Online archiv

Začátkem letošního roku proběhla v naší mateřské škole anketa týkající se stravovacích návyků a jídelníčku. Nabídli jsme rodičům možnost anonymně se vyjádřit ke způsobům stravování, k pestrosti a skladbě jídelního lístku a navrhnout recepty na jídla, která se jedí u nich doma. Ankety se zúčastnilo 15 z 60 možných respondentů. Z výsledků vyplynulo, že MŠ poskytuje zdravou, pestrou a chutnou stravu, o které mají rodiče výborný přehled, protože si čtou jídelní lístky a předčítají je i svým dětem. Rodiče se dětí ptají, jak jim chutnalo, a s jídelním lístkem jsou spokojeni, i když není podobný jejich domácímu. Dětem podle rodičů v MŠ chutná, a i když jsou z domova zvyklé nechávat zbytky jídel na talíři, rodiče jsou toho názoru, že se děti mají motivovat k tomu, aby jedly většinu jídel. Z rodičovských receptů jsme vyzkoušeli zapečenou mrkev s bramborem a zavrhli smažený obalovaný sýrový špíz. Vyvrcholením celé akce byla přednáška MUDr. Petra Tláskala, CSc., který společně s B. Tomáškovou, dietní sestrou z polikliniky při dětské fakultní nemocnici v Motole, přijal naše pozvání na besedu s rodičovskou veřejností. Na ní jsme rodiče seznámili s tím, že mateřská škola vychází především z vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby, jejíž součástí jsou i tabulky pro orientační počet průměrné spotřeby vybraných druhů surovin na strávníka a den, tzv. Spotřební koš. Ten určuje kolik procent masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, tuků, cukrů, zeleniny, ovoce, brambor, luštěnin, rostlinných tuků a vajec máme nebo můžeme spotřebovat. Primář Tláskal se ve svém příspěvku zmínil o potřebách, doporučených dávkách, nedostatcích i psychologických aspektech výživy dítěte předškolního věku. Z jeho poznámek jistě stojí za zmínku, že jídlo je rituál, při kterém se má rodina sejít u společného stolu, že nedostatek času a uspěchanost dnešní moderní doby nesvědčí pestrosti jídelníčku, jak důležitá je atmosféra při jídle a jak nezastupitelnou úlohu má mateřská škola při rozšiřování spektra jídel jež zná dítě z rodiny.

Více než půl století, přesněji 60 let, uplynulo od založení Pedagogické fakulty UK v Praze, jejíž nedílnou a velmi podstatnou součástí, jak v zahajovacím projevu uvedl její děkan, RNDr. Pavel Beneš, CSc., je oddělení předškolní výchovy katedry primární pedagogiky. A právě toto pracoviště společně s Asociací předškolní pedagogiky uspořádalo celostátní konferenci s mezinárodní účastí nazvanou Idea a realita vysokoškolského vzdělání učitelek mateřských škol na pedagogické fakultě, jejímiž hlavními cíli bylo poohlédnout se za minulostí, reflektovat skutečnost a nastínit perspektivu. V prvním bloku referátu zaznělo provokující zamyšlení doc. PhDr. Evy Opravilové, CSc., zda má mateřská škola pouze zastupovat rodinu nebo si má klást i vyšší cíle, a sice vzdělávací a výchovné. PhDr. Eva Šmelová, Ph. D. z olomoucké pedagogické fakulty se ptala, zda mají mateřinky reformu za sebou, vyrovnaly se s ní a je hotovo a také proč chybí profesní standard učitelky mateřské školy. Ve druhém bloku se hovořilo o didaktice předškolního vzdělávání, a to nejen u nás, ale i v Polsku. Kolegyně z Institutu pedagogiky Akademie Podlaska referovaly o vzdělávacích standardech tamních studentů. Ve třetí hodině konference přednesli své příspěvky vysokoškolští učitelé pořádající PedF UK Praha. Jako první hovořil doc. PaedDr. Miloš Kodejška, CSc., o studiu prostřednictvím praktických činností – např. hry na klavír. Doc. PhDr. Hana Dvořáková, CSc., obrátila pozornost k pohybu, díky němuž můžeme dítěti porozumět. O fenoménu slovní úlohy, která je nástrojem pro přechod ze světa dítěte do světa školské matematiky, pojednávala PhDr. Michaela Kaslová. A o narušených komunikačních schopnostech 70 % dnešních dětí informovala PaedDr. Blanka Housarová, Ph. D. Jejich referáty, ale i způsoby prezentace nazvala Eva Opravilová rodinným stříbrem pedagogické fakulty. Sama si jako účastnice konference velmi vážím toho, že jsem měla možnost pod jejich vedením studovat, a je pro mne cenné i to, že jsem byla do jejich společnosti přizvána k prezentaci svého výzkumu týkajícího se vzdělání ředitelek mateřských škol. Předposlední část konference byla věnována propojení teorie a praxe v přípravě učitelek MŠ a se svými referáty vystoupila např. dr. Věra Jakoubková. Závěrečná diskuze značně přesáhla časový limit určený pro konferenci a rozhodně nemohla postihnout všechny problémy, otázky a zamyšlení, se kterými její účastníci přišli a které se během zajímavých přednášek ještě ukázaly jako diskutabilní. Vysokoškolské vzdělání učitelek mateřských škol bylo již v roce 1908 oprávněným požadavkem vyšlým přímo z praxe, v současnosti je podnětným, inspirujícím a rozvíjejícím faktorem předškolního vzdělávání a mělo by být povinnou součástí profesní výbavy učitelek mateřských škol.

Škola má sloužit výchově a vzdělávání. Ale jak dlouho? Do 15 nebo až do 16 hodin? Většina škol je už odpoledne prázdná, z čehož vyplývá, že škola je vlastně velmi drahé zařízení, které není ekonomicky využíváno.Mateřské školy jsou na tom o něco lépe, protože mívají provoz v rozmezí od 6 do 18 hodin. V této době vykonávají svou hlavní činnost. Je to ale dostačující náplň pro rozvoj všech dětí v regionu? A má mateřská školarezignovat na možnost přinášet nové podněty a informace jiným věkovým kategoriím, než pro které je ze zákona určena? Existuje mnoho receptů, takže každý si může vybrat svou cestu a zkusit svůj nápad.V naší mateřské škole jsme se vydali cestou zájmových kroužků, které se konají vždy v odpoledních hodinách. A máme jich víc, než je dnů v týdnu. Keramické pondělí, hudební a anglické úterý, kulinářská a pohybová středa,výtvarný čtvrtek, logopedický a náboženský pátek. To jsou ale aktivity jen pro naše školkové děti. V obci a jejím okolí ale žijí i děti, které do mateřské školy nechodí. Pro ty připravujeme pravidelná divadelní odpoledne, nakterá mohou přijít v doprovodu svých rodičů i prarodičů.A co nabízíme dospělým? Přednášky, posezení, neformální rozhovory a komunitní kruhy. Třeba na téma Drogy - nám se to nemůže stát, Jak poznat školní zralost, Zdravý psychosomatický vývoj dítěte nebo Společnost a bezpečí dítěte.Uvědomujeme si, že jsme na začátku cesty, a přemýšlíme o dalších možnostech. Věříme, že jsme vykročili správným směrem.