Online archiv

Autor: Alena Kutílková

Jak se čertík napravil

Alena Kutílková, 10/2010
V pekle hluboko pod zemí bydlel čertík Rarášek. Ale klidně by se mohl jmenovat i Neposeda, Zlobílek nebo Nezbeda. Ve zlobení byl přeborník. Každou chvilku provedl nějakou kulišárnu.

O pyšném drakovi

Alena Kutílková, 8/2010
Byl podzimní větrný den. Kamil seděl už pěknou chvíli před televizí a sledoval jednu kreslenou pohádku za druhou. Už ho to ani nebavilo. Ale na louce za domem žádní kamarádi nebyli, tak co by tam dělal. Děda seděl v kuchyni, četl noviny a po očku Kamila sledoval.

Maňáskové strašidýlko

Alena Kutílková, 7/2010
Když má léto namále, dětem končí prázdniny a dospělí se vrací z dovolených, paní učitelka v mateřské škole pečlivě připravuje třídu k uvítání dětí. Srovnala v poličkách barevné hračky a v knihovně pohádkové knížky. Pak pověsila v šatně na nástěnce veselé obrázky, aby se tu dětem líbilo.

Jak vosy napravily Kubíka

Alena Kutílková, 6/2010
Bydlím v malé vesnici. Je tu moc pěkně, hlavně na jaře a v létě. Každý má u svého domku malou nebo větší zahrádku a dvorek. Tam pobíhá spousta domácích zvířátek, kvetou barevné květiny a roste plno ovocných stromů.

Luční závody

Alena Kutílková, 5/2010
Plno květin, hemžení broučků, bzukot včel i mušek, tanec motýlů nad tím vším – to je naše louka. Všichni se tu vzájemně znají, jsou dobrými přáteli. Radují se spolu, hrají si a pomáhají. Jen tu a tam se škádlí, pošťuchují a soupeří.

Trápení se zoubky

Alena Kutílková, 4/2010
Emílek byl chytrý a šikovný kluk. Chodil do školky blízko náměstí. Trefil by jistě sám, ale maminka ho doprovázela ráda. Slyšívala na něj totiž od paní učitelky jenom samou chválu. „Maminko, ten váš kluk dneska namaloval krásný obrázek. Jen se podívejte na nástěnku. Je úplně nahoře a je ze všech nejhezčí.“

Nepořádný skřítek

Alena Kutílková, 3/2010
Rodinka skřítků bydlela v malinkém domečku s maličkými okénky, kterými každý večer nahlížel měsíc a kroutil nevěřícně hlavou. Zase vidí maminku, jak se ohýbá pro poházené hračky a rovná je do polic.

O sněhulákovi a malé holčičce

Alena Kutílková, 2/2010
Všude je plno sněhu. Až bolí oči od té bílé krásy kolem. Sněhové vločky padaly tak vytrvale, až zasypaly úplně všechno, kam se jen dalo dohlédnout. Při tom dívání jsem zahlédl na zemi ležet růžový kapesníček.

Hvězdička Bětka

Alena Kutílková, 10/2009
Každý večer se nebe rozsvítí tisíci hvězdami. Kam jen oko dohlédne, všude září malá žlutá světýlka. Tentokrát ale svítí celé město. Barevné lesklé tečky jsou vidět široko daleko. Hvězdička Bětka vykoukla dnes už poněkolikáté z oblohy dolů.

Dvě veverky v jednom les e

Alena Kutílková, 9/2009
V lese stojí jeden strom vedle druhého, celý svůj dlouhý život na stále stejném místě. Mezi nimi je vysoká borovice s pokroucenými větvemi. Vidí široko daleko a o všem moc ráda vypráví. Dnes poví svůj příběh vám.

Podzimní sklizeň

Alena Kutílková, 8/2009
Bylo jedno jablíčko. Krásně červené se žlutou skvrnkou. Pevně se drželo větve na staré jabloni. Přímo naproti visela na statné hrušni žlutá hruška. Na první pohled zralá tak akorát k nakousnutí.

Boty, botky, botičky spěchají

Alena Kutílková, 7/2009
Bylo jedno malé městečko a v něm domek s chodbou. Řeknete si - nic zvláštního. V té chodbě byl botník. Řeknete si - to my známe taky. Ale v tomhle botníku byly neobyčejné boty.