Online archiv

Protiklady Najdi ke každému obrázku na levé straně jeho protiklad a vybarvi kolečko v rohu obrázků s protiklady stejnou barvou. (Poznávání protikladů rozvíjí logické myšlení.)

K tomu, aby dítě mluvilo správně, aby nejen správně vyslovovalo, ale mělo přiměřenou slovní zásobu a používalo správné tvary slov, je potřeba, aby byla splněna řada předpokladů. Logopedka Mgr. Martina Křivková na svém semináři, který se konal v minulém školním roce v jihlavské pobočce NIDV, uvedla, že nutnými podmínkami pro to, aby se řeč dítěte vyvíjela správně, je nepoškozená centrální nervová soustava, normální intelekt, nepoškozený sluch, vrozená míra nadání pro jazyk a v neposlední řadě přiměřené sociální prostředí. „Vývoj řeči probíhá v jednotlivých stádiích a může v něm dojít k obdobím akcelerace nebo retardace. Některá stádia nemohou být vynechaná, délka jejich trvání může být individuální,“ uvádí Mgr. Křivková, která mi spolu se svou kolegyní z oboru, pražskou klinickou logopedkou Mgr. Markétou Hrubínovou, odpovídala na otázky týkající se dětské řeči. Stádia vývoje řeči se dělí na přípravná stadia a vlastní vývoj řeči. „Přípravná stádia probíhají již v prvním roce života. Patří sem první řečový projev bezprostředně po narození dítěte až do doby, kdy se začíná měnit do melodičtější dětské řečové produkce. Dítě po narození vyjadřuje nelibost na změnu teploty, na pocit hladu. Důležitou součástí tohoto stádia je i sání, žvýkání a cumlání,“ říká Mgr. Křivková. Dodala, že jedním z prvních projevů je primitivní nepodmíněný hlasový reflex - křik. „Po 6. týdnu života dostává křik určité citové zabarvení. Křikem dítě vyjadřuje nejprve nepříjemné pocity a kolem třetího měsíce i pocity příjemné.“ Kolem 8. až 10. týdne života dítěte se objevuje broukání. „Zvuky jsou výsledkem ,hry s mluvidly‘. Nejprve se objevují ty, jež vznikají na rtech a mezi kořenem jazyka a patrem. Tyto skupiny svalů dítě používá i přisání. Zvukový projev dítěte získává postupně melodičnost,“ konstatuje logopedka. Na tuto fázi navazuje etapa pudového žvatlání. „Dítě si hraje s řečovými orgány. Pohyby jsou podobné jako při přijímání potravy a jsou doprovázeny hlasem a zvuky, které dítě vydává, jsou velmi variabilní a nefixují se. Toto stádium vývoje řeči se objevuje i u dětí neslyšících,“ říká Mgr. Martina Křivková. Napodobovací žvatlání, které tvoří další stádium vývoje řeči, přichází mezi 6. až 8. měsícem života. „Na základě napodobování začíná dítě stavět hlásky mateřského jazyka. Jde ovšem jen o napodobování zvuků. Dítě postupně přestává artikulovat zvuky, které ve svém prostředí neslyší, což souvisí se zapojením vědomé sluchové a zrakové kontroly,“ uvádí logopedka. Kolem 10. měsíce věku dítěte pak přichází stádium, na které se všichni rodiče velmi těší, a to porozumění řeči. „Toto období je závislé na mluveném jazyce. Dítě sice nechápe obsah slov, ale reaguje na to, co slyší v asociaci, v konkrétní situaci, která se často opakuje. Obsah rozlišuje podle melodie, přízvuku, zabarvení v hlase mluvícího. Jde o prvosignální úroveň. Dítě ještě samo nemluví, že rozumí, vyjadřuje motorickou reakcí,“ uzavírá Marti na Křivková informace o vývoji řeči dítěte v prvním roce života.

MGR. MARIE TĚTHALOVÁ

PHDR. JANA SLEZÁKOVÁ, PH. D.

Již rok pracuji v MŠ Bartošovicích, která je zařazená v síti mateřských škol podporujících zdraví. Cílem našeho programu je, aby se děti naučily postojům, které spočívají v úctě ke zdraví a k dovednostem, které zdraví chrání. Naše MŠ je otevřená dítěti, jeho potřebám a individuální práci s ním. Za důležité pokládáme i spolupráci s rodiči, neboť rodina a rodinné prostředí jsou pro dítě základním pilířem. Matka se stává prvním činitelem působícím na své dítě společně s otcem. Má tedy největší podíl na kvalitě jeho osobnosti. A co můžeme pro výchovu a vzdělávání udělat my, pedagogové MŠ? Osobně pokládám za prioritu své práce učitelky komunikaci s dětmi, kde základem je umět dítěti naslouchat a sdílet jeho pocity. Proto je podle mého názoru dobrým pedagogem ten, kdo je dobrý pozorovatel, a právě pozorování dětí je to nejdůležitější při volné hře, která probíhá při příchodu dětí do naší MŠ. Volná hra je přínosná pro budoucí život dítěte. Dítě má po příchodu do naší MŠ právo volby - samo si vybírá s čím, jak a s kým si bude hrát a prožije si roli jako ve skutečnosti. Není zde tedy opomenuta ani hra „Na někoho“. U těchto her si vytváří vztahy, které jsou pro budoucí život nepostradatelné, ale hlavně zde dochází k přirozeným konfliktům mezi dětmi (nedorozuměním) a ty je důležité nechat si děti řešit samy. A tak se postupně učí domluvit se, ustoupit, poskytnout pomoc, zastat se kamaráda, požádat o pomoc apod. Učitelka zasahuje do volné hry pouze tehdy, když hra směřuje směrem, který není vhodný. Je důležité nechat problém vyřešit samotné děti, popřípadě je navést na dobrou cestu, a to nejlépe formou otázek. Kdy jindy se mají děti naučit řešit problémy, než v kolektivu mateřské školy?

Co nejlepší start v základní škole. To je v oblasti předškolního vzdělávání cíl nové ministryně školství Kateřiny Valachové. Tento cíl má podle ní být zajištěn pomocí povinného předškolního roku.

"Pozor, jdou k vám kuřátka!" Pamatujete si na známé rčení z pořadu pro děti "Kuřátka"? Představte si, že k nám do mateřské školy Abeceda, která je součástí MŠ Blatenská, opravdu přišla živá kuřátka. V rámci projektu "Čím budu, až vyrostu" jsme pozvali do školky maminku, která pracuje v drůbežárně jako ošetřovatelka kuřátek a ta nám přinesla do školky ukázat čerstvě narozená, jeden týden stará kuřátka v košíčku. Zastavila se v každé třídě, děti si mohly kuřátka pohladit a paní ošetřovatelka dětem v krátkosti vysvětlila, kde se kuřátka rodí - co to je líheň, jak se o ně musí starat, pečovat a čím se kuřátka krmí. Příjemné bylo, že maminka se oblékla do pracovního oblečení, aby děti získaly představu o tom, jak ošetřovatelka kuřátek vypadá a co musejí mít na sobě, že kuřátka musejí být opečovávána a musí být v čistém a zdravém prostředí. Setkání dětí s malými křehkými kuřátky byl nezapomenutelný zážitek. Moc děkujeme.

Důležitou roli v naší školce hrají rodiče, se kterými prožíváme společné akce, společně tvoříme, povídáme si a občas se setkáme i mimo školku. Dbáme na to, aby spolupráce rodiny a školy byla co nejvíce propojená, aby byla uskutečňována v oboustranné důvěře, otevřenosti a respektu. V dnešní uspěchané době, kdy se čím dál více stává, že pracovní a domácí povinnosti rodičů jim nedovolují trávit se svými dětmi více času, využíváme "školkové" aktivity k tomu, aby si čas našli. Chceme tak podpořit vztahy mezi rodiči a dětmi, dát jim čas pro společnou hru a zábavu. Už čtvrtým rokem pořádáme pro rodiče a děti podzimní domácí tvoření, ve kterém mají za úkol tvořit z přírodních materiálů - z šišek, listí, zeleniny a ovoce, sena, klacíků apod. A tak už u nás vyrostly dýňové výtvory, bramborová a podzimní strašidýlka a letošní rok jsme zadali vyrobit chaloupku pro skřítka Podzimníčka. Některé chaloupky vyrostly z dýní, kamínků, šišek a kukuřice, jiné zase vypadaly, jakoby vyrostly přímo v lese z pařezu. Úkolu se rodiče s dětmi chopili opravdu s veškerou vervou a už za pár dní po vyhlášení soutěže se ve školce objevily první domečky. Během dvou týdnů nám ve školce vyrostla pohádková podzimní vesnička pro malé i velké skřítky. Chaloupky pro skřítka se moc povedly a bylo by škoda si vše nechat jen pro naše oči, a proto jsme na tuto výstavu pozvali i ostatní školky a školy z okolí. Rodičům a dětem, kteří se úkolu chopili, mockrát děkujeme! A pokud budete mít cestu kolem naší školky, zaklepejte a přijďte se taky podívat!

"Co dokáže Slunce" je název školního projektu, kterému se naše 22. MŠ v Plzni věnuje od roku 2013. Projekt byl finančně podpořen nadačním fondem Zelený poklad v rámci vyhlášeného grantového programu "Nás učí příroda". Součástí projektu byly nejrůznější aktivity pro dětii pro rodiče - návštěva nového 3D Planetária, tvořivá dílna s rodiči s vyráběním planet, pozorování pohybu stínu na nových slunečních hodinách, pozorování změn počasí na naší meteostanici, založení pěstebního záhonku nebo pěstování bylinek ve třídách a vyrábění čajů, voňavých pytlíčků atd. Závěrečnou akcí projektu bylo společné osazování bylinkového záhonu s rodiči a s dětmi. Předem jsme s dětmi vytvořili osazovací plán na arch papíru o velikosti skutečného záhonku. Před samotným sázením jsme museli záhon nejprve připravit. A tak se rodiče směle chopili zahradního nářadí, děti odvážely kameny v kolečkách a brzy už byla půda pro bylinky nachystaná. Voňavé bylinky, jako je máta, meduňka, rozmarýn, tymián, petržel, pažitka či levandule, už brzy měly své místo. Nezapomněli jsme na výživný substrát pod bylinky, pečlivě jsme je zahrnuli zeminou a na závěr dobře zalili. Už se těšíme, až nám provoní zahradu i školku! Říká se, že bez práce nejsou koláče. Protože se na naší školkové zahradě pracovalo poctivě, pozvali jsme rodiče s dětmi na malé pohoštění. To bylo samozřejmě tematické. Podávaly se chuťovky s různými druhy bylinkového másla, tvarohová pomazánka s pažitkou a mátový čaj. Nezbyl ani drobeček. V průběhu projektu jsme si vyzkoušeli, co Slunce opravdu dokáže. Jak umí kreslit se stíny, jak pomůže rostlinkám, kudy putuje a kam se večer schovává Víme, že bez Slunce se zkrátka neobejdeme!

NÁVŠTĚVA U TETY BERTY