes se svou maminkou, která tráví čas na mateřské dovolené a do práce tedy dnes a ani zítra jistě nepospíchá, vchází do šatny dvouletý Matýsek. Chlapec již při vstupu pláče, vzlyká, zmateně pobíhá, natahuje ruce k mamince a žádá si její objetí. Ta z něj umanutě svléká oblečení a plní jím skříňku, utírá mokré oči a nos a přitom dítěti neustále melduje vysněný bezchybný scénář, jak ji dnes synek překvapí, nebude plakat, postaví letadlo, sedne si ke stolu, vypije čaj, půjde sám na záchod a stáhne si slipy a punčošky a bude si hrát s Aničkou od sousedů... Maminka předává vzpínajícího a naříkajícího synka paní učitelce se slovy „musí si zvykat", mezi dveřmi ještě v rychlosti podává plyšového méďu, který by měl suplovat dnešní bolestné odloučení, a mizí. Vřískající „školáček" eskortuje paní učitelku na židli, méďu odmítá, umíní si místo v jejím klíně a od pláče nepomůže ani laskavé a chlácholivé slovo učitelky a slib, že maminka již určitě brzy přijde.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.