Online archiv

Pozitivní zpravodajství bylo dlouho vnímáno jako milý doplněk klasických zpráv, který na tom, že svět je plný krizí a neštěstí, nic nemění. V záplavě negativního zpravodajství se ale vynořuje víc a víc snah ukázat i tu lepší stránku reality.

Jeden z nejvýznamnějších světových psychoterapeutů, autor všeobecně uznávané teorie změny a obšírné publikace Psychoterapeutické systémy, prvního uceleného, vědecky podloženého výkladu psychoterapeutických směrů, zavítá koncem září do Prahy.

Plánujete cestu přes více než tři časová pásma? Pak vás patrně postihne jet lag, pásmová nemoc. Dochází při ní k „rozhození“ biologických hodin a provázejí ji poruchy cyklu spánku a bdění. Za režim spánku a bdění jsou odpovědné naše vnitřní biologické hodiny, které jsou řízeny z hypotalamu, části mozku, která je zodpovědná také za produkci spánkového hormonu melatoninu. Jeho uvolňování přes den potlačuje sluneční záření, které dopadá na sítnici lidského oka. S příchodem soumraku naopak dochází ke zvýšené tvorbě melatoninu, který je nezbytným předpokladem kvalitního spánku. Lidské tělo si časem zvykne na pravidelné střídání dne a noci, což se projeví i v pravidelném vylučování melatoninu. Problém ovšem nastává, když se posuneme o několik časových pásem na východ či na západ. Organismu potom nějakou dobu trvá, než se přeřídí podle nového denního řádu. Přechodný zmatek biologických hodin se projeví poruchami spánku a bdění. Obecně se dá říci, že jedinci cestující na východ mají problém večer usnout a ráno vstát. Cestovatelé putující na západ naopak pociťují ospalost ve večerních hodinách a ráno se velmi brzy budí. Příznaky jet lagu se však různí. Velkou roli hraje rozdílná schopnost adaptace biologických hodin každého z nás. Podstatný je také věk a fyzická zdatnost cestovatele. S adaptací na nové časové pásmo mají častěji větší problém starší lidé. Kromě poruch spánkového cyklu se pásmová nemoc projevuje také snížením tělesných a duševních schopností, únavou, bolestmi hlavy, podrážděností či zažívacími obtížemi a nechutenstvím. U disponovaných osob může být jet lag i spouštěčem deprese. Pásmová nemoc je naštěstí přechodný problém, biologické hodiny se během několika dnů přizpůsobí novým podmínkám. Nejnáročnější situaci jsou vystaveni lidé, kteří přilétají z velké vzdálenosti na relativně krátkou dobu, například na vědecké sympozium, konferenci, obchodní či politické jednání na jiném kontinentě. S ohledem na fakt, že nejde o dovolenou, ale o pracovní cestu, na níž se zpravidla očekává vysoké pracovní nasazení, je zvlášť vhodné pokusit se projevům pásmové nemoci předejít.

Únor