Prostřený stůl… … s pomeranči
Zdravý životní styl a dostatek pohybu je dnes aktuálním tématem nejen u dospělých lidí, ale především u dětí . Tučná a nezdravá jídla zvyšují riziko obezity a s tí m související zdravotní komplikace. Na druhé straně, už v nižším věku se u dětí objevují poruchy příjmu potravy a vznikají nová riziková chování, která mohou mít až fatální následky na budoucnost a život dítěte. Navíc soudobé nemoci často vyžadují speciální stravu dětí , a tak školy a jejich zřizovatelé se snaží přizpůsobit a nabídnout dětem dietní stravování. Právě v tomto duchu se nesla odborná konference Školní stravování - moderně a s rozumem, kterou pořádala společnost Seminaria. Podle školského zákona č. 561/2004 Sb., je školní stravování poskytováno v rámci hmotného zabezpečení žáků v době jejich pobytu ve škole, popř. školských výchovných a ubytovacích zařízení. Jídelny se musí řídit výživovými normami, zároveň jsou ale limitovány financemi. MŠMT podpořené řadou odborníků se snaží o systémové ozdravění školního stravování, často ale naráží na nezájem a neochotu ředitelů škol a vedoucích jídelen. „A my se jim nemůžeme divit,“ říká Jitka Krmíčková, zástupkyně MŠMT ČR. „Česká školní inspekce, která ve školních stravovacích zařízeních byla, zjisti la, že spousta školních jídelen je personálně poddimenzovaná. Jde o to, že některé ženy musí pracovat za dva a navíc ještě za minimální mzdu.“ Vzniká tak problém nejen v Praze, ale už i v ostatních regionech, nalézt alespoň někoho a personálně jídelnu obsadit. Otázkou pak zůstává, jak tedy zajisti t standardní kvalitu školních stravovacích služeb nebo dokonce nabídnout dětem ještě něco navíc. Jedním z aktuálních témat konference byla diskuse týkající se tzv. pamlskové vyhlášky, o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních. Alarmující jsou výsledky monitoringu Krajských hygienických stanic z roku 2011-2014. Možnost výběru mezi slazeným a neslazeným nápojem bylo pouze v 9 % z celkového počtu 493 sledovaných škol. Ve 2 % školních bufetů byla v nabídce zelenina, ovoce bylo nabízeno ve 4 %. Účinností nové vyhlášky č. 282 z letošního roku lze nabízet a prodávat ve školách a školských zařízení potraviny nebo umísťovat reklamu na potraviny, které neobsahují sladidla nebo kofein, neobsahují trans-mastné kyseliny z částečně ztužených tuků nebo nejsou energetickým nebo povzbuzujícím nápojem nebo potravinou. V České republice existují školní stravovací zařízení se správnou praxí a některé i s nadstandardním přístupem k řešení, protože si uvědomují, že během stravování se děti také učí rituálům a společenskému chování. Nejlepším řešením je jíst normálně, přiměřeně a s milými lidmi v příjemném prostředí, a k tomu mohou školní jídelny významně přispět.
Tvrdí to MUDr. Karel Nešpor, který působí jako primář oddělení léčby závislostí pražské PN Bohnice. Děti podle něj nejsou tolik ohroženy závislostí jako otravami alkoholem, které mohou nastat po konzumaci velmi malého množství.
Se začátkem kalendářního roku se v mnoha mateřských školách zintenzivní příprava předškoláků na školu. Co děti, které se zanedlouho rozloučí se školkou, potřebují? Jak s nimi pracovat? A jak důležitá je spolupráce s rodiči?
Předškolní děti mají jednu velkou výhodu - nové věci berou stejně samozřejmě jako ty, které už důvěrně znají. Nemají problém se spolužáky jiné barvy pleti , nezarazí je, že někdo mluví jinak. A toho je dobré využít, samozřejmě v rozumné míře a s rozmyslem.
Všechno to začalo písničkou Pavla Jurkoviče, kterou jsme spojili s příběhem. Nakonec vznikl projekt, který nás zavedl až na Šumavu.
Tvrdí to Jan Březina ze společnosti SportAnalytik. Povídali jsme si o tom, jaké místo má v dětském životě pohyb a sport, o rizicích brzké specializace i úzkého zaměření na výkon, ale také o přínosech pravidelného pohybu a především o tom, že každé dítě má na něco talent.