Názvy matou. Vezměte si jen dva někdejší tuzemské časopisy věnované dětem. Jeden se jmenoval Úchylná mládež a druhý Správný kluk. Který vám je od pohledu sympatičtější? Asi tuším. Nicméně, věstník Úchylná mládež, založený roku 1926, měl navzdory názvu vysoce ušlechtilé poslání. Zabýval se podporou a výchovou handicapovaných dětí, dle dobového slovníku „mládeže slabomyslné, hluchoněmé, nevidomé, mravně vadné a zmrzačelé“. Časopis ostatně existuje dodnes, jen pod korektnějším názvem Speciální pedagogika. Naproti tomu čtrnáctideník Správný kluk, vycházející v letech 1943–1945, měl mnohem problematičtější poslání. Ačkoli v redakci tohoto „časopisu radostného mládí“, jak zněl podtitul, působil krátce i Jaroslav Foglar, jeho zaměření bylo ideologické. Vycházel pod patronátem Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, jež vzniklo z podnětu říšského protektora Heydricha a kolaborantského ministra školství Moravce. Jeho činnost se odvíjela v silně proněmeckém duchu inspirovaná „správnými kluky“ z Hitlerjugend.
Názvy matou. Vezměte si jen dva někdejší tuzemské časopisy věnované dětem. Jeden se jmenoval Úchylná mládež a druhý Správný kluk. Který vám je od pohledu sympatičtější? Asi tuším. Nicméně, věstník Úchylná mládež, založený roku 1926, měl navzdory názvu vysoce ušlechtilé poslání. Zabýval se podporou a výchovou handicapovaných dětí, dle dobového slovníku „mládeže slabomyslné, hluchoněmé, nevidomé, mravně vadné a zmrzačelé“. Časopis ostatně existuje dodnes, jen pod korektnějším názvem Speciální pedagogika. Naproti tomu čtrnáctideník Správný kluk, vycházející v letech 1943–1945, měl mnohem problematičtější poslání. Ačkoli v redakci tohoto „časopisu radostného mládí“, jak zněl podtitul, působil krátce i Jaroslav Foglar, jeho zaměření bylo ideologické. Vycházel pod patronátem Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, jež vzniklo z podnětu říšského protektora Heydricha a kolaborantského ministra školství Moravce. Jeho činnost se odvíjela v silně proněmeckém duchu inspirovaná „správnými kluky“ z Hitlerjugend.
Názvy matou. Vezměte si jen dva někdejší tuzemské časopisy věnované dětem. Jeden se jmenoval Úchylná mládež a druhý Správný kluk. Který vám je od pohledu sympatičtější? Asi tuším. Nicméně, věstník Úchylná mládež, založený roku 1926, měl navzdory názvu vysoce ušlechtilé poslání. Zabýval se podporou a výchovou handicapovaných dětí, dle dobového slovníku „mládeže slabomyslné, hluchoněmé, nevidomé, mravně vadné a zmrzačelé“. Časopis ostatně existuje dodnes, jen pod korektnějším názvem Speciální pedagogika. Naproti tomu čtrnáctideník Správný kluk, vycházející v letech 1943–1945, měl mnohem problematičtější poslání. Ačkoli v redakci tohoto „časopisu radostného mládí“, jak zněl podtitul, působil krátce i Jaroslav Foglar, jeho zaměření bylo ideologické. Vycházel pod patronátem Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, jež vzniklo z podnětu říšského protektora Heydricha a kolaborantského ministra školství Moravce. Jeho činnost se odvíjela v silně proněmeckém duchu inspirovaná „správnými kluky“ z Hitlerjugend.