Milujete partnera, který je hypersenzitivní? Váš vztah může být procházkou růžovým sadem, ale přesto na vás číhají některé specifické pasti. Je dobré vědět, čemu se raději vyhýbat.
Hypersenzitivní partner vnáší do vztahu spoustu dobrých věcí. Často se dokáže vcítit do vašich emocí tak, že spolu ani nemusíte mluvit. Lásku prožívá daleko intenzivněji než běžný člověk, někdy až tolik, že je to pro něj samotného možná až trochu moc. Vidí svět barevnější a výraznější. Strhne vás svým nadšením, naučí vás radovat se z malých věcí. A asi vám i ukáže, co znamená, když je někdo opravdu smutný.
Jste-li právě ve vztahu s hypersenzitivním (nebo také „vysoce citlivým“) partnerem, může se vám hodit několik zlatých pravidel, jak předcházet zbytečným nedorozuměním. S takovým partnerem není sice třeba zacházet úplně „v rukavičkách“, ale trocha ohledů na jeho zvláštní nastavení se v každém případě vyplatí.
Čtěte také: Existuje láska bez žárlivosti?
1. Nikdy nepoužívejte hypersenzitivitu svého partnera jako „diagnózu“ ve snaze ho ponížit, zranit nebo zlehčovat jeho pocity. Na věty typu: „Jasně, to je ta tvoje přecitlivělost…“ hned zapomeňte a vyřaďte je ze slovníku. Je to, jako byste jízlivě pronesli k ženě v momentálně nesluníčkovém rozpoložení cosi o tom, že má „asi zase své dny“. Hypersenzitivita je prostě hypersenzitivita, není to choroba ani charakterová vada. Útočit na partnera tímto způsobem je podraz, a pokud chcete žít v láskyplném vztahu, takové věci do něj nepatří.
2. Buďte k sobě i k partnerovi upřímní. Jestli je „součástí výbavy“ vašeho hypersenzitivního partnera také vysoká vnímavost k emocím druhých (a tedy i těm vašim), počítejte s tím, že vaše maskovací manévry odhalí na první pohled. Přijďte s nějakou nepravdou nebo milosrdnou lží, a partner vás ve vteřině naskenuje, vyhodnotí – a v lepším případě prohlásí něco ve smyslu: „Prima. A jak to bylo doopravdy?“ V horším případě vás rozebere na prvočinitele a budete rádi, když vás nakonec zase poskládá zpátky.
Co je hypersenzitivita?
Hypersenzitivita je pojem, se kterým poprvé přišla v roce 1997 americká psycholožka Elaine Aronová. Výzkum hypersenzitivity je záležitostí několika posledních desetiletí. Není to žádná nemoc ani psychiatrická porucha, i když její projevy se často zaměňují s projevy ADD nebo ADHD (poruchami pozornosti). Hypersenzitivní lidé vnímají podněty kolem sebe intenzivněji než ostatní, a proto jsou rychle přetížení světem kolem sebe. Často se dokáží brilantně vcítit do emocí jiných lidí, číst v projevech zvířat a mají vyvinutou intuici. Hypersenzitivita se projevuje u různých lidí různě. Někteří lidé jsou vysoce empatičtí, někteří mají extrémně citlivý sluch, čich, hmat, zrak atd. Takový člověk je obvykle zvýšeně citlivý hned v několika oblastech vnímání. Hypersenzitivní lidé tvoří asi 10–20 procent populace a tato vrozená vloha je často dědičná.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.