Online archiv

Srdce, důležitý sval, který se pravidelně stahuje a tak zajišťuje krevní oběh. Co se stane, když nefunguje tak, jak by mělo? Přenos živin, dýchacích plynů i odpadních látek se zkomplikuje a nastupuje únava a další obtíže.

V pátek 11. listopadu 2011 se v Městském divadle v Sokolově konalo finále již 9. ročníku celostátní ankety Zlatá Mateřinka o nejlepší učitelku nebo učitele v mateřské škole. Tuto anketu každoročně vyhlašuje Nadační fond Mateřinka ve spolupráci s pořadateli ankety Zlatý Ámos. Cena se uděluje za příkladné a inspirativní působení v oblasti předškolního vzdělávání, s přihlédnutím k míře oblíbenosti kandidáta u dětí i jejich rodičů. Nad 9. ročníkem ankety převzal záštitu hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný a starosta města Sokolova Zdeněk Berka. Do finále postoupilo sedm paní učitelek: Hana Žemlová, Mateřská škola Sokolská, Zlín, Eva Prchalová, Mateřská škola Vítězná, Sokolov, Eva Lenčéšová, Mateřská škola Písečná, Chomutov, Marie Radová, Mateřská škola Dukelská, Přeštice, Marcela Kotová, Mateřská škola Vintířov, Renáta Čadrová, Mateřská škola Gogolova, Frýdek-Místek, a Jana Endyšová, Mateřská škola Vítězná, Sokolov. Starosta města Sokolova Zdeněk Berka spolu s náměstkem hejtmana Miloslavem Čermákem v úvodu finálového večera všechny přítomné pozdravili a popřáli všem finalistkám hodně úspěchů. Na finálovém večeru představily účastnice své prezentace, odpovídaly moderátorovi na všetečné otázky a také si zasoutěžily. Vše pozorně sledovala pětičlenná porota. Doprovodný program zajistila taneční formace D. C. Butterfl y. Výsledky finálového večera vyhlásil senátor ČR Pavel Čáslava. Vítězku finále Evu Lenčéšovou z Chomutova slavnostně korunovala vítězka ankety Zlatý Ámos Mgr. Petra Šišková.

V době, kdy mateřské školy „praskají ve švech“, stojí mnozí rodiče před problémem, jak skloubit péči o dítě se svou prací. K firemním mateřským školám přibyla další novinka – dětská skupina.

Úzkostné, plaché děti to mají v kolektivu vždycky těžší. Hůř se adaptují, obtížněji se seznamují, uvolní se spíše v malé skupince a situace, kdy jsou ostatním příliš na očích, zrovna nevyhledávají. S tím si učitelky mateřských škol zpravidla poradí, horší je, když do děje vstupují neméně úzkostní rodiče.

Ohlédnutí za deseti lety Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, ale také výhled do budoucna tvořil obsah konference, kde se sešli předškolní pedagogové spolu s odborníky a zástupci státních institucí.

Užívat si všechno, co děláme, a stále se učit nové věci. To jsou životní kréda amerického spisovatele Roberta Fulghuma. S vitálním, energickým mužem, kterého bych jen těžko mohla nazvat starým pánem, jsem si povídala o tom, co ho baví a co má rád.

Ačkoli nám dospělým přináší pořádná zima nejednu starost a jaro mnozí vyhlížíme již koncem ledna, děti se na zimní období nadšeně těší každým rokem. V Křesťanské mateřské škole v Písku to pravé těšení na zimu začíná veselou Martinskou slavností. Martinův bílý kůň dětem připomene, že sněhové vločky už čekají, aby jim mohly přistát na čepicích. Adventní slavnost s chvojím, písněmi, svíčkami a věncem pak otevírá dveře předvánočním přípravám. A to už vítáme ve školce zimní čas a chystáme dárečky, přání, zdobíme školku, pečeme společně cukroví. S přibývajícím adventem se nám ve třídě postupně odkrývají postavičky z Betléma, ale též přibývá malých či větších dětských dobrých skutků, neboť se snažíme na Vánoce připravovat i svoje srdíčka. V tomto snažení děti podpoří návštěva svatého Mikuláše. Při tom všem si také najdeme čas na užívání zimních radovánek – letošní zima nám už před Vánoci umožnila vychutnávat si bobování, koulování a dalších sněhových radostí. Předvánoční čas uplyne velmi rychle, ale my ještě v lednu vzpomínáme na nadělování ve školce, na společné posezení s rodiči a zpívání koled. Také nám zimní svátky ještě připomene prohlídka velkého Betléma v kostele, stejně jako už tradiční Tříkrálový koncert dětí ze ZŠ E. Beneše. Jako každoročně jsme také letos na Tři krále trochu té vánoční radosti předávali i babičkám a dědečkům v Domovince, kam pravidelně chodíme s programem písní, básní, tanečků a s novoročními přáníčky. Ani v dalších zimních dnech není v Křesťanské mateřské škole nouze o pěkné akce a mnoho každodenních radostí. Radujeme se ze sněhu a sněhové vločky ztvárňujeme mnoha technikami – kreslíme, malujeme, skládáme, vystřihujeme, lepíme. Hrajeme si na zimní sporty ve třídě a užíváme si radovánek na sněhu i venku. O akce není nouze Společně čteme a prohlížíme knihy se zimní tematikou. Motivací ke čtení nám byla i návštěva knihovny v ZŠ J. K. Tyla. Stejně jako v minulých letech nás zde opět čekal výborně připravený program o knihách, čtení, vyprávění, prohlížení, a dokonce i divadlo. K zimním radovánkám neodmyslitelně patří sněhuláci. Co by to bylo za zimu, kdybychom si pořádné sněhuláky nepostavili? A tak opravdový veliký sněhulák stojí na naší zahradě a několik dalších, takových, co neroztají, máme i ve školce. Sněhuláky malujeme, modelujeme, skládáme, hrajeme si na ně, zpíváme si o nich a čteme knížky. Loni k nám dokonce přijeli do školky na návštěvu přímo odborníci na sněhuláky – autoři vydařené knihy o sněhulácích Sněhulácké pohádky spisovatelka A. Melicharová a akademický malíř K. Kupka, kteří jsou v naší školce každoročními hosty. Povídali dětem o sněhulácích i o svých dalších knihách a obrazech. Paní spisovatelka přečetla povídku, jak sněhuláci roztáli, vyprávěla zajímavě o svém psaní a pro radost nakreslila studánkovou vílu. Pan malíř dětem ve školce ukázal, jak správně malovat, a namaloval obrázek ryb ve vodě a nového sněhuláka, tentokrát na lyžích. Zima v naší mateřské škole je plná hezkých zážitků. Děti se učí hledat radost v každém dni a krásu ve všem, co nás obklopuje, třeba i v obyčejné malé sněhové vločce, která nám právě přistála na nose.