Portál slaví narozeniny

S čím vlastně před třiceti lety otcové zakladatelé Portál zakládali?  Čím je Portál jiný než ostatní nakladatelství? 

Portál vznikl jako řada podobných nakladatelství jako pokračování předrevolučních aktivit – v tomto případě spojených se řádem salesiánů. Ti od konce 80. let 20. století vydávali samizdatový časopis Čtení do krosny, kolem něhož se shromáždila pestrá skupina lidí, které pak nacházíme i u začátků Portálu. Tehdejší motivací bylo povzbuzení mladých lidí pro křesťanský život. Zaměření na mládež a její výchovu se přeneslo i do prvních let Portálu, postupně se přidávaly další oblasti, především psychologie. I po třiceti letech si Portál dál nese něco z těchto počátků – ačkoli se značně rozrostl, zachoval si ráz nakladatelství, kterému jde o člověka a jeho duchovní a duševní potřeby. Stále větší profesionalita i schopnost udržet se v bouřlivých vodách českého nakladatelského průmyslu nad hladinou nezabránily tomu, aby pro nás kniha zůstala knihou, nikoli jen produktem, tedy aby se s ní pracovalo jako s hodnotným zdrojem poučení, pomoci i útěchy, a ne pouze jako s prodejním artiklem. V tom si snad Portál pořád udržuje určitý původní idealismus, který přitahuje podobně idealistické spolupracovníky. V tom jsme asi trochu jiní než běžný mainstream. Někdy si říkám, že už třicet let jsme na hlavu.

Z hlediska nakladatele – čtou lidi opravdu méně? 

Těžko říct, protože to, co se mění evidentně, jsou spíš čtenářské návyky, různé formy a podoby čtení a přijímání obsahu knih (např. formou poslechu). Čtení je zdánlivě zastiňováno jinými aktivitami, ale tím víc pak vynikne to, když se někdo pro „obyčejné čtení“ skutečně rozhodne. Pro mě jako nakladatele jsou stejně zajímavější lidé, kteří ve čtení preferují kvalitu před kvantitou, takže i kdyby jich třeba bylo početně míň, nevadí to. Takoví lidé spíše poznají dobré nakladatelství, stanou se stálými čtenáři jeho produkce, ocení nakladatelovu práci a jsou za ni schopni i odpovídajícím způsobem zaplatit. Portál nabízí knihy pro všechny typy lidí, ale zároveň má svou úroveň, takže vlastně není pro každého. V tom smyslu nám jde hodně o kultivaci čtenáře, čemuž ostatně napomáhají i naše dětské knihy.

Pamatuji se ještě z devadesátých let na knihy se stotisícovým nákladem. Jaký náklad mívají knihy z Portálu? Ty úspěšnější? 

Náklady knih, které byly dříve skutečně někdy uváděny v tirážích a šly i do statisíců, jsou dnes vesměs obchodním tajemstvím a nakladatelé si je střeží. Maximálně se pak pochlubí nějakým fantastickým číslem, jak jsou úspěšní. Málokdo přizná, v jak vysokém nákladu vydal knihu, jež pak skončí ve výprodeji. Nicméně není tajemstvím, že náklad běžné novinky obvykle nepřesahuje 2000 kusů. Čím je kniha odbornější, tím výše jejího nákladu zákonitě klesá. Statisícové prodeje dnes vesměs nemá žádná kniha, ty skutečně nejúspěšnější se počítají spíš na desítky tisíc.

Co se nejlépe prodává? Pokud na to existuje nějaký mustr… Domácí autor, či zahraniční? Psychologie, pedagogika nebo spiritualita?

V tom je každodenní alchymie našeho snažení. Mustr rozhodně žádný není, je jen zkušenost, která umožňuje lepší odhad. Když znáte dobře cílového zákazníka, můžete mu lépe nabídnout, co by se mu mohlo líbit. Ale platí, že například domácí autor spirituální literatury své publikum více zasáhne než autor zahraniční. Na odborné literatuře je hezky vidět, jak moc je který obor zvyklý se průběžně dovzdělávat. Psychologové jsou v tomto smyslu milá výjimka – je vidět, že se zajímají o novinky v oboru, rozšiřují si obzory, zjevně si i zaplňují určité mezery. Jiným signálem je, když vydáme podle všeho zajímavou a podstatnou knihu z jiného oboru a koupí si ji zjevně jen zlomek cílové skupiny. Ptáme se samozřejmě nejprve sami sebe, zda jsme nějak knize neublížili, ale mnohdy to opravdu vypadá spíše tak, že daná profese zkrátka nemá o další sebevzdělání zájem. Stále větší potenciál pak mají dětské knihy. Konkurence v této oblasti je veliká, což nakonec prospívá jejich podobě a péči, kterou je jim třeba věnovat. Povedená dětská kniha je ovšem při určitém zjednodušení sázkou na jistotu.
Jaký byl nejúspěšnější titul v historii Portálu? Absolutní čísla jsou někdy trochu matoucí. V tomto smyslu by asi mezi nejúspěšnější knihy patřil zpěvník duchovních písní Hosanna, což může působit zvláštně. Z knih, které ale k Portálu patří jaksi více, stojí za zmínku třeba kniha Jiřiny Prekopové Malý tyran, Jany Hašplové Masáže dětí a kojenců nebo kniha duchovních Příběhů pro potěchu duše od salesiána Bruna Ferrera.

Jak se vlastně „ve stáji“ Portálu ocitla Psychologie dnes? 

Psychologie dnes začala jako časopis studentů psychologie s názvem Propsy, od roku 1997 ho začal vydávat Portál. Spojení „knižní“ psychologie s časopisem dává smysl – rozšiřuje to možnosti oslovování publika, časopis dostává s námi spojená témata mezi širší veřejnost. Navíc takový formát umožňuje ustoupit trochu od příliš vážného a odborného diskurzu a nabídnout přesah směrem k životnímu stylu, uspokojit obyčejnou zvědavost ohledně psychologických témat, nabídnout něco víc z psychologie v praktickém životě a podobně.