Online archiv

Červenající jablíčka, žloutnoucí hrušky, barevné listy na stromech a sluníčko, které všechnu tu podzimní krásu ozáří, ale už nezahřeje tak, jako v létě. To vše je u nás v MŠ Řezáčova znamením, že nám léto odchází a blíží se podzim plný přírodních krás s ním spojených a také, že nám na dveře klepe naše tradiční Dýňová slavnost, bez které si tento příjemný čas v roce už ani nedovedeme představit.

Mateřská škola Štramberk Bařiny každoročně vyhlašuje výtvarnou aktivitu pro děti a jejich rodiče. Rukou společnou mohou tvořivě zpracovat vyhlášené téma. V minulých létech to byla témata „Jarníčci“, „Pohádkové postavy“, „Čarodějnice“, „Vesmír“… Letos jsme zvolili „Pravěk a zvířata minulosti“, téma obsáhlé a dětem blízké z moderních pohádek a filmů. Navštívili jsme v zimě muzeum Zdeňka Buriana a i expozice přispěla k rozhodnutí o námětu. Rodiče s dětmi nádherným způsobem zpracovali zadání. Na výstavě v MŠ se sešly výrobky z papíru, perníku, sádry, lepenky, moduritu, kamene, písku i piškotu. Děti si nejen prohlížely a ukazovaly svoje výrobky, ale dokonce si na jednom z nich velmi pochutnaly. Výstava došla ocenění i při pěvecké soutěži „Zpívání pod Trúbou“, kterou pořádáme a kdy školku navštěvují děti s rodiči a učiteli z okolních MŠ. Návštěvníci chválili nejen šikovnost našich rodičů a dětí, ale zejména nápaditost a pečlivost, s jakou byly výrobky vyhotoveny. I nás těší výsledek celé akce.

Tradice přespávání ve školce je v naší mateřské škole stará přes pět let. Scházíme se vždy kolem šesté hodiny večerní. Rodiče přivedou děti na školní zahradu s připravenou večeří v batůžku a baterkou. Večer je vždy spojen s nějakým úkolem, který děti musejí splnit. Loni nás čekal úkol najít poklad sovy Rozárky. Po obdržení svítících náramků a tykadel jsme se vydali na cestu k pokladu. Jedním z úkolů bylo ujít alespoň jeden kilometr cesty ve tmě. Po cestě děti zpívaly a asi kolem sedmé hodiny jsme došli k zahradě rodičů Anežky. Celý projekt připravili společně se svými přáteli. Hned se kolem dětí objevili „Podzimáčci“, „Lesní víla“ a vítali děti. Všude svítila světýlka a nespočet vyřezaných dýní. Na stromech poletovali duchové a netopýři, na lavičce seděla bába a opodál jiná zvala děti svým chechtáním. Po cestě k pokladu musely děti plnit úkoly – jít samy ke kouzelnému stromu bonbónovníku, otáčet hrníčky, pod kterými nacházely pavouky, sliz i bonbóny. Také musely projít kouzelnou branou, přejít pohyblivou kládu přes strašidelný palouk, až se konečně dostaly k pokladu, který střežila sova. Děti měly strach, ale zvědavost zvítězila, jedno z nich otevřelo truhlu a v ní se objevily „drahokamy“ a zlaté peníze. Celý obsah si děti rozdělily. Na konci cesty děti čekalo občerstvení – horký čaj, dětský punč, koláčky a perníkoví netopýři. Skřítek „Mecháček“ po celou dobu svítil zeleným světýlkem a to prý znamenalo, že byly děti hodné a statečné. A pak honem zpátky do školky, kde jsme na zahradě osvícené dýněmi (práce rodičů a dětí) vypustili lampiónek štěstí s přáním. Potom již následovala večeře, hygiena, pohádka a dobrou noc… Ráno děti vzbudila vůně kakaa, ovocného čaje a vánočky. Své statečné děti si rodiče převzali po snídani. Chtěly bychom tímto poděkovat rodičům Čmejrkovým a jejich přátelům za velikou pomoc a za krásně připravenou akci.

Už to vypadalo, že sluníčko vyčerpalo svou dávku krásného počasí a vystřídá se s deštěm a chladnem. Když ale vidělo, co se u nás na zahradě chystá, neodolalo a znovu vykouklo ven. V mateřské školce Puškinova se na zahradě konalo zábavné odpoledne pod názvem „Pojď si, táto, se mnou hrát, budeme i sportovat!“ Tatínkové i dědečkové se vrátili zpět do dětských let, spolu se svými dětmi vytvořili sehrané dvojice a společně tak absolvovali několik disciplín, při kterých předvedli zdatnost, šikovnost a samozřejmě smysl pro humor a zábavu. Děti byly šťastné, maminky spokojené a tatínkové pyšní na své ratolesti. Nechyběly diplomy se samolepkami za splněné úkoly, medaile, sladkosti a my už teď přemýšlíme, jaké disciplíny zvolíme tentokrát, aby další setkání bylo ještě lepší než to loňské.

Jedno podzimní dopoledne děti na školní zahradě objevily hnízdečko broučků. Pořád kolem něj chodily a staraly se, kde se broučci schovají, když jim bude zima. Tu vznikla myšlenka vyrobit si takové broučky a schovat je před zimou. Protože dnešní doba je velice uspěchaná a rodiče často tráví málo času s dětmi, napadlo nás tyhle dvě věci spojit a vyrobit broučky spolu s rodiči. A tak jedno říjnové odpoledne jsme pro děti a rodiče připravili odpoledne plné zábavy a tvoření a nazvali ho Broukohraní. Děti si společně s rodiči mohly podle své fantazie vyrobit z přírodních materiálů jakéhokoli broučka, kterého jsme pak společně uložili k zimnímu spánku. Tvořilo se ze všeho, co lze nalézt v podzimní přírodě. Z dýní, listů, ovoce a zeleniny, trávy, větviček a ze spousty dalšího materiálu. Tvořivé odpoledne se vydařilo! Vyrobení broučci byli opravdu úžasní. Bylo hezké pozorovat usměvavé tváře dětí i rodičů. Vidět, jak i malá chvilka strávená s milovaným človíčkem, může rozjasnit i ten nejchmurnější podzimní den. Odměnou nám byla spokojenost dětí i rodičů.

Kuba řekl, Cukr káva limonáda čaj rum bum nebo třeba Rybičky, rybičky, rybáři jedou. Znáte je? Jsou to známé oblíbené hry, které nikdy nestárnou. Určitě stojí za to si je malinko připomenout.

Slunečnice