S rodiči bývají potíže

Dennis je posledních čtrnáct dní jako na jehlách, protože otec žijící v jiném americkém státě mu oznámil, že přijede i s matkou na návštěvu. Dennis o tom řekl své ženě, ale společně se rozhodli, že dětem to sdělí až později. Devítiletý Bob ani sedmiletá Sybil totiž nemají dědečka rádi. Do té míry, že s ním odmítají jet v autě, pokud u toho není i Dennis. Není tedy divu, že Dennis má z otcovy návštěvy hrůzu. Zároveň nedokáže popsat, čím se otec jeho rodině tak znelíbil. Ačkoli má s otcovým chováním i postoji celoživotní zkušenost, neumí slovy vylíčit, co je na nich tak znepokojivého. Když jsme si o jeho otci povídali, dokázal jen říct, že otec je arogantní, neustále uděluje rozkazy a vyžaduje jejich okamžité poslušné splnění, chybí mu empatie a očekává, že ho všichni budou obdivovat. Dennis věděl, že u otce se už začíná projevovat stáří, a nijak ho to netěšilo, ale přesto doufal, že by stárnutí mohlo vyvolat i nějaké pozitivní změny. Že by si otec třeba mohl začít víc uvědomovat, jak tím, co říká a dělá, ovlivňuje své okolí. Zatím se ovšem nic takového neděje a Dennis se bojí, že otcovo chování během návštěvy bude mít na jeho ženu a děti ničivý dopad. 

Pokud máte stejně jako Dennis do sebe zahleděného rodiče, asi se odjakživa musíte vyrovnávat s jeho negativním, obtížným chováním i postoji, které se s věkem pravděpodobně ještě zhoršují. Potřebujete si tudíž osvojit praktické strategie, pomocí nichž můžete před tímto chováním chránit jak sebe, tak své děti, partnery i další blízké osoby, které s vaším rodičem přicházejí do styku.  

Nenechte si ujít: Žijeme "bez papíru", Peníze nejsou důležité - když jsou, Máš radši maminku, nebo... maminku?, Hrozí nám digitální demence?

Konstruktivní narcismus dospělých 

Není na škodu považovat narcismus za nezbytnou a životně důležitou součást sebepojetí, kterou je ovšem třeba rozvíjet tak, aby v dospělosti nabyla zdravé a konstruktivní podoby. Tento vývojový proces probíhá nepřetržitě, přičemž se předpokládá, že naprostá zahleděnost do sebe charakteristická pro miminka a menší děti přeroste u dospívajících a dospělých osob ve zdravý a konstruktivní narcismus. U některých adolescentů a dospělých se však tento vývoj zkomplikuje či pozastaví, takže stále vykazují chování a postoje příslušející spíše dřívějším vývojovým fázím. Jestliže dospělý jedinec ustrne v chování a postojích charakteristických pro rané stadium narcismu, můžeme jeho projevy označit za patologické či za narcistickou poruchu osobnosti.