Online archiv

Petr Horáček Praha, Portál 2012

Zora Syslová Praha, Portál 2012

OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ DĚTÍ

Klacíky, klacky, šermování a běhání s nimi, nelze se jim ubránit. Jsou pro děti jako magnet. Zjistili jsme, že zakazovat je dětem z důvodu, aby se nezranily, není nic platné a stejně to nefunguje. Tak dobrá. Když klacky, tak klacky. Ale pojďme je společně prozkoumat. Společně si všímáme různých klacíků, klacků a větví, které najdeme v přírodě. Nacházíme klacky suché, ztrouchnivělé, porostlé lišejníkem, zkroucené, rovné, sukovité, dlouhé i krátké, klacky s kůrou a bez kůry, drsné i hladké a také chlupaté, jak volá Bára, když objevuje na klacku jemné chloupky. Ty hladké, oloupané, se nám líbí ze všeho nejvíce. Zjišťujeme a sami všichni vidíme, jak hra s dlouhými klacky může být pro ostatní nebezpečná. Ale když klacky, tak klacky. Koneckonců proč ne. A tak jsme začali klacky sbírat. Všímali jsme si v přírodě, které by se nám mohly hodit. Děti je přinášely do školky i z domova. Stále jich totiž nebylo dost. Musíme nejen pečlivě vybírat, ale také vědět, jak s nimi zacházet. Nakonec se shodujeme, že ty hladké by se nám mohly ve školce hodit třeba jako hudební rytmické nástroje, ty silnější by se nechaly nařezat na kolečka, z úplně slabých ohebných klacíků se bude moci vyrábět čertík. Klacky jsme s dětmi umyli, nechali je oschnout a pak jsme je ještě dosušili na topení. Ty hladké bez kůry jsme nechali na koncích zabrousit, ty silnější jsme nechali nařezat na kolečka. S klacíky jsme pak tvořili, sestavovali, hráli si na muzikanty, vyráběli z nich již zmíněného čertíka. Nařezanými kolečky jsme polepili kouzelnou krabičku pro Mikuláše, čertíka a kominíka. Postavičky v krabičce nás postupně navštěvovaly a my jsme jim zpívali písničku: „Mikuláš se uklání, buďte u nás vítáni, dobrý den, dobrý den, vítej u nás.“ Se stejnou písničkou jsme pak vítali Mikuláše, čerty a anděla, kteří nám přinesli do školky mikulášskou nadílku. Téma nám nabídlo spoustu možností, jak probouzet dětskou představivost, tvořivost, spolupráci a vzájemnou pomoc. Naším záměrem bylo naučit děti s klacky správně zacházet tak, abychom neohrožovali své zdraví, ani zdraví svých vrstevníků, a užívat si radost při manipulaci s úplně jednoduchým přírodním materiálem, jako je KLACÍK.

Doprava patří k důležitým tématům, která dětem v naší Školičce Kamarád přinášíme. Snažíme se dětem předat co nejvíce potřebných informací hravou formou, například prostřednictvím projektu, jímž děti provázejí kamarádi Kačenka a Kubík.

Na vycházce si nasbíráme spadané listí, žaludy a jiné plody. Použijeme je ke tvoření – budeme je otiskovat do sádry. Máme-li dostatek pěkně vybarvených listů, svážeme je do kytice a vložíme do vázy. Potřebujeme bílou modelářskou sádru s dobou tuhnutí 8–12 minut, plastovou misku, vodu, vařečku na míchání sádry, plastové misky pod květináče, plastová víčka (např. z krabiček od rostlinných margarínů), rostlinný olej, misku na olej, špejle, listy, plody, květy, štětec, černý uhel, papír na načmárání uhlu, provázek. V plastové míse připravíme podle návodu modelářskou sádru. Děti zatím připravují misky – pomocí štětce je vymazávají olejem. Také natírají olejem listy z rubové strany, kterou budeme přikládat na sádru. Používáme pevnější listy s výraznou žilnatinou. Zkusili jsme otisknout do sádry i květy hortenzie. Rozmíchanou sádru nalijeme do vytřených misek. Není třeba spěchat, naopak listy vtiskneme do sádry asi 2–3 minuty po nalití sádry. Listy, květy nebo plody opatrně zatlačíme do sádry. Nesmíme je ale po sádře posunovat. Kousek špejle namočíme do oleje a zapíchneme ji do sádry. Tím si vytvoříme očko, do kterého po ztuhnutí sádry protáhneme provázek na zavěšení. Listy ze sádry sloupneme, když je sádra pevná a drží tvar, ale není zcela tvrdá. Necháme obrázek asi 15 minut zaschnout a poté jej opatrně vyjmeme z misky. Druhý den si připravíme papír a uhel. Uhlem čmáráme na papír. Prstem třeme o načmáraný uhel a zlehka s ním přejíždíme obrysy listů na sádře. Na závěr protáhneme mašličku nebo provázek do vytvořeného očka v sádře. Hrátky s luštěninami Na začátku podzimu jsme do družiny dostali od rodičů fazolové lusky, které jsme si sami vyloupali a nechali usušit. Nyní si s nimi hrajeme a tvoříme. Přikoupili jsme i jiné druhy luštěnin a barevné těstoviny. Povídáme si s dětmi o tom, proč je důležité přijímat v potravě dostatek luštěnin – obsahují látky důležité pro naše zdraví, především bílkoviny a vitaminy. Jaké pokrmy z luštěnin nám chutnají? Pizza a koláče Potřebujeme různé druhy luštěnin, semen a těstovin a papírové tácky. Jednotlivé druhy luštěnin si připravíme na stůl do misek. Na papírových táccích vytváříme pokládáním luštěnin a těstovin „koláče, pizzu apod.“. Nelepíme. Talířky s pizzou a koláčky si na pár dnů vystavíme a luštěniny pak používáme ke hrám a soutěžím. Hry Ukořisti fazoli. Děti vytvoří dvojice – jeden z nich si položí na dlaň fazoli, druhý se mu ji snaží ukořistit. Hráč, který má fazoli v dlani, ji brání tím, že včas sevře dlaň v pěst. Kolik pokusů z 10 bylo úspěšných? Hod do misky. Na stůl postavíme misku, do které se snažíme vhazovat fazole. Kdo bude mít nejvíce úspěšných pokusů? O poslední fazolku. Po obvodu stolu položíme po jedné fazolky. Fazolek je o jednu méně, než je hráčů. Pustíme hudbu. Děti chodí kolem stolu s rukama za zády. Po vypnutí hudby se každý snaží ukořistit fazolku. Na koho se fazolka nedostala, vypadává ze hry. Fazolky v průběhu hry ubíráme tak, aby jich bylo vždy o jednu méně, než je dětí. Fazolka po fazolce. Ve větší misce nebo krabici máme nasypané fazolky. Hráči drží v ruce mezi prsty dvě tužky s hranatým průřezem. Používají je v podstatě jako čínské tyčky na jídlo. Pomocí těchto tužek se snaží přenést z velké mísy fazolky do své misky. Hrajeme po dobu dvou minut. Pokud někomu vypadne tyčinka z rukou, musí právě přenášenou fazoli vrátit. Vítězí ten, komu se podaří během časového limitu přenést více fazolí. Schovaná fazolka. Děti odejdou z místnosti a vedoucí hry schová v místnosti fazolku tak, aby byla vidět, aniž by děti musely s něčím hýbat. Děti se procházejí po místnosti a snaží se najít fazolku. Když ji uvidí, nedají na sobě nic znát a v klidu se posadí na koberec. Kdo ji najde jako poslední, prohrál. V příštím kole schovává fazolku ten, kdo ji našel jako první. Obrázková hádanka. Připravíme si pro děti černobílé obrázky – omalovánky s náměty z pohádek, ve kterých mají svoji úlohu právě luštěniny. Máme obrázky z pohádky Popelka, Princezna na hrášku a Jack a fazole. Děti nejdříve hádají, ze které pohádky obrázek je, a pak si je vymalují. Povídej pohádku. Prohlédneme si leporelo s pohádkou Princezna na hrášku. Dokáže někdo vyprávět pohádku podle obrázků?

Výzdobu podzimního stolu můžeme pojmout trochu netradičně. Mísa s mechy a lesními plody doplněná originální dekorací vydrží velmi dlouho a nepotřebuje žádnou údržbu. Kdykoli na ní můžete něco změnit nebo ji doplnit dalšími rostlinami či kamínky z nedělní vycházky do přírody. Co budeme potřebovat? Polystyrenové koule, disperzní lepidlo, písek, štětec, rostlinný materiál. Polystyrenovou kouli na jedné polovině natřeme lepidlem. Do mísy dáme přesátý písek a pomocí kuchyňské lžíce jím posypeme natřenou plochu koule. Přebytečný písek lehce oklepeme a kouli dáme usušit. Poté opakujeme celý postup na druhé polovině koule. Dobře zaschlou kouli celou přetřeme lepidlem, které jsme zředili vodou v poměru 1 : 1. Lepidlo nám vytvoří ochrannou vrstvu. Případně je možné kouli ještě přestříkat bezbarvým lakem. Na plochou skleněnou nebo keramickou mísu položíme kolečko mechu. Obtočíme ho dvěma větvičkami břečťanu. Pod mech zastrčíme ze tří stran kytičky červených plodů. My jsme použili odkvetlé konvalinky, stejně ale mohou posloužit třeba jeřabiny. Okraj talíře ozdobíme různými druhy šišek, žaludů a dalších suchých plodů. Přidáme říční mušle. Navrch umístíme pískové koule a dozdobíme opět břečťanem. Pískované koule můžete použít jako samostatnou dekoraci. Položte je volně na stůl nebo jimi naplňte skleněnou nádobu. V tomto případě je vhodné vytvořit si větší množství koulí různých velikostí.

Ke zdravé řeči podle logopedek Markéty Hrubínové a Ilony Eichlerové patří nejen čistá výslovnost hlásek, ale i tempo a obsah mluveného slova. Dechová cvičení, rozvíjení obratnosti mluvidel i „obyčejné“ povídání nad obrázky. To vše náleží k logopedické prevenci.

Vyčerpání, vyhasnutí, beznaděj, takové jsou příznaky syndromu vyhoření. MUDr. Olga Kunertová říká, že postihuje především pracovníky pomáhajících profesí. Proč? Protože oni nejčastěji dávají do své práce i své srdce.

Loňský podzim jsme věnovali oslavě krásných 50. narozenin naší čtyřtřídní školky „Pohádka”. Základem této akce byl projekt celé oslavy, který nám zajistil finanční příspěvek od zřizovatele, města Žďáru nad Sázavou, sponzorů a příspěvkové organizace. Aktivit k narozeninám bylo dostatek. Vyhlásili jsme rodinnou soutěž „Moje nejoblíbenější pohádková postava”. Rodiče s dětmi tvořili krásné postavičky z pohádek, které nám zdobily chodbu školky a poté i prostory divadla. Slavnostní odpoledne pro bývalé zaměstnance začalo prohlídkou budovy. Nejstarší děti potěšily hudebním vystoupením. Keramická pečeť s logem školky a přáníčko bude připomínat pohodové setkání. Nechyběl ani den otevřených dveří pro širokou veřejnost. Každý si mohl zavzpomínat nad výstavou fotodokumentace z celých 50 let školičky. Děti si kromě divadelního vystoupení „Tetiny a dětičky” užily i narozeninovou party ve sportovní hale, kde si zatancovaly, zasoutěžily a zadováděly. Na odpoledním tvoření děti s rodiči vymýšleli školičce přání do dalších let, vyráběli narozeninové kytky, zdobili velký dort z polystyrenu – lepili barevná kolečka a skládali ozdobné svíčky z papíru. Završením celé oslavy byla adventní výstava v městském divadle. Chodby zdobily vánoční dekorace, pohádkové postavičky vytvořené dětmi a rodiči, výtvarné práce. 1. prosince se uskutečnilo slavnostní odpoledne. V úvodu děti přivítaly všechny v sále písní My jsme děti z pohádkové školičky. Rodiče, prarodiče, veřejnost a zástupci města mohli tleskat šmoulíkům, andělíčkům, čertíkům, tanečníkům country tanců a školákům, kteří je přišli podpořit zpěvem vánočních koled. Leckomu ukápla slzička dojetí při vystoupení tatínků s dcerkami při písni Říkej mi táto. Oslava se vydařila! Byl to krásný začátek adventního období! Všechny paní učitelky i provozní pracovnice byly z příprav unaveny, ale zároveň dojaty z úspěchu a kladného hodnocení veřejností.