Online archiv

DYS-centrum Praha® o. s. zve na tradiční prodejní výstavu a odbornou konferenci Dyskorunka, jejímž tématem je letos dyslexie od dětství po dospělost - co nám bere, co nám dává. Výstava se každoročně zaměřuje na prezentaci a prodej publikací, pomůcek a počítačových programů pro předškolní přípravu, pro výuku na 1. a 2. stupni základních škol i pro střední školy. Součástí celé akce je rovněž odborná konference akreditovaná MŠMT ČR věnovaná vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. V průběhu přednášek, seminářů a dílen budou představeny aktuální trendy ve vzdělávání, nově vzniklé metody, pomůcky, pracovní listy i učebnice pro uvedenou cílovou skupinu. Konference bude zahájena slavnostním křtem publikací se související tematikou za přítomnosti autorů. Letošní ročník konference je organizován za podpory mezinárodního projektu Erasmus+ nazvaného "Mobility of Educational Services for Adolescents with Dyslexia". Samostatná sekce bude proto věnována dospívajícím s dyslexií (ve škole i mimo ni). Přítomni budou kolegové z několika evropských zemí (mj. Bulharsko, Lotyšsko, Turecko, Velká Británie), což je jedinečná příležitost získat informace i inspiraci pro práci s lidmi s dyslexií za našimi hranicemi.

Evropský den jazyků, který je iniciativou Rady Evropy ve Štrasburku, se každoročně slaví od roku 2001 dne 26. září. Rada Evropy o dělá v celé Evropě maximum pro to, aby se 800 milionů Evropanů, kteří žijí a v jejích 47 členských státech, více učilo cizí jazyky v jakémkoli věku, a to jak c ve škole, tak i mimo ni. Rada Evropy v je přesvědčena o tom, že jazyková rozmanitost je nástrojem pro dosažení většího mezikulturního porozumění a zároveň důležitou součástí bohatého kulturního dědictví našeho kontinentu, a proto v celé Evropě propaguje plurilingvismus. Hlavním cílem je zvýšit povědomí o bohaté jazykové rozmanitosti Evropy, která se musí zachovat a dále posilovat, o nutnosti rozšiřovat okruh jazyků, které se lidé učí (aby do něj patřily i méně rozšířené jazyky), výsledkem čehož bude vícejazyčnost, a nutnosti zvládat na určité úrovni alespoň dva či více jazyků, aby se mohli lidé plně zapojit do demokratického občanství v Evropě. Informace o chystaných akcích k Evropskému dni jazyků najdete od poloviny září na stránkách http://www.goethe.de/ins/cz/prj/ets/aip/csindex.htm.

Období vstupu do mateřské školy není pro mnoho dětí jednoduchou záležitostí, ale naopak velký životním krokem. Z bezpečného prostředí domova a takřka neustálé matčiny přítomnosti se má dítě najednou osamostatnit a vydat se vstříc novým zážitkům.

Marie Těthalová, ilustrace Jana Slavíková Praha, Portál 2015

Daniel J. Siegel, Tina Payneová-Brysonová Praha, Triton 2015

Byla mi nabídnuta práce v přípravném ročníku ZŠ. Zajímalo by mě, jestli se svým vzděláním mohu tuto práci vykonávat. Vystudovala jsem SPgŠ obor učitelství pro MŠ, mám dvaceti letou praxi ve školství. Mám vystudováno Bc. učitelství pro MŠ a v rámci celoživotního vzdělávání na fakultě v Olomouci dvouleté studium speciální pedagogiky pro učitelky MŠ. Zde jsem dělala zkoušky ze základů speciální pedagogiky a z metodiky práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami předškolního věku. Podle zákona o pedagogických pracovnících učitel přípravné třídy základní školy získává odbornou kvalifikaci jako učitel mateřské školy nebo učitel prvního stupně základní školy. Podmínky kvalifikace lze vyčíst přímo v zákoně (str. 3, 4, 5) - http://www.msmt.cz/file/34285/. Absolventka SŠ s maturitou v oboru Učitelství pro MŠ a také absolventka bakalářského studijního programu Učitelství pro MŠ kvalifi kaci učitelky MŠ získaly a mohou působit také v přípravné třídě ZŠ. Kvalifi kaci učitele přípravného stupně ZŠ speciální však podle § 8b zákona získá pouze ten, kdo má kvalifi kaci učitele 1. st. ZŠ zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (např. Mgr. program Učitelství pro 1. st. ZŠ + studium speciální pedagogiky v programu CŽV na VŠ).

Jedním ze záměrů naší MŠ Úpice je prohlubovat vztahy a spolupráci s rodiči. Snažíme se, aby rodiče byli součástí dění MŠ. Proto pořádáme společné akce, které aktuálně obměňujeme a vymýšlíme nové. Své stálé místo má podzimní miniolympiáda v přírodě, tvořivé dílny a červnová pohádková zahrada. V letošním roce se zrodil nápad uspořádat první Dětský ples mateřské školy. S nápadem přišla jedna naše kolegyně, která je členkou hudební skupiny, hrající na plesech a podobných oslavách. V rámci výchovně-vzdělávacích záměrů jsme směřovali k tomu, aby i v mimořádných situacích děti dokázaly uplatňovat základní společenské návyky a pravidla společenského chování ve styku s dospělými i dětmi. Abychom podporovali jejich duševní pohodu, komunikativní dovednosti , rozvíjeli mravní a estetické vnímání, cítění a prožívání. V neposlední řadě jsme směřovali i ke zlepšování tělesné zdatnosti a pohybové kultury ve spojení s rytmem a hudbou. Na pedagogické poradě jsme promysleli program, plakáty, předtančení, občerstvení a výzdobu sálu. I s dětmi ve třídách jsme se pečlivě připravovali. S pravidly společenského chování se děti setkávají neustále, ale plesová etiketa je něco úplně jiného a pro děti nového. Vysvětlili jsme si rozdíl mezi karnevalem a plesem, jaké oblečení se na ples nosí, co je to pánská a dámská volenka… V předvečer prvního jarního dne jsme se sešli v Městském sále a téměř do posledního místa ho zaplnili. Po úvodních slovech paní ředitelky náš ples zahájila děvčata z úpické ZUŠ A. M. Buxton svým předtančením. Poté již taneční parket patřil jen a jen našim tanečníkům - dětem i dospělým. Pečlivě zvolené písně doprovodné kapely k tomu doslova vybízely. Mezi jednotlivými písničkovými sériemi čekalo na přítomné nejedno překvapení - nácvik mazurky a ptačího tance, taneční soutěž s kytičkami, hudební hádanky, slosování šatních lístků o pěkné ceny a nechyběla ani dlouhá mašinka. Tancovalo se a tancovalo - maminky, tatínkové, dokonce i babičky a dědečkové. Nejúžasnější byly samozřejmě děti . Všem to moc slušelo -malým dámám v krásných šatech, malým pánům v košilích, kravatách, motýlcích. Ples trval téměř tři hodiny a společně prožitý čas jsme si všichni moc užili. Měli jsme radost z množství tanečníků a z kladných ohlasů zúčastněných. Myslíme si, že v pořadí první ples nezůstane posledním.

Nastal červen a nám se přiblížilo rozloučení s předškoláčky a jejich rodiči. Protože jsme si na určené odpoledne objednali slunné a teplé počasí, mohlo se rozloučení uskutečnit na naší školní zahradě. Hřející sluníčko vytáhlo z domovů spoustu rodičů, takže účast na akci byla téměř stoprocentní. A co děti a jejich rodiče na zahradě čekalo? Hned po příchodu u brány bylo první stanoviště, na kterém dítě a rodič dostali gumovou rukavici, kterou společnými silami naplnili vodou. Šikovný rodič pak rukavici obratně zauzloval. Pak následovalo druhé stanoviště, kde si rodič s dítětem vodou naplněnou rukavicí házeli. Přihrávky musely být opatrné, ale občas i přes největší snahu rukavice praskla a voda se vylila. Pak dvojici nezbývalo nic jiného, než se vráti t zpět na první stanoviště a naplnit vodou novou rukavici a celý druhý úkol plnit znovu. Dvojice, které vodou naplněné rukavice „přežily“, čekalo třetí stanoviště. Na něm děti házely rukavicí na cíl - terč na dřevěné tabuli. Děti musely házet tak dlouho, dokud se jim nepodařilo hodem do dřevěného terče rukavici prasknout. Na čtvrté zastávce byla připravená otočná sprcha. Každá dvojice (rodič s dítětem) dostala jeden balón. Rodiče s dětmi se rozestoupili po obvodu kruhu (sprcha na tyči byla ve středu kruhu). Dítě dopravilo míč do středu kruhu ke sprše, rodič musel pro míč běžet a přinést ho zpět na obvodovou startovací čáru. Děti radostně běhaly pod stříkající sprchou, ale rodiče se zpočátku snažili vystihnout okamžik, kdy byla stříkající sprcha na opačné straně. Měli byste je vidět po ukončení úkolu, voda z nich kapala jako vodníkovi ze šosu. Nikomu to ale nevadilo a všichni jsme se u této soutěže nasmáli. Bylo to příjemné osvěžení v parném červnovém odpoledni. Abychom se přece jen trošku usušili, šikovní tatínci rozdělali v ohništi oheň, na kterém jsme si opekli výborné špekáčky, které snad ještě nikdy nechutnaly tak skvěle. U plápolajícího ohníčku jsme si zazpívali písničky, které jsme se s dětmi ve školce naučili. S rodiči jsme zavzpomínali na celé tři roky, které nám všem neuvěřitelně rychle uběhly. Sluníčko začalo zapadat a nám nezbývalo nic jiného, než se rozloučit. Bylo to moc příjemně prožité odpoledne, na které budeme všichni dlouho vzpomínat. Všem rodičům přeji, aby měli šťastné a spokojené děti .

Již třetí noční přespání v mateřské škole s pohádkou se uskutečnilo v MŠ Olgy Havlové v Kadani dne 27. 3. 2015, tentokrát s knihou Špalíček veršů a pohádek od Františka Hrubína. Na děti čekala již na začátku kniha, která byla vytvořena jen a jen pro tuto akci a která děti provázela celým večerem. Děti s ní pracovaly, vyplňovaly a četly se z ní básničky, které byly vytvořeny též pro noc v mateřské škole. Knihu si děti odnesly po skončení akce domů společně s nalezeným pokladem. Navštívili jsme společně pohádku O Budulínkovi, O Smolíčkovi, O kobližkovi, Perníkovou chaloupku, Otesánka, ale i Červenou Karkulku. Rozvíjeli jsme u dětí předčtenářskou gramotnost, kdy jsme společně poslouchali pohádky, nadále s nimi pracovali a děti soutěžily. Děti překonaly strach, protože některé z nich, spaly mimo domov úplně poprvé a bez rodičů. Užívaly si zábavné a veselé chvíle společně se svými kamarády a mohly se spolu těšit z nových společných zážitků. Žádné dítě při putování neplakalo a užilo si noc v mateřské škole, jak nejvíce to šlo. A už dnes se těšíme na další ročník naší Andersenovy noci v MŠ.