Online archiv

Výzkum ukázal, že pokud se lidé trpící hraniční poruchou osobnosti dívají na tváře lidí s neutrálním výrazem, často jim připisují negativní emoce. Jiné studie zase ukázaly, že tito pacienti vykazují zvýšenou aktivitu amygdaly,primitivní mozkové struktury, která je spojena s prožíváním strachu.Na nedávném výročním zasedání Americké psychologické asociace prezentoval profesor Bernard D. Beitman novou výzkumnou oblast, která mapuje základní psychoterapeutické procesy a neurobiologické mechanismy, které jsou jejichpodkladem. Podle Beitmana by je měli brát v úvahu i psychoterapeuti v praxi. Výzkumná data totiž naznačují, že pouze asi 15 % úspěchu v psychoterapii jde na vrub specifičnosti konkrétního terapeutického přístupu. Zásadnějšíroli hrají společné faktory, jako je terapeutická aliance, faktory prostředí, placebo efekt apod.Pro Beitmana to znamená následující: Najděme společného jmenovatele efektivní psychoterapie - co se děje při terapii v mozku pacienta a psychoterapeuta - a přestaňme vést nekonečné spory o to, zda jekognitivně-behaviorální terapie lepší než psychoanalýza.Jednou budou podle Beitmana i běžní praktici schopni těchto informací využívat, a budou tak moci u každého pacienta ovlivňovat příslušnou část jeho mozku nejúčinnějším způsobem - ať již psychoterapií, léky, meditací, čijinou formou intervence.

Čím více příznaků poruchy pozornosti a hyperaktivity v dětství (ADHD) se objeví, tím vyšší je riziko, že daný člověk se v pozdějších letech stane pravidelným kuřákem. Vyplývá to z výzkumu, který proběhl na Duke UniversityMedical Center a který byl publikován v říjnovém vydání časopisu Archives of General Psychiatry. ADHD je běžná psychiatrická porucha, která postihuje přibližně 5 % dětí školního věku. Projevuje se obtížemi v soustředění,hyperaktivitou a impulzivitou."Chtěli jsme zjistit, proč lidé trpící ADHD kouří častěji než ti, kteří hyperaktivitou a poruchami pozornosti netrpí,"říká Scott H. Kollins, hlavní autor studie."Může to být něco týkajícího se symptomůjako takových, co lidi vede k tomu, že začnou kouřit, ale jistí si tím nejsme. Naše data ale jasně ukazují, že s každým dalším příznakem ADHD v dětství se zvyšuje pravděpodobnost, že daná osoba bude během adolescence a ranédospělosti pravidelně kouřit."Výzkumný tým se zaměřil na otázku, zda symptomy ADHD zvyšují riziko kuřáctví během života, bez ohledu na to, zda daná osoba v současnosti kouří či nikoliv. Výzkumný tým využil data 13 852 adolescentů, u nichž byly kdispozici kompletní údaje týkající se symptomů ADHD a užívání tabáku. Účastníci výzkumu byli vyzváni, aby posoudili častost výskytu vyjmenovaných příznaků ADHD a aby také uvedli, zda a jak často kouří."Ukázalo se, že mezi symptomy ADHD a kouřením existuje silný vztah,"říká Kollins o analýze získaných dat."Našli jsme silný vztah mezi věkem při zahájení kouření a počtem symptomů ADHD v dětství. Kuřáci,kteří uváděli nejvyšší míru symptomů nepozornosti nebo hyperaktivity a impulzivity v dětství, začali v průměru kouřit o rok dříve než ti, kteří uváděli nejméně symptomů.""Výsledky byly překvapující, protože jsmezjistili, že riziko vzniku závislosti na kouření nemá bezpodmínečně vztah k ADHD jako takové, ale spíše platí, že čím více symptomů ADHD, tím vyšší je pravděpodobnost, že se člověk stane kuřákem,"dodává Joseph McLernon,spoluautor studie.

Na Psychologických dnech 2004 proběhl diskuzní panel k etickým otázkám psychologie. Zazněly různé názory, na jednom se však přítomní shodli - významná etická témata v profesi existují a je třeba se jimi zabývat s účastí všechpsychologických asociací.Rada Českomoravské psychologické společnosti (ČMPS) iniciovala v dubnu 2005 úvodní setkání. Zúčastnili se jej zástupci z Asociace manželských a rodinných poradců, Asociace klinických psychologů, Asociace poradenskýchpsychologů se sídlem v Brně, Asociace forenzních psychologů, Asociace psychologů sportu, Asociace soukromých poradenských pracovníků, ČMPS a delegát za ČR v Evropské federaci psychologických asociací v stálém výboru pro etiku.V červnu 2005 se konala druhá schůzka, na které byla ustanovena Etická komise psychologů. Je složena ze zástupců psychologických asociací a ČMPS, kteří jsou připraveni společně pracovat s etickými tématy v psychologické praxi.Komise se vymezuje jako dispoziční základna pro možnosti etického posuzování, tedy jako:* platforma pro organizace a jednotlivé konzumenty psychologických služeb, není-li kdo jiný pro posouzení,* místo pro existující etické komise v psychologických asociacích, které mohou požádat o spolupráci/pomoc,* odvolací místo,* možnost ad hoc pozvat zástupce z asociací a přešetřit dění uvnitř.Komise může být prostorem pro posouzení etických problémů (ombudsman), reflexi stavu oboru a diskuzi o něm, pro supervizi.Témata pro nejbližší období:*"Syndrom odcizeného až zavrženého rodiče"- pohled z různých oblastí,* pomezí psychoterapie a sekt - jak srozumitelně sdělit klientům, podle čeho mohou rozlišovat,* konflikt zájmů: nadstandard - doplňková činnost mimo pracovní dobu zařízení,* problém dopravních psychologů Rakouska a Německa - čeští psychologové vyšetří jejich dopravní provinilce a ti u nás získají řidičský průkaz doma odebraný,*"turisté"po psychologických službách,* vystupování psychologů v médiích.

Koncem června bylo neziskovou organizací Tereza uděleno 38 titulů Ekoškola, což je vůbec nejvíc za čtyřletou historii jeho udílení. O titul se ucházelo celkem 68 škol, což je rovněž rekordní počet. Projekt Ekoškola podporuješkoly v zavádění celoškolní environmentální výchovy, v realizaci vlastních ekologických projektů a v jejich úsilí o ekologizaci školního provozu. Filozofie projektu Ekoškola se ztotožňuje s myšlenkou mezinárodní sítěEco-Schools, do kterých jsou zapojeny školy po celém světě. Sdružení Tereza se nyní podařilo začlenit do této sítě i ČR. Znamená to, že projekt v tomto školním roce už proběhne podle mezinárodních kritérií. České školy takpoprvé budou mít možnost získat mezinárodně platný titul, užívat jednotné logo a vlajku Ekoškol a otevřou se jim nové možnosti spolupráce se školami v zahraničí.

Stále více dětí ze základních škol potřebuje stomatologické ošetření, k zubaři však nechodí. Vyplývá to z průzkumu, které loni proběhlo v rámci projektu Zdravé zuby. Zatímco v roce 1998 potřebovala ošetření polovina žáků pátýchtříd, loni to už byly dvě třetiny dětí. Podle odborné garantky programu Ivy Lekešové si přitom drtivá většina rodičů myslí, že jejich dítě ošetřit nepotřebuje. V červnu byly vyhlášeny výsledky už 4. ročníku soutěže stejnojmennésoutěže, jejímž cílem je přivést do ordinací co nejvíce dětí na preventivní vyšetření chrupu. Letos se soutěže zúčastnilo téměř 12 tisíc dětí a její vítězka Alžběta Beranová ze ZŠ Brdečkova v Praze 5 dostala zájezd do Egyptapro dvě osoby.

Na pražské Staroměstské radnici byli 22. června vyhlášeni vítězové soutěže"Odpad je surovina"pořádané sdružením Arnika, které se zúčastnili studenti pražských středních a základních škol. Na prvním místě se umístiltým Gymnázia Jana Palacha, který například sepsal reportáž o tom, jak se nevládní organizace a občané bránili proti výstavbě Malešické spalovny, či vytvořil krátký film o třídění odpadů, který studenti přihlásili na Mezinárodnífilmový festival Ekofilm 2005. Na stříbrné pozici skončil tým Gymnázia Jana Nerudy, který mimo jiné vytvořil ze všech nejúspěšnější tiskovou zprávu - na jejím základě vyšel článek v Lidových novinách. Třetí místo obsadilistudenti Gymnázia Budějovická, kteří mimo jiné zjišťovali, jak se jejich spolužáci staví k třídění odpadů."Téměř 99 procent našich studentů ví, že v jejich okolí jsou sběrná místa na tříděný odpad, ale opravdu ho třídíjen 68 procent z nich,"říká jeden z členů týmu Radek Doubrava.

Odtabuizovat problém nočního pomočování u mladších školních dětí a nasměrovat jejich rodiče, aby tyto děti bez obav odvedli k dětskému lékaři, je cílem projektu nazvaného Enuréza do škol (enuréza je odborný výraz pro nočnípomočování). Rodičům dětí prvních tříd základních škol v Českých Budějovicích (později i v Praze a dalších regionech ČR) budou od září na různých školních akcích, jako jsou například třídní schůzky či besídky, předáványmateriály o nočním pomočování dětí a možnostech jeho léčení. Ačkoliv totiž lékaři považují za vhodné, aby se tato diagnóza léčila ještě před nastoupením školní docházky, řada rodin se za tento handicap stydí a oddalujevyhledání odborné pomoci."Rádi bychom, aby rodiče v době, kdy jejich děti vstupují do školy, získali dostatečné informaci o jednom z nejčastějších dlouhodobých problémů v tomto období dětského věku. Tyto obtížepředstavují zátěž nejen pro rodinu, ale především pro samotné dítě. To je vystaveno stresu, který může mít za následek poruchy učení a sníženou sebedůvěru,"zdůrazňuje Josef Gut, předseda Sdružení pro enurézu SEN, kteréprojekt realizuje."Proto vidíme jako důležité vyslat sdělení směrem k dětem i rodičům, že se není za co stydět, že nejsou v této situaci sami a že jim navíc dětští lékaři mohou pomoci,"dodává. Podle J. Guta rodičečasto čekají, až problém sám odezní nebo navštěvují psychologa, protože za jedinou příčinu nočního pomočování považují psychické důvody. Enuréza však může mít řadu různých příčin a naopak je spíše zdrojem psychických poruch,než aby jimi byla vyvolána. S nočními úniky moče má v různé míře problémy asi 15 až 20 % pětiletých a 10 % sedmiletých dětí.

Příští školní rok chce Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání nabídnout testování školám v celé republice. Žáci by měli dvakrát během povinné školní docházky absolvovat jednotné testování, což by společně s jednotnoumaturitou přineslo objektivnější systém hodnocení výsledků vzdělávání. Účast v testování však bude dobrovolná. Testováni budou žáci pátých a devátých tříd základních škol."Zavedení externího hodnocení poskytne žákovisrovnání se stejně starými dětmi. Výsledky testování získá škola, aby s nimi mohla pracovat a zlepšit slabá místa. Dostanou je také zřizovatelé a ministerstvo školství,"řekla ČTK Jitka Pohanková z centra. Zdůraznila ale,že nebudou vytvářet žebříčky škol. Každé dítě dostane po testování certifikát s výsledky. Školy by podle nich mohly vybírat své budoucí studenty a nemusely by pro ně připravovat své testy.

Počet mladých lidí, kteří experimentují s marihuanou a extází, se stále zvyšuje. Experimentů s pervitinem a heroinem ale na druhé straně ubývá. Uvádí to bilanční zpráva o plnění úkolů z Národní strategie protidrogové politiky naroky 2001 až 2004. Podle odhadů zkusilo marihuanu aspoň jednou přes 43 % dětí mladších 16 let, před deseti lety jich bylo o polovinu méně. Více než osm procent má zkušenost s extází, přičemž v roce 1995 šlo jen o zanedbatelnéprocento. Zvyšuje se i dostupnost těchto drog. Naopak stále méně mladých lidí zkouší experimentovat s heroinem a pervitinem. Mezi mladistvými ovšem roste počet kuřáků, týká se to zejména dívek. Roste i riziková spotřebaalkoholu.

Uvolnit pravidla upravující domácí učení tak, aby bylo pro rodiče snažší učit své děti doma, chtějí poslanci ODS a KDU-ČSL. V současnosti je povolováno pouze rodičům, kteří prokážou, že k tomu mají"závažný důvod".Většinou jde o zdravotní postižení dítěte či náboženské přesvědčení rodičů. Poslanci nyní požadují, aby rodiče nemuseli prokazovat, že mají k rozhodnutí učit doma onen"závažný důvod". Ministryně školství PetraBuzková ale návrh odmítá."Nenechává ředitelům škol žádný prostor pro posouzení. Znamenalo by to, že individuální vzdělávání povolí ředitel vždy, pokud má rodina trvalé bydliště, rodiče mají maturitu a znajíučebnice,"řekla Lidovým novinám Karolína Svobodová z ministerstva. Autoři návrhu si ale myslí, že není správné vymezovat skupinu dětí, pro které je individuální vzdělávání vhodné.

Budete-li používat parfém, budete se cítit a na druhé lidi působit sebevědoměji a jistěji. Ne, to není reklamní slogan - to je závěr, který vyplynul z nové studie japonských vědců publikované v časopise International Journal ofPsychology. V rámci výzkumu absolvovalo 31 žen deseti až patnáctiminutový rozhovor, během něhož byly filmovány. V polovině rozhovoru byla vždy udělána krátká přestávka. Během ní byl polovině z žen stříknut na zápěstí parfém.Po skončení této části studie bylo 18 studentů požádáno, aby porovnali chování žen na videozáznamech před přestávkou a po přestávce. Jednalo se o detailní popis neverbálního chování, očního kontaktu apod. Studentisamozřejmě neměli informace o tom, které z žen měly na zápěstí parfém a které nikoliv. Autoři se rovněž snažili eliminovat další faktory ovlivňující rozdíly v chování. Proto byly obě skupiny žen stejně oblečeny, byly téžsrovnatelné z hlediska osobnostních vlastností.Výsledky pozorování ukázaly rozdíly mezi chováním žen po přestávce. U žen s parfémem na zápěstí bylo popisováno méně pohybů signalizujících nervozitu. Méně často si například na židli poposedávaly, méně často se dotýkalyrukou ve vlasech a na obličeji. U žen s parfémem byla pozorována větší sebejistota po přestávce ve srovnání s první částí rozhovoru. Závěry pozorování byly potvrzeny i účastnicemi výzkumu - ženy, jimž byl aplikován parfém, secítily po přestávce uvolněnější a dominantnější.Výsledky studie pravděpodobně souvisejí s tím, že čichová oblast mozku je velmi úzce propojena se strukturami odpovědnými za naše emoční prožívání. Proto lidé vnímající vůni parfému mohou zažívat relativně silné emočníreakce. Důsledkem může být, že nosíme-li parfém, vede to často nejen ke změně našeho emocionálního prožívání, ale také k následným pozitivním změnám v chování.

Je smutnou skutečností, že lidé, kteří byli v dětství zneužíváni svými rodiči, dopouštějí se sami v dospělosti častěji zneužívání vlastních dětí. Není však jasné, zda je tato tendence vrozená (resp. geneticky podmíněná), anebonaučená. Dario Maestripieri z Yerkes National Primate Research Centre zkoumal tuto problematiku na opicích makak rhesus. U těchto primátů se totiž zneužívání mláďat rovněž vyskytuje.Z důvodu porovnání vlivu genetických faktorů a prostředí provedl Maestripieri následující postup. Novorozenou samici opice odebral biologické matce a dal jí cizí dospělé samici, aby se o mládě starala jako o vlastní.Některá mláďata byla takto odebrána zneužívajícím matkám a předána těm, které se zneužívání nedopouštěly, a naopak - některá mláďata těchto matek byla svěřena do péče zneužívajícím matkám. Část mláďat (z obou skupin) bylaponechána u svých biologických matek. Následně Maestripieri sledoval, u kterých mláďat došlo k tomu, že sama v dospělosti zneužívala své potomky.Hypotéza o genetické podmíněnosti, resp. vrozenosti tendence ke zneužívání mláďat se nepotvrdila. Rozhodující je pravděpodobně vlastní zkušenost zneužívání ze strany rodičů. Celkem 9 z 16 opic, které byly vychováványzneužívajícími matkami (včetně 4 adoptovaných opic, jejichž biologické matky nezneužívaly mláďata) samo zneužívalo mláďata. V kontrastu s tím žádná z opic vychovávaných normálními (nezneužívajícími) matkami se zneužívánínedopouštěla. Přitom biologické matky 6 z nich patřily do skupiny zneužívajících.Podle Maestripieriho se sklon ke zneužívání může u opičích samic přenášet jak na základě přímé zkušenosti (kdy je samo mládě zneužíváno), tak prostřednictvím observačního učení, kdy je mládě například svědkem zneužívánímladšího sourozence. Zkušenost zneužívání může podle Maestripieriho vést ke změnám v nervové soustavě mláděte.Výsledky této studie, která byla publikována v Proceedings of The National Academy of Sciences, mohou být východiskem pro výzkumy zneužívání u lidí. Nepřímo mohou sloužit k vytvoření efektivních intervenčních apreventivních postupů v boji proti zneužívání.