Online archiv

Jedním z našich cílů je podpora růstu a vývoje dítěte, jeho tělesné zdatnosti, pohybové kultury. Snažíme se děti vést ke zdravým životním návykům a postojům.

Masopust je časem veselí a masek. Karneval a maškary mají děti rády. Nadchnou se zejména tehdy, když jsou do dění vtaženy a své masky si vytvoří samy.

Rozpoznávání geometrických tvarů někdy dělá malým dětem potíže. Neumějí poznat, co je kolečko, čtverec nebo obdélník, zato si moc rády hrají.

Potrava předkládaná ptákům do krmítka by měla být kvalitní a nezkažená. V žádném případě nesmíme dopustit, abychom se prostřednictvím krmítka zbavovali kuchyňského odpadu a zbytků. Takováto potrava totiž ptákům způsobuje značné zažívací potíže a může vést až k jejich úhynu. Ptáky nikdy nekrmíme těstovinami, slanými, kořeněnými a uzenými výrobky ani přepáleným lojem! Z potravin konzumovaných lidmi můžeme ptákům nabídnout ovesné vločky, strouhanou housku (ne slanou), maso (nakrájené na kousky – odřezky masa pro špačky), strouhanou mrkev, tvaroh, vnitřní sádlo nebo lůj. Použít můžeme i jakákoli semena (slunečnici, proso, konopí, mák, lněné semínko, řepku), velice vhodná jsou drcená jádra vlašských a lískových ořechů. V obchodech lze zakoupit přímo speciální míchané směsi pro krmení ptáků. V přírodě můžeme nasbírat různé plody a bobule (na podzim sbírané, mražené nebo po usušení znovu namočené). Ideálním krmivem do zásypu je tzv. zadina – odpad od mlátiček a čističek obilí, obsahující především semena plevelů. Více informací o zimním přikrmování ptáků naleznete na stránkách České společnosti ornitologické http://www.cso.cz/.

Po domácím „kutění“ zbývá spousta různého odpadu. Byla by škoda všechny zbytky rovnou vyhodit, mnohé materiály můžeme využít pro vyrábění různých užitečných a zajímavých drobností.

Město Svitavy slavilo loni důležité výročí – bylo mu 750 let. I s dětmi ve školce jsme si povídali o tom, že má naše město narozeniny.

Jan Amos Komenský je nepochybně nejvýraznější osobností v dějinách našeho školství, jeho dílo je nejen mimořádně významné a inspirující i pro naši současnost, ale i značně rozsáhlé.

Epilepsie je chronické onemocnění projevující se opakovanými, neprovokovanými nervovými záchvaty. Tuto nemoc provázejí zbytečné předsudky a obavy okolí. Jak to s ní opravdu je?

Děti, které žalují, nebývají mezi vrstevníky právě oblíbené. Mají i dospělí žalování odmítat nebo v něm hledat „zrnko pravdy“? A odkdy děti učit rozdílu mezi žalováním a oznámením problému?

říká Kateřina Mrkvičková, která působila rok na Srí Lance v misi Člověka v tísni.

Naše země se otevírá světu, z malého „dvorečku“ uprostřed Evropy se pomalu stává pestré a kosmopolitní společenství, ve kterém jsou zastoupeni příslušníci mnoha národů.

Na naší škole máme tři oddělení školní družiny. Každá vychovatelka si připravuje roční plán práce, ale zároveň si připravíme plán akcí společných pro všechna oddělení. Využívat můžeme téměř všechny prostory školy. V tělocvičně pořádáme různé hry a sportovní soutěže. Jednou týdně je pro družinu vyhrazena počítačová učebna, kde máme výukové a zábavné programy pro děti. Mohou si zde například zábavnou formou opakovat učivo a učit se základům práce s počítačem. Ve škole je kroužek chovu drobných savců a teraristiky, takže s dětmi chodíme ke zvířátkům. K dispozici máme i výtvarný ateliér a keramickou dílnu. Pokud máme v plánu pobyt venku, můžeme si vybrat, zda budeme s dětmi v atriu nebo na školním hřišti. Máme i dopravní hřiště, kde vždy na jaře pořádáme závody na koloběžkách. V zimě chodíme s dětmi na blízký kopec sáňkovat. Během školního roku se nám nabízí i spolupráce s městskou knihovnou a DDM. Máme tedy spoustu možností jak dětem připravit pestrý a zajímavý program a i pro nás vychovatelky je to práce zajímavější a smysluplná.