Těsně před loňskými Vánocemi jsme s dětmi navštívili skanzen v Přerově nad Labem. Dýchly na nás staré časy (hlavně na nás učitelky), a vdechly nám nápad: udělat si takový malý skanzen u nás ve školce! Prostý nápad, spousta nadšení, fantazie a spousta vytrvalosti… Pomocí školkové nástěnky jsme poprosili rodiče, jestli by mohli zapůjčit nějaké starožitnosti a vysvětlili jsme, co máme v plánu, a co se zapůjčenými věcmi zamýšlíme. Samozřejmostí bylo oštítkování každé zapůjčené věci kvůli identifikaci. Všechny zaměstnankyně naší školky prošly rodinné poklady a přinesly je do školky. Když rodiče dětí viděli, že to se skanzenem myslíme doopravdy a ve velkém, a co jsme z vlastních zdrojů nashromáždily, zapojili se. Učitelky společně s dětmi vyrobily roubenou chaloupku v takřka životní velikosti i s kachlovou pecí, a pak už jen stačilo instalovat do vybraného prostoru na chodbě MŠ neuvěřitelnou spoustu „pokladů“. Samy jsme byly překvapeny, kolik krásných starých věcí se nám sešlo. Dětem, a myslíme, že nejenom jim, přinesla tato výstava spoustu informací a zážitků. Neustále jsme si zkoušeli, co a jak funguje a na co se tyto věci dříve používaly. Oslovili jsme ostatní místní MŠ v Poděbradech, školní družiny obou místních základních škol, aby se přišly podívat na náš malý skanzen. Také Polabské muzeum v Poděbradech jsme zašli osobně pozvat, aby zaměstnanci viděli, jakou v nás mají „konkurenci“. Samozřejmě jsme nezapomněli zvát i rodinné příslušníky dětí v naší MŠ, protože téměř všichni něčím přispěli. Ohlasy na naši výstavku byly od všech velice kladné.
Jak jsme přivítali Martina
Světlana Jelenová, 9/2013
V naší mateřské škole se snažíme dětem přibližovat staré obyčeje, tradice a pranostiky. Proto jsme se letos už třetím rokem připravovali na příjezd Svatého Martina. Během celého týdne paní učitelky seznamovaly děti s dávnou legendou, kterou poté s dětmi zdramatizovaly, pekly s nimi sušenky a v každé třídě formou kolektivní práce přichystaly pro Martina překrásného bílého koně. V pátek dopoledne přípravy vyvrcholily společným zdobením zahrady. Aby se u nás Martin opravdu zastavil, rozvěsili jsme na stromy bílé papírové ozdoby. Po chvíli to na naší zahradě vypadalo jako v pohádce. Děti se už nemohly dočkat, až se setmí. Babičky a maminky si venku rozložily stánky s perníčky, bylinkami a ukázkami lidových řemesel. Vystavit, prodávat své výrobky přišli i členové Sdružení pro zdravotně postižené Daneta a z členky Klubu lidové tvorby Hradec Králové. Když se setmělo, vydali se rodiče s dětmi v lampiónovém průvodu ulicemi kolem školky až do naší vyzdobené zahrady. Slavnost mohla začít. Všude voněl punč a perníčky, vše bylo osvětleno tisíci světélek. Paní ředitelka přivítala přítomné a jeden z tatínků pronášel do tmy legendu o Sv. Martinovi. Atmosféra byla působivá a tajemná. Děti ani nedýchaly. Náhle se ozval klapot podkov a po osvětleném chodníčku přijížděl Martin v rudém plášti na překrásném bílém koni. Podaroval žebračku třesoucí se zimou a tímto dobrým skutkem prokázal lásku a štědrost, jak se praví v pověsti. Projel se na bělouši několikrát po zahradě a zmizel do tmy. Nastal čas zahřát se teplým čajem a dětským punčem a ochutnat svatomartinské koláče a sušenky, které paní kuchařky připravily pro velké i malé návštěvníky. Domů jsme se rozcházeli se svátečním pocitem. Rozzářené oči dětí a ocenění rodičů zahřálo paní učitelky víc než horký čaj.
Patřili jste v dětství jako já k velkým nadšencům skákání přes švihadlo? Kdo z vás si s chutí zaskáče i teď v dospělém věku? Je to činnost vysoce náročná, ale prospěšná, protože rozvíjí fyzickou zdatnost i kondici.
Sluníčko, které nezapadá
Alena Kulhánková; Alena Kulhánková, 9/2013
Sluníčko, sluníčko, posečkej maličko! Nezapadej, mám tě rád, chci si ještě chvilku hrát.
Květiny do oken
Alena Isabella Grimmichová, 9/2013
NÁMĚTY PRO TVOŘIVOU PRÁCI
Hněv – a co s ním? Žárlivost – a co s ní? Stydlivost – a co s ní?
Každá emoce má svoji funkci. Kdyby neměla smysl, neměli bychom ji. Pokud bychom komunikovali bez emocí, byli bychom mnohem méně čitelní. Navíc nám emoce brání v tom, abychom dělali věci, které jsou společensky nevhodné.
11 her pro zklidnění a koncentraci dětí
Koncem září vydal ombudsman České republiky prohlášení, podle kterého není možné děti v mateřské škole nutit k polednímu spánku. Jak mají mateřské školy postupovat? Zeptali jsme se psycholožky, inspekce, ministerstva školství, rodičů i mateřských škol.
Zase přijde Mikuláš!
PhDr. Daniela Kramulová, 9/2013
Čas besídek s magickými postavami Mikuláše, anděla a čerta je ve školce nejen rituálem obdarování, ale i bilancování dětského chování. Mikulášské besídky v sobě mají potenciál dychtivého těšení se s lechtivým nádechem nejistoty – musíme si ovšem dát pozor, abychom to s „výchovným strašením“ nepřehnali.
Tvrdí to profesorka psychologie Marie Vágnerová, přední česká odbornice v oblasti vývoje dítěte. Dodává, že předškolní období je velmi dynamické, řada dovedností se vyvíjí právě v předškolním věku a také se v něm stabilizují temperamentové vlastnosti dítěte.