Online archiv

Bylo by úžasné najít metodu, která by pomohla všem dětem bez rozdílu znásobit jejich potenciál a možnosti, jak využít svou mozkovou kapacitu. Společnost Mensa tvrdí, že tenhle nápad se dá realizovat, a připravila program pro mateřské školy, který je založený na poznatcích neurologického výzkumu mozku. Kombinují se v něm různé techniky – motorická cvičení, učení symbolů, procvičování pozornosti, využití hudby a další – tak, aby stimuloval zvyšování počtu neuronových spojení (synapsí) v mozku. Trénink přispívá k rozvoji pohybové koordinace a motorických schopností a pozitivně působí také v prevenci dyslexie a při zmírňování poruch učení. Nedílnou součástí projektu je spolupráce s rodiči, jejichž zapojení výrazně zvyšuje výsledky tréninku. Projekt navíc počítá s dětmi „všeho druhu“, tedy nejen s nadanými, ale i s dětmi „pomalejšími“ a méně nadanými. Zástupci české Mensy tvrdí, že cvičení se dají přirozeně začlenit do běžných činností v mateřské škole i v rodině a že při správném přístupu ze strany dospělých děti ani nepoznají, že mají něco „navíc“. Také říkají, že školka nepotřebuje žádný zvláštní „instrumentář“ a že pomůcky, které jsou k programu třeba, jsou finančně nenáročné. Do programu se může zapojit každá mateřská škola; informace získáte na webu www.mensa.cz a můžete si o ně napsat na e-mail skolky@mensa.cz.

Renata Frančíková, Eva Štanclová Portál, Praha 2009

Daniela Krolupperová, Miloš Kratochvíl Mladá fronta, Praha 2009

Odejmutí osobního příplatku

Astronomický podzim začíná podzimní rovnodenností a končí zimním slunovratem. Loni se tak stalo 22. září v 17.44 hodin. S podzimní rovnodenností souvisí období oslav letošní úrody a poděkování za ni - veselé hody a posvícení. Z literatury víme, že císař Josef II. se v roce 1786 snažil určitým způsobem omezit množství osvíceneckých slavností tím způsobem, že se snažil sjednotit termín posvícení na třetí neděli říjnovou po sv. Havlu. V dnešní době probíhají hody a posvícení od konce léta prakticky až do adventu. My jsme se rozhodli uspořádat pro rodiče s dětmi takové „císařské posvícení“ a oslavit si ho tak trošku podle sebe. Nazvali jsme ho „zahradní slavnost“. Již s předstihem jsme o připravované slavnosti informovali rodiče, které jsme také požádali o pomoc při chystání „dobrůtkové hostiny“. Slavnost se měla konat na školní zahradě, ale počasí nám nepřálo, tak se veselí nakonec odehrálo pod školkovou střechou. V dopoledních hodinách jsme se společně všechna tři oddělení sešla v jedné třídě a za zvuku lidových písní jsme si s dětmi zatancovali. Děti využily rytmické nástroje - dřívka, činelky, bubínky… Potom probíhaly soutěže, kde šlo pouze o splnění úkolu, a ne jen o vítězství. Soutěže byly inspirovány podzimní sklizní. Nejprve si děti užily převážení brambor v dětských kolečkách po vyznačené trase, pak skákání v pytli, házení brambor do košíků a nakonec sbírání jablíček na čas do košíků. Po splnění soutěžních disciplín jsme opět za zvuku podzimních písní, pohybových her a říkadel zakončili dopolední oslavy. Pokud by nám příště vyšlo pěkné počasí, chtěli bychom ještě opékat jablíčka a brambory na malém ohníčku. Odpolední program naplno vypukl po svačině. Ve dvou odděleních byly připraveny zajímavé tvořivé aktivity, ve kterých rodiče i děti naplno projevili svou fantazii. Rodiče i děti zaujalo tvoření „bramboráčka - panáčka“ - využili jsme šípky, žaludy, šišky, nové koření, pepř, brambory, špejle nebo párátka, mrkve, zbytky látek, koudel… Úspěch měly také korálky z přírody - navlékání těstovin, šípků, nakrájených jablíček a rozinek. A nakonec si každý mohl bramborovými tiskátky nazdobit jednoduchou papírovou tašku. Na závěr, když si všichni užili podzimního tvoření, čekala děti i rodiče „dobrůtková hostina“ v naší jídelně. Pochutnali jsme si na nejrůznějších domácích moučnících a školní kuchařky upekly výborné povidlové frgály s tvarohem. Vydařenou akci si letos rádi zopakujeme.

V rámci své pedagogické praxe jsem měla možnost jet s MŠ Údlice na ozdravný pobyt. Zdálo se mi to jako skvělá možnost, protože mě velmi zajímalo, jak takový pobyt může s malými dětmi probíhat. Celý pobyt provázel projekt „Jak Křemílek s Vochomůrkou zachraňovali dráčka Zdraví“. Děti díky němu měly výbornou motivaci a každý den se mohly těšit na nové příběhy, které jim Křemílek a Vochomůrkou přinášeli. Každý den děti plnily různé úkoly, které dostaly od Křemílka a Vochomůrky, a jejich splněním pomohly nějakému lesnímu zvířátku nebo pohádkové postavě. Děti také velmi povzbuzovalo, že za každé splnění úkolu se zvětšil dráček Zdraví a zmenšil dráček Nemoc. Děti se díky příběhům seznámily se špatnými vlivy, se kterými se už setkaly, nebo mohou setkat (kouření, alkohol, gamblerství, drogy…). Díky tomuto projektu se jim budou umět bránit a také jim předcházet. Získaly rovněž přehled o tom, jak bránit zdraví své, ale i zdraví svého okolí. Děti byly projektem velmi zaujaté, abych řekla pravdu, neměly možnost se ani chvilku nudit, protože učitelky měly skvěle vymyšlený program a každá volná chvilka byla něčím naplněna. Navíc se děti s věcmi, které mohou negativně působit na jejich zdraví, setkávají často, a myslím, že je dobře, když se už v předškolním věku naučí, jak jim čelit. A díky projektu se s nimi seznámily hravou a přijatelnou formou, což považuji za úžasné.

V naší mateřské škole jsme se rozhodli pro sběr víček od plastových lahví. Nic nového, dalo by se říci. Do sběru se zapojily celé rodiny - rodiče, babičky, dědové, strýčkové i tety, i rodinní přátelé. Po několika měsících se nám sešlo 160 kg víček, které od nás odkoupila firma na zpracování plastu. Nyní vyvstala otázka: „Co s utrženými penězi? Rozdělíme peníze do tříd a koupíme si něco na mlsání?“ Pak nás ale napadlo, že bychom mohli dětem ukázat, že ne všichni se mají tak dobře jako ony - jsou opuštění, bez domova, mnohdy s těžkými osudy za sebou. A napadli nás pejsci, které někdo opustil a oni teď žijí v útulku. Tato myšlenka se nám zalíbila, a protože máme jeden psí útulek nedaleko našeho města, začali jsme plánovat a zařizovat. Čekala nás návštěva v psím útulku v Krajkové u Sokolova. Všichni jsme se moc těšili a začali shánět „psí dobroty“ a hračky. Nevěřili jsme, kolik dobrot ještě děti přinesly z domova. A pak přišel ten den. S třiceti předškoláky - zástupci všech tříd - jsme odjeli do Krajkové. Tam nás přivítala paní majitelka a asi padesát jejích čtyřnohých svěřenců. Ti nás vítali divokým štěkáním a skákáním. Děti se dozvěděly něco o osudech některých psů i o péči, kterou jim majitelka poskytuje. Děti mohly pod dohledem podat pejskům pamlsky, pohladit a po mazlit se se štěňátky. Kdo pracuje s dětmi, pochopí, jak velké obavy jsme měli ze společného setkání dětí a psů. Naše obavy byly však naprosto zbytečné. Děti se chovaly báječně a setkání proběhlo bez problémů. Paní majitelka děti ujistila, že vše, co jsme přivezli, je důležité a potřebné a velmi nám za vše poděkovala. Návštěva v psím útulku v Krajkové byla z obou stran podnětná a přínosná. Věřím, že jsme i my malým dílem přispěli k tomu, že si děti uvědomily, že se s domácími miláčky pouze nemazlíme, ale že se o ně musíme hlavně starat. Návštěva psího útulku je součástí celoročního projektu „Za zvířátky letem světem“, který podpořilo MŠMT ČR v rámci rozvojového programu Podpora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) ve školách v roce 2009.

Bylo jedno malé městečko a v něm domek s chodbou. Řeknete si - nic zvláštního. V té chodbě byl botník. Řeknete si - to my známe taky. Ale v tomhle botníku byly neobyčejné boty.