Online archiv

Mezi často diskutovaná témata patří výuka jazyků v předškolním období. Důvodem je pravděpodobně vysoká kapacita mechanické paměti předškolního dítěte, jeho zvídavost a hravost.

Výuka cizího jazyka dnes patří téměř ke standardní nabídce mnoha mateřských škol. Je ale předškolní jazyková výuka vhodná pro všechny děti, které překročí práh mateřské školy?

Předškolní děti jsou spontánní, nemají zábrany při napodobování. Pokud jsou pro ně vzdělávací činnosti zábavou a hrou, jejich dovednosti se rozvíjejí a děti se naprosto přirozeně učí.

říká spisovatel Radek Malý, se kterým jsme si povídali o příbězích pro děti.

Ráda bych reagovala na článek Žalobníček žaluje z lednového čísla Informatoria 3-8. Žalování vnímám jako problém komunikační. Učitelka může mít o dění ve třídě přehled, může znát příčiny sporů, ale pokud jsou děti zvyklé a naučené řešit spory pouze přes ni, přes její osobu, bude k žalování docházet často. Učím děti komunikovat, povídat si spolu. Děti na to často nejsou vůbec zvyklé. Umí jen oznamovat, přímá řeč jako by z jejich slovníku vymizela. A pokud ji užijí, tak jen vůči dospělým. Pokud mi dítě přijde oznámit, že mu někdo bere hračku, zeptám se ho, zda kamarádovi řeklo, že mu bere něco, s čím si hraje, a že mu to vadí. Snažím se, aby děti situaci řešily samy, aby se samy naučily mezi sebou mluvit. Aby samy vyjadřovaly, co jim vadí, co cítí, co se jim líbí, nelíbí. Pokud vyřeším situace za ně, nikdy se to nenaučí. Je to práce zdlouhavá, náročná, namluvím se dvakrát tolik, ale radost ze zvládnutých komunikačních situací je obrovská. Je příjemné sledovat, jak se postupně děti učí vzájemně komunikovat. Snad jim tato schopnost sdělování přetrvá do dospělosti a budou umět komunikovat s ostatními lidmi.

Výuce angličtiny v naší MŠ se věnuji již téměř 12 let. V září po třídní schůzce s rodiči si sama vyberu děti ve věku 3-6 let. Vybíráme si takové děti, které mají dobrou výslovnost v mateřském jazyce, a proto i některé tříleté děti angličtinu zvládají velmi dobře. Za nejdůležitější považuji, aby lektorka buď byla kvalifikovanou učitelkou mateřské školy, která děti dobře zná a ony znají ji, nebo s předškolními dětmi uměla pracovat. Děti se v mateřské škole s cizím jazykem seznamují formou hry - prostřednictvím říkanek, písniček a her - a učí se reagovat na pokyny učitelky. První měsíc dětem vše, co řeknu anglicky, přeložím do češtiny. Dávám důraz na mluvený projev. Také děti seznámím s tím, proč se angličtina učí už ve školce a k čemu ji budou potřebovat v dospělosti. Zdůrazním, že v angličtině je velmi důležitá výslovnost. Nemáme ani učebnice, ani pracovní listy, používáme obrázky, předměty denní potřeby a hračky. Pro dítě je přínosem, má-li v rodině zázemí, kde může své poznatky procvičovat, ale není to nutné. Děti rychleji chápou, je-li výuka pro ně hrou. Samozřejmě že se děti pochlubí básničkou či písničkou, což je velmi pěkné a rodiče to ocení. Děti se na lekce, které máme dvakrát týdně a které trvají půl hodiny, moc těší. Jsem ráda, když děti na konci školního roku umí reagovat na mé pokyny anglicky a každý umí písničku nebo básničku odříkat sám.

Výuka angličtiny probíhá v naší mateřské škole už řadu let formou kroužku Angličtina hrou. Jednou týdně na ni docházejí zájemci z řad předškoláků a následně pak mohou chodit a pokračovat v dalším školním roce prvňáčci a žáci 2. třídy základní školy. Kroužek vede učitelka mateřské školy, kterou děti znají a dobře s ní spolupracují. Učitelka si své znalosti v jazyce postupně rozšiřovala semináři a kurzy organizovanými pedagogickými centry. U nás si děti pomocí písniček, básniček, říkadel a her osvojí celkem slušnou slovní zásobu. Dokáží reagovat na spoustu anglických pokynů. Znalosti si procvičují a ověřují pomocí soutěží a her. Po každé nové písničce či básničce si děti domů odnášejí text s obrázky na vykreslení, aby si ho mohly doma s rodiči nebo sourozenci zopakovat. Všechno se snažíme doprovázet pohybem. Každá písnička nebo básnička je vždy zaměřena na skupinu slov z jiné oblasti (zvířátka, barvy, části lidského těla, číslice atd.). Opakování probíhá formou rozpočitadla, kdy text určí vybrané dítě a všichni si ho zopakují. Děti mají rády hru „Na otázky a odpovědi“, při které sedí v kroužku. První dítě položí jednoduchou otázku, druhé odpoví a položí tutéž otázku dalšímu. Rády také hrají hru „Na prstíčky“, při které procvičují číslice 1-5. Her je hodně, často je obměňujeme, děti si většinou samy vyberou, kterou chtějí hrát. Jsou to známé hry, např. „Na kočku a myš“, „Pan čáp ztratil čepičku“, ale s anglickými texty. K výuce se nám osvědčily obrázky na kartách, využíváme maňásky, pracovní listy, doplňovačky, ze stolních her hlavně pexeso, občas program na PC. Z kroužku děti odcházejí spokojené a často ještě slyšíme ze šatny, jak si opakují novou básničku.

Se zájmem jsem si přečetla články o výuce cizích jazyků v mateřské škole. S vyjádřením paní ředitelky soukromé anglické MŠ Little Bear English Preschool, že k osvojení cizího jazyka dítěti nestačí pouze dvě lekce týdně, lze jistě souhlasit, ale vzhledem k vysoké finanční náročnosti takového vzdělávání je využití jazykových škol či agentur pro mnoho rodičů tím jediným východiskem, pokud chtějí, aby se jejich děti s výukou cizích jazyků v předškolním věku alespoň seznámily. Rozhodně lze také souhlasit s tím, že chybí jakákoli koncepce návaznosti výuky cizího jazyka v mateřské škole na výuku cizího jazyka v 1. třídách ZŠ. Jestliže se děti již v mateřské škole seznamují s prvním cizím jazykem, nestihnou za rok či dva zvládnout velký rozsah učiva, nicméně jistý rozdíl při kvalitní výuce v předškolním věku by měl určitě být mezi dětmi, které se cizí jazyk v mateřské škole učily, a těmi, co se jej doposud neučily. V tom se liší můj názor od vyjádření PhDr. Jany Hanšpachové. Ale v čem se určitě shodneme, je důraz na kvalitní výuku dětí v tomto věku, s přihlédnutím k jejich věkovým zvláštnostem, a tím také na dostatečnou motivaci a nadšení u dětí pro cizí jazyk. Miroslava Strakatá z MŠ Heřmaničky ve svém příspěvku zmiňuje fakt, že se výuce věnuje až 17 dětí v kroužku, který trvá 45 minut. Nejsem si jista, zda při daném počtu může být výuka opravdu efektivní. Rovněž zodpovídání otázek na určitá slovíčka během dne by nemělo být smyslem výuky. Je třeba si najít chvilku na mluvení v cizím jazyce a ne na učení se izolovaným slovíčkům. S touto formou výuky mají největší problém hlavně rodiče dětí, kteří si představují, že výuka probíhá pouze drilem, a chtějí tímto způsobem děti doma i zkoušet. Sama jsem si vyslechla stesky rodičů, kteří děti zkoušeli stylem: „Jak se řekne anglicky velký pes?“ Dítě samozřejmě nebylo schopné odpovědět, neboť v naší škole Irislingua se tímto způsobem neučí. Naopak, učíme děti mluvit a myslet v daném jazyce tak, aby se vyjadřovaly bez překládání vět. V tomto souhlasím s Janou Hanšpachovou, že mluvit a myslet v cizím jazyce lze naučit jedině mluvením.

Dne 6. února 2007 oslavila mateřská škola z Rašínovy ulice v Novém Městě nad Metují výročí čtyřiceti let od svého vzniku. Mateřská škola se nachází v centru města. Je umístěna ve dvou propojených budovách. V původní budově jsou ve dvou podlažích čtyři třídy. Další dvě třídy se nacházejí v přístavbě vybudované v roce 1980. Při otevření v roce 1967 zde bylo zapsáno 129 dětí. Nyní je zapsáno 138 dětí v šesti třídách. Každá třída a velká zahrada poskytují dostatek prostoru pro výchovněvzdělávací činnost, ale i pro pohybové a relaxační aktivity v průběhu celého roku. MŠ se zaměřuje na osobnostně orientovaný model výchovy, to znamená, že rozvíjí osobnost samostatného a zdravě sebevědomého dítěte cestou přirozené výchovy. Běžný obsah výchovně-vzdělávací práce doplňují zájmové kroužky: výtvarný, hudební, hasičský, hra na zobcovou flétnu, výuka anglického jazyka, plavecký výcvik, kroužek keramiky a počítačový kroužek. Na škole se uskutečňuje dle potřeby rodičů i integrace dětí s postižením. Je zde speciální třída pro děti zrakově postižené, kde se soustřeďují děti s lehčími vadami zraku. V této třídě také každý den v době odpoledního odpočinku probíhají alternativní činnosti. Tyto činnosti jsou nabízeny dětem s odloženou školní docházkou a dětem před vstupem do základní školy. Mateřská škola organizuje v průběhu školního roku řadu společenských a kulturních aktivit (vánoční a velikonoční výstavy, jarní a vánoční besídky pro veřejnost, návštěvy pohádkových představení, rozloučení se školním rokem, výlety na konci školního roku atd.). Oslavy probíhaly celý týden a na jeden den se škola při pořádání Dne otevřených dveří otevřela veřejnosti. Mateřská škola byla vyzdobena dětskými výtvarnými pracemi, ve kterých děti vyjádřily své dojmy a zážitky ze života mateřské školy. Výzdoba byla doplněna o výrobky z keramiky a tvořivé práce dětí z jednotlivých tříd. A co popřát mateřské škole do dalších let? Aby byla stále plná spokojených, zdravých a veselých dětí.