Online archiv

Výroční finále festivalu Mateřinka bylo zároveň oslavou dvacetin této akce. Sportovní centrum v Nymburce hostilo 8. a 9. května 25 mateřských škol, které nabídly originální a vtipná vystoupení. Protože šlo o jubilejní ročník, už v úvodu na diváky čekalo překvapení. Festival vždy otevírá písnička Jsem panenka Mateřinka, kterou zpívá „opravdová“ Mateřinka, tedy holčička v červených puntíkovaných šatech. Z prvních Mateřinek jsou dnes už pochopitelně velké slečny a mladé ženy - za 20 let, co se festival pořádá, se jich na pódiu vystřídalo pět. Ta první se letošního jubilejního finále zúčastnit nemohla, ale i čtveřice Mateřinek uvedla pódiová vystoupení školek z celé České republiky opravdu skvěle. Mezi vystupujícími byly mateřské školy, které patří mezi stálice festivalu, například MŠ Karla Svolinského z Kunčic pod Ondřejníkem. Děti z této školky nacvičily a předvedly vystoupení Koníčku, hopsa hej. Druhý festivalový den uvedlo vystoupení, které jsme mnozí z nás, kdo jezdíme na Mateřinku častěji, měli možnost vidět už v roce 2006 - v tom roce, kdy byl hostem festivalu slavný americký spisovatel Robert Fulghum. Děti z MŠ Adélka v Nymburce tehdy nejen jemu zahrály a zazpívaly muzikál o Červené Karkulce. Když jsem viděla, jak učitelky z MŠ Adélka připravují kulisy, říkala jsem si, proč pro nás nenachystaly něco nového. Ale ve chvíli, kdy se na pódiu objevili vystupující, musela jsem se - nejen já - smát. Muzikál totiž sehráli stejní účinkující jako v roce 2006. Tehdy to byli předškoláci, nyní jim je kolem 14 let. A byli opět skvělí. Zajímavý nápad měla i MŠ Bystřany, která nacvičila vystoupení s dětmi a se seniory z místního domova důchodců. Mateřinka nenabízí pouze pódiová vystoupení, ale řadu doprovodných programů. Mimo jiné i výstavu výtvarných prací, kterou do Nymburka dovezly učitelky z mateřské školy v Chomutově. Návštěvníci se mohli nejen kochat obrázky dětí z chomutovské školky, ale děti si také mohly samy zkusit něco vytvořit. Letošní Mateřinka je za námi a těšíme se na shledanou zase za rok. Z Mateřinky už je velká slečna a mateřské školy z celé České republiky mají stále co nabídnout.

Projděte se po Praze s Michaelou Kukovičovou a Olgou Černou. Zavedou vás na mosty, ostrovy, rozhledny, do parků, do centra i na periferii. Přečtete si starodávné vyprávění o Golemovi i hrdinský příběh o siru Wintonovi. Všude je na co se dívat a čemu se divit… protože v Praze je možné všechno.

Sedmiletá dívenka, která nemluví, a okolí se zdá, že vůbec nevnímá, že jsou kolem ní nějací další lidé. A spolu s ní se ve třídě sejdou další problémové děti, které by v běžné škole nestačily svým vrstevníkům, prožily různá traumata a potřebují speciální péči. To jsou hrdinové další knihy Torey L. Hayden, kterou řada čtenářů zná díky knihám Spratek, Tygřice, Sebranka a dalším.

Lisa A. Kurtz Praha, Portál 2015

Slávka Fraňková, Jana Pařízková, Eva Malichová a kol. Praha, Portál 2015

Vyhláška o školním stravování nově umožňuje zařízením školního stravování se rozhodnout, zda jim jejich personální a materiální zabezpečení umožňuje připravovat dietní stravu. Za dietní stravování ve vlastním stravovacím zařízení zodpovídá provozovatel zařízení školního stravování. V zařízeních školního stravování, která nemají potřebné personální, prostorové a materiální podmínky k zajištění dietního stravování, umožňuje tato vyhláška odebírat dietní stravu od odborně způsobilého dodavatele, za předpokladu splnění požadavků uložených potravinovým právem. Metodické doporučení konkretizuje specifika dietního stravování v zařízeních školního stravování. Odborným garantem metodického pokynu a poskytování nutričních konzultací v rámci tohoto řešení je Sekce výživy a nutriční péče České asociace sester (sekce VNP ČAS, www.sekce-vnpcas. cz). Účinností vyhlášky dochází k propojení dvou segmentů, které dosud pracovaly zcela nezávisle a odděleně, a to stravování školního a stravování dietního.

Začalo jaro. Jeho první nesmělé paprsky probudily mezi dětmi z mé třídy zvědavost, zda stejně jako vloni pojedeme spolu v létě na „opravdový" letní dětský tábor. Kvůli zachování na prázdniny připravovaných tajemství jim zatím musím odpovídat vyhýbavě, ale zároveň se přistihuji, že bych jim raději radostně odpovídala: „Ano, samozřejmě, už jsme s vašimi rodiči od loňska domluveni, můžete se těšit stejně, jako se těším já, vaši rodiče a další nadšenci, kteří pro vás tábor připravují." Na dětské tábory jezdím jako vedoucí od svých studentských časů až do dnešních dnů. V posledních deseti letech vedu dokonce jezdecké týdenní tábory na Barokním statku v Benicích u Konopiště a sama jsem se tam naučila jezdit na koni, cválat, skákat přes překážky i plavit koně v rybníce. Předloni však nastala nečekané změna. S kamarády z dob mládí jsme založili občanské sdružení a podařilo se nám získat do té doby chátrající tábornickou základnu na slovenských hranicích. Během jediného roku se nám ji podařilo opravit a přichystat ji na návrat táborníků.

Že svět nějaký divný? Že je doba uspěchaná a lidé jsou zlí? To v naší mateřské škole neplatí . Velký dík patří všem rodičům a dětem, kteří dne 2. 4. 2015 společně s námi oslavili Den autistů. A proč jsme se oblékli do modrého? Protože modrá barva je barva komunikace, a právě s ní mají lidé s autismem největší problémy. Mnozí z nich s ostatními komunikují jen minimálně nebo vůbec. A protože i v naší školce máme pár dětí s touto diagnózou, chtěli jsme jim ukázat, že i přes svůj handicap patří mezi nás a my je máme rádi. Ráno jsme naši školku oblékli a nazdobili do modré barvy. Hlavní dveře do tříd a schodiště jsme ozdobili modrými balónky, ve třídě „Sluníčko" jsme jednu nástěnku proměnili ve fotokoutek, kde se mohli děti, rodiče i personál MŠ vyfotit pod jedním ze dvou hesel, které upozorňovaly na danou problematiku autistů. „Vnímám svět jinak, neřeš to," bylo motto, které nás tento den (ale nejen ten) provázelo. Děti si společně hrály, zpívaly a také na ně čekalo velké překvapení. Shlédly pohádku o vesmíru v pojízdném planetáriu, které k nám zavítalo se svou nafukovací kopulí, kde se vesmírný příběh odehrál. Jako sladkou tečku (vlastně i poděkování za pochopení a vyjádření svého přátelství k autistům) děti dostaly lízátko a jak jinak - modré.

Začátek této akce pro děti a jejich rodiče vypadal docela nešťastně. Počasí nám příliš nepřálo. Deště se ale nikdo nezalekl. Trasa byla upravena a tak jsme mohli vyrazit za zvířátky. Počasí se nakonec umoudřilo, přestalo pršet. Děti nadšeně hledaly modré fáborky, které ukazovaly cestu. Na jednotlivých zastaveních čekalo nějaké zvířátko (převlečené paní učitelky a provozní pracovnice) se zábavným úkolem. Ze školkové zahrady nejdříve děti došly do aleje k žlutému motýlkovi, kde procvičily barvy na barevných kytičkách. Na zastavení u rybníka děti pomohly milé kačence porovnat ptačí pírka podle velikosti, s šetrným kosem třídily různá zrnka a semínka. Na druhé straně rybníka čekala usměvavá myška a děti si mohly vyzkoušet obratnost svých prstí ů při namotávání provázku s malými myškami. Starostlivá žabka je přivítala s prosíkem, jestli jí pomůžou v trávě najít malé žabí dětičky v počtu, které jim ukázala vylosovaná číslice. U neposedného zajíčka si děti zahrály na malé šikovné ušáčky, kteří kličkují a zároveň sbírají mrkvičky. Mazaná liška prověřila znalost pohádek při skládání obrázků podle dějové posloupnosti, a nakonec velká pomoc pilné včelce při přenášení pylových zrnek z barevných kytek do plástů. Úkoly splněny a na školkové zahradě už plápolal ohýnek, kde si malí i velcí účastníci výpravy za zvířátky opekli dobroty donesené z domova. Maminkám pro radost děti zarecitovaly, zazpívaly a vyzvaly je k tanci na píseň „Podej mi ruku svou". Zážitků už bylo sice dost, ale překvapení ještě nekončila. Všichni jsme se přemístili do třídy ve školce a netrpělivě očekávali vzácnou návštěvu. Navštívil nás známý herec Saša Rašilov, který dětem přečetl svou oblíbenou pohádku. Se svým příjemným úsměvem také odpovídal na všetečné otázky malých posluchačů i jejich maminek. Nechybělo fotografování a autogramy. Tak jako Saša mile překvapil děti svou návštěvou, tak děti mile překvapily jeho svými originálními dárky. A to stále nebylo všechno. Několik maminek se svými dětmi a paními učitelkami strávilo ve školce celou noc. Společně si připravily místečka na spaní, hygiena, pusinka na dobrou noc a pak už jen sladké sny po náročném dni plném nevšedních zážitků.