Otužilost jako životní postoj

Slovo otužilost má slovní základ ve slově tuhý. Dříve sokolové říkali: „Tělo tuž – vlasti služ.“ Dnes tohle slovo už často neuslyšíte – a už vůbec ne od mladé generace. Pojďme vrátit otužilost do slovníku a života nás i našich dětí!

Pro dnešní mládež je moderní být in, cool či hustokrutopřísný a nabitý. Je možné, že je to proto, že dnešní náctiletí jsou stále doma (in), máloco je rozehřeje (cool) a žijí v neustálém napětí (nabití) v přelidněném (hustém) a krutě přísném světě. Kdoví?

A proč se vlastně vracet k otužilosti? Je to nutné v době, kdy jsme obklopeni technologiemi, které usnadňují vše, co naši předkové museli zvládat vlastními svaly, potními žlázami, důmyslem i spoluprací? Důležité to zůstává. Otužilost podporuje rozvoj schopností, zabraňuje chátrání, přecitlivělosti a napomáhá sebeobraně před změnami prostředí.  


Trénink dělá mistra

Každý organismus je systém, v němž odlišujeme stabilitu čili pevnost a flexibilitu neboli pružnost. Obojí bychom na fyzické i psychické úrovni měli udržovat v dynamické rovnováze. Přechod mezi pevností a pružností zaručuje odolnost, tedy otužilost. Být otužilý znamená vydržet změnu podmínek a nepodlehnout, nebýt přecitlivělý, reagovat přiměřeně a posunovat své meze tolerance i komfortu vůči různým vnějším podmínkám. Otužilost budujeme pravidelným tréninkem a zvyšováním frekvence i délky expozice daným specifickým podnětům. Trénink dělá mistra, říká staré přísloví. Pro otužilost to platí dvojnásob. 

Nejčastěji dnes slyšíme slovo otužilec ve spojitosti s těmi, kdo si chodí v lednu zaplavat do ledem pokrytých vodních ploch. To je ale velice zúžený pojem. Naše otužilost vůči zimě je stejně důležitá jako otužilost vůči teplu. Lidský druh se kdysi před deseti miliony let v přírodě otužil vůči vlivu tepla. 

Placená zóna

Kateřina Cajthamlová