Online archiv

Autor: -red-ilustrační foto Vladimír Brada

Reality show podbízejí alkohol

-red-ilustrační foto Vladimír Brada, 4/2006
Televizní reality show vysílaly řadu scén, které v dětech mohou vzbuzovat dojem, že pití alkoholu je běžnou normou. Zvláště problematická je skutečnost, že konzumace alkoholu je v těchto pořadech spojena s dalším rizikovýmchováním. Jde například o to, že reality show ukazují jako normální nezdrženlivé pití alkoholických nápojů či koupání opilých lidí v bazénu. Ve skutečném životě totiž opilému člověku na rozdíl od televizního vysílání hrozí, žezemře na otravu alkoholem nebo se utopí. Tvrdí to Karel Nešpor a Ladislav Csémy z bohnické léčebny ve svém posudku reality show VyVolení a Big Brother, který vypracovali na žádost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.„I když se nejedná o naučné programy, je s ohledem na dobu vysílání nepochybné, že rovněž slouží jako zdroj poučení pro děti a dospívající. A informace, které se zde nabízejí, se dostávají do jasného rozporu s tím, očusiluje prevence v rodině nebo ve školním prostředí,“ uvádějí oba odborníci. V posuzovaných ukázkách navíc podle nich komentoval moderátor těžkou opilost zlehčujícím způsobem, ba až téměř obdivně. Otrava alkoholem přitom můžebýt smrtelná, zejména když se jedná o děti a dospívající.Dětem jsou v reality show ukazovány i další formy rizikové chování - například kombinace pití alkoholu a kouření. Za mimořádně závažné považují, že v televizi docházelo pod vlivem alkoholu ke slovní agresi, vyhrožovánízabitím i k fyzicky násilnému jednání. „K většině případů domácího násilí dochází v situaci, kdy jsou jeden nebo oba aktéři pod vlivem alkoholu. Navíc velká část další násilné kriminality, včetně vražd, se také děje právě podvlivem alkoholu,“ uvádějí. Děti však v televizi vidí pouze opilost a agresivitu a tyto informace jim moderátor nesdělí.„Některé ukázky budily dojem, že se pití vysokých dávek alkoholu od účastníků očekává a schvaluje a že se pro něj cíleně vytvářejí podmínky,“ konstatují K. Nešpor a L. Csémy. Podle nich neobstojí argument, že programy typureality show zahrnují i odstrašující následky pití alkoholu. Odstrašení se totiž v prevenci nepovažuje za účinné a navíc i reklama často šokuje a vyvolává odpor, jen aby vzbudila zájem o příslušný výrobek.Děti mohou mít z reality show pocit, že pití alkoholu je normální.

Žáci se předhánějí ve vymýšlení nadávek

-red-ilustrační foto Vladimír Brada, 3/2006
"Seš dobrej, hustej, borec"- těmito slovy si žáci od 12 do 16 let nejčastěji vyjadřují obdiv. Svoji náklonnost ke kamarádům ovšem neventilují jen těmito třemi výrazy, ale i mnoha dalšími slovy: super, ekšn, spešl,king, good týpek, bomber... Oblíbenými výrazy jsou i milášek či jedi, které si žáci vypůjčili z populárních filmových sérií. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu, který loni v prosinci uskutečnil na základních a středních školáchÚstav pro jazyk český ve spolupráci s agenturou Factum.Stejně pestrá je ovšem i skladba nadávek žáků. Ač se na prvních místech drží"klasická"slova jako debil, blbec, kráva, kretén či vůl a pár velmi hrubých vulgarismů z oblasti lidské anatomie, které výzkumníci aninechtěli zmiňovat, další výrazy prozrazují značnou vynalézavost dětí při jejich vymýšlení. Lingvisté se tak mohou zamýšlet nad tím, kde se vzala slova jako socka, mentos, defoun, trapka, tydýt, tupan, lemrouch či ciment.Nejneobvyklejší jsou slovní spojení, kterými žáci chtějí urazit někoho druhého: subatomární kvarkový neutrino, větší lama než ty neexistuje, blbej jako pumpa na saně, smrdíš a nejde to umejt. Výzkumníci narazili i na nadávku"horníku", jejíž vznik je jim záhadou. Naopak slova jako vůl či kráva už mnohé děti nemají za nadávku, ale běžně jimi oslovují kamarády, či je dokonce používají jako pochvalu.Pokud děti chtějí svým rodičům udělat radost, oslovují je maminko, mami, mamčo, tatínku, tati, taťko, přičemž dívky užívají víc citově zabarvená slova (maminka, taťulda apod.). Když žáci mluví o rodičích se svými kamarády,obvykle volí neutrální výrazy jako mamka, máma, taťka, táta, přičemž chlapci užívají i označení matka či fotr. Když ovšem rodiče nevyhoví přání dítěte a ono ví, že ho neslyší, nerozpakuje se říci i mnohem tvrdší výrazy: nejenmatka, ale i kráva, nejen fotr, ale i debil. A to není vše: mezi desítkou nejčastějších negativních výrazů pro rodiče se objevily i velmi hrubé vulgarismy drsně opisující mužské a ženské genitálie.Oproti minulosti je slang dnešních školáků mnohem vulgárnější."Děti do dotazníků vyplňovaly výrazy, které jsme pak ani nemohli publikovat. Byly tam i výrazy, které jsem nikdy neslyšela,"uvedla v deníku Lidovénoviny Jarmila Bachmannová z Ústavu pro jazyk český. Pro polovinu dotázaných dětí jsou nadávky přirozenou součást mluveného jazyka, třetina si myslí, že bez nich mluvit vůbec nejde. Jen třetina dětí ve věku 12 až 16 let uvedla,že slušní lidé nadávky nepoužívají. Výzkum potvrdil, že dívky jsou při užívání nadávek mnohem zdrženlivější. Ukázal také, že děti mají v této oblasti kromě vrstevníků"vzor"také ve svých rodičích: nadávku mohou častoslyšet od 27 % otců a 15 % matek.Výrazným znakem slangu dnešních dětí je fakt, že je značně proměnlivý, takže třeba za půl roku by výzkumníci mohli dojít k jiným výsledkům."Záleží třeba na tom, co zrovna například běží v televizi, jaké jsou jejichoblíbené pořady. Děti si říkají i podle oblíbených filmových hrdinů,"uvedla J. Bachmannová. Žáci rádi tvoří slova, která se odlišují od obecné češtiny a každý takový"vynález"je vrstevníky oceňován. Výzkumukázal, že rozdíly v nadávkách a osloveních lze najít třeba i mezi dvěma školami v jednom městě, dokonce i ve dvou paralelních třídách v jedné škole. Podle J. Bachmannové však přesto slovo vůl hned tak zřejmě nezmizí.Co čumíš, ty slabčáku a beďarová opice?!

Bude víc míst na gymnáziích?

-red-ilustrační foto Vladimír Brada, 3/2006
Ministerstvo školství začátkem února vyhlásilo, že by v roce 2010 mělo nastupovat do gymnázií a lyceí 35 % žáků přijímaných na střední školy a nejpozději za deset let by se tento podíl měl zvednout o dalších pět procentníchbodů. Pro představu: loni se na tento typ škol přihlásilo 25 tisíc žáků, z nichž byla přijata polovina. Za čtyři roky ovšem bude mít šanci dalších sedm tisíc žáků.Ministerstvo hodlá zvýšení počtů žáků gymnázií podpořit i finančně: letos by chtělo uvolnit asi 20 miliónů korun a zhruba 40 miliónů v letech následujících. Střední škola, která se změní na gymnázium, by tak mohla dostat10 tisíc korun na jednoho žáka. Ministerstvo přitom příliš nepočítá se vznikem nových gymnázií, počet jejich absolventů chce zvýšit přeměnou volných kapacit v odborných školách a učilištích. Mohlo by to vypadat i tak, že by sev jedné velké instituci integrovalo několik škol: gymnázium, střední odborná škola a učiliště. Tato představa ovšem nahrává kritice ze strany Asociace ředitelů gymnázií, podle níž tím pádem klesne úroveň výuky."Považujito za nepromyšlené a unáhlené. Ne všechny děti, které se na gymnázia hlásí, mají předpoklady pro takové studium,"řekla předsedkyně asociace Irena Přádná Lidovým novinám."Záleží na tom, o co paní ministryni jde.Jestli o dobré statistiky počtu absolventů gymnázií nebo o kvalitně vzdělané lidi,"dodala.Kraje, které zřizují většinu středních škol, však pohlížejí na plán ministerstva spíše skepticky. Ohánějí se přitom potřebami zaměstnavatelů."Nemůžou mít všichni maturitu. Musí tu být část populace, která bude dělatobyčejné práce,"prohlásil podle serveru aktuálně.cz liberecký radní pro školství Petr Doležal z ODS. Přitom na nejvyšší úrovní má opoziční ODS stejný názor jako vládní sociální demokraté. Stínový ministr školství za ODSWalter Bartoš sice považuje náhlý krok ministryně Buzkové za předvolební populismus, snahu rozšířit výuku na gymnáziích však vítá."Chceme, aby všichni, kteří chtějí studovat na gymnáziu, mohli,"uvedl na aktuálně.cz.Ne všechny kraje však plán ministryně zpochybňují, některé už jej realizují dávno. Například v Jihomoravském kraji tvoří podíl gymnázií s lycey ministryní žádaných 35 % a příští rok se dokonce přehoupne přes polovinu."U nás bylo vždy hodně gymnázií a nikdy jsme je nerušili, naopak v minulých letech jsme podpořili vznik dalších lyceí,"uvedl na zmiňovaném zpravodajském serveru Miloš Šifalda, krajský radní pro školství. Obavy opokles kvality připustil, upozornil ale, že dnes už není nutné mít z gymnázií elitní školy pro pár vyvolených."Kvalita škol samozřejmě trochu klesla, ale nijak dramaticky. Blížíme se trendu, jaký je v EU běžný. Gymnázianejsou elitními školami, ale poskytují všeobecné vzdělání pro ty, kteří chtějí dál studovat."Právě tento argument používají i mnozí odborníci: u nás máme zažité, že gymnázia poskytují vzdělání těm nejlepším, jenže dnes jedůležitější, aby dobré vzdělání měla co největší skupina obyvatel"Možná nemluvme o gymnáziích, mluvme o školách, které budou poskytovat obecnější vzdělání. Současná mladá generace bude pracovat mnohem déle než staršígenerace. Bude odcházet do důchodu mnohem později, lidé se budou muset učit v podstatě celý život přizpůsobovat světovému ekonomickému vývoji. Aby byli takto flexibilní, musejí získat dovednosti obecného charakteru, které jimvydrží na celý život,"uvedl v Českém rozhlase Daniel Münich z výzkumného ústavu Cerge při Karlově univerzitě a Akademii věd ČR.Ministryně školství při prezentaci svého návrhu uvedla, že ministerstvo školství bez problému zapisuje do rejstříků škol všechna nová gymnázia, vzniká jich ale málo. Podle jejích kritiků to však není úplně pravda.Ministerstvo se totiž více než rezervovaně staví ke vzniku nových osmiletých gymnázií."Tyto školy byly zřizovány jako výjimečné příležitosti pro výjimečné děti. Navíc v základních školách se navyšují hodinové dotace tak,aby se obsah výuky srovnal s víceletými gymnázii,"řekla deníku Právo Buzková.Gymnázium je každý rok neplněným snem 13 tisíc dětí.