Online archiv

S problémem můžeme udělat ledacos. Smeteme ho ze stolu, strčíme před ním hlavu do písku, ale také se mu můžeme postavit tváří v tvář. O tom, jak se vypořádat s každodenními starostmi a přitom si zachovat zdravý rozum, jsme si povídali s psychoterapeutkou Markétou Kačerovou.

Jedním z nejrozsáhlejších témat našeho třídního vzdělávacího programu bylo město. Tímto námětem jsme se zabývali téměř dva měsíce. Mateřská škola je umístěna v centru sídliště, a to nás inspirovalo k řadě výtvarných činností. Společnému tvoření předcházely vycházky do okolí, během nichž si děti prohlédly nejen panelové i rodinné domy, školy, obchody a zdravotní středisko, ale navštívily také frýdecký zámek obklopený nádherným parkem nebo sportovní halu a stadion. Během těchto krátkých výletů diskutovaly o účelu jednotlivých staveb, porovnávaly bydlení v panelových a rodinných domech. Nedaleký park nám posloužil k pozorování stromů v zimě. Zde jsme také nasbírali materiál k jejich výrobě. Pak již stačily jen čtvrtky, tuše, vodové barvy, a dílo začalo. Na papíry různých formátů děti špejlemi kreslily tuší obrysy domů, vybarvily je vodovými barvami a vystřihly. Nalepením na krabičky domy získaly stabilitu. Papírové rolky děti natřely hnědou tuší a vyplnily je nasbíranými větvičkami. K výrobě aut nám posloužily menší krabičky a barevný papír, který děti natrhaly na kousky a použily k oblepení. Fixem dokreslily detaily a kola pak zhotovily z víček od plastových lahví a špejlí. Stojí za zmínku, že dalšími podtématy tohoto rozsáhlého projektu byly i zajímavé „Profese“ nebo „Přijel cirkus“. V závěru děti porovnávaly způsob života ve městě a na vesnici. Při hodnocení celého tematického bloku jsme dospěli k závěru, že žijeme v krásném městě obklopeném přírodou, které je třeba zvelebovat a chránit, aby nám v něm bylo dobře. Náš domov je především tam, kde jsou naši nejbližší, které máme rádi.

Už se pomalu stává tradicí, že v červnu se naše školka loučí s předškoláčky velkou slavností. Oslavy na školní zahradě se mohou zúčastnit nejen všechny děti a zaměstnanci, ale i rodiče, sourozenci, prarodiče, tetičky a strýčkové… Celá naše zahrada se ten den promění v jedno velké jeviště, kde se tancuje, zpívá a dovádí. Hlavními oslavenci jsou všichni předškoláci, kteří už se po prázdninách vydají do lavic ZŠ. A že si ten den opravdu všichni užijeme!!! Jedna soutěž střídá druhou, někdy soutěží jednotlivci, jindy celé kolektivy třeba i s paní učitelkou, a tak se každému pod jeho místečko kupí sladké odměny. Všude je plno smíchu, veselí a povzbuzování. Mezi soutěžemi si pořádně zatancujeme a zavýskáme. Vyvrcholením je slavnostní nástup oslavenců, při kterém dostanou vysvědčení ze školky doplněné o dárek na památku. Loni to bylo DVD ze života dětí ve školce – co všechno za poslední rok zvládly a kam se podívaly. Podle ohlasu dětí i rodičů to pro ně bylo příjemné překvapení. A tak si naši školku, všechno co v ní děláme, mohli prohlédnout i ostatní členové rodiny, kteří to u nás neznají. Ten den vždy uteče jako voda, ale my si máme ještě dlouho o čem povídat. Spokojenost „našich“ dětí a jejich rodičů je pro nás velkou odměnou a zároveň motivací. Vždyť rozzářené dětské oči jsou snem každé z nás – učitelek. Tak ahoj, školko!

Spolupráce s rodiči bývá v některých mateřských školách zásadním problémem. Některé mé kolegyně z oboru si stěžují, že se jim příliš nedaří zapojovat rodiče do dění školky či třídy.

Nakladatelství Portál, 2. pololetí 2009