Biohacking: tradiční moudrost pro 21. století

V dnešním světě máme unikátní možnost těžit nejen z vědeckého pokroku, ale také ze znovuobjevování starých postupů a jejich dalšího zkoumání. Biohacking je zdánlivě nová oblast životního stylu, která se před námi v posledních letech otevírá. Co nám tento přístup k lidskému tělu a psychice přináší do každodenního života? A na čem je založen?

Biohacking – klíč  k přirozenému životu

 Biohacking, nový životní styl, který se zaměřuje na provádění postupných změn způsobu života a výsledné průběžné zlepšování zdraví, lze rozdělit na tři oblasti – biologický, technologický a psychedelický. Ten biologický představuje dostupný a jednoduše využitelný soubor návyků, jímž lze poměrně snadno zkvalitnit život. Pro většinu z nás je to primární směr. Druhé dvě oblasti – technologický a psychedelický biohacking – vyžadují otevřený přístup buď k využití čipů a implantátů, které mají vylepšit naše fungování, nebo k substancím, které nám mají dopomoci ke změněnému stavu vědomí, obvykle v rámci terapie (například v duchu prací Stanislava Grofa a jeho ženy Kristiny). Pro běžného jedince však tyto metody nebývají snadno přístupné, a úvahy o jejich využití navíc bývají spojeny s určitými obavami. Proto si největší popularitu získala první forma biohackingu, přirozená a snadno dostupná. Pokud se chceme začít věnovat biologickému biohackingu, musíme si uvědomit, že to představuje zásah do dosavadního životního stylu. Tato změna může zahrnovat použití pomůcek (například cvičebních) nebo doplňků stravy (bylin a vitaminů), ale týká se zejména našich každodenních rozhodnutí. A jako každý plán zdravého životního stylu obsahuje budování pravidelných pozitivních návyků. Co to konkrétně znamená? Základními návyky, které nám jednotlivě nebo v kombinaci pomáhají zlepšit a zachovat naši životní úroveň a pocit pohody, jsou koupele v chladné vodě a pobyt na čerstvém vzduchu, vhodná strava a půsty, spánková hygiena, psychohygiena a mindfulness a dechové techniky. Všechny tyto činnosti nám pomáhají pečovat o naši náladu, množství energie a imunitu a předcházet fyzickým i duševním onemocněním.

Jak lze biohacking využít v každodenním životě? 

Lidé mají tendenci shromažďovat informace týkající se zlepšení životního stylu. Například: „Jak a kdy se mohu otužovat? Slyšel jsem, že to pomáhá se stresem,“ „Proč bych (ne)měla pít kávu hodinu po probuzení?“ nebo „Proč nebrat vitamin D3 na podporu imunity večer?“ Vzrůstá tedy i potřeba tyto poznatky systematizovat a dodat jim jednotný rámec. Pokud chce například podnikatelka s dvěma dětmi rozumným způsobem zlepšit kvalitu svého života, množství návodů z internetu o různých možnostech seberozvoje a podpory celkové pohody, ať už je to otužování, dechové techniky nebo psychohygiena, jí příliš nepomůže. Potřebuje jasný a srozumitelný akční plán, který jí poradí, jak podle pravidla 80/20 vybrat takové postupy, které jí v její konkrétní situaci (a hlavně v dostupném čase) nejvíce pomohou zlepšit situaci, kterou řeší. Jedna pozitivní změna podpoří další: například mírný pohyb ráno a pak přes den nám pomáhá lépe spát. Spíme-li v zatemněné místnosti, probouzíme se ráno odpočatější a máme více chuti a energie do ranního cvičení a vůbec celého dne. Důležitým faktorem biohackingu je i dostupnost: nemusíme za ním jezdit stovky kilometrů ani si dělat den nebo týden volna – systém je uspořádán tak, aby nám dal možnost pro sebe něco udělat, kdekoliv se zrovna nacházíme, a v dostupném čase. Mnoho manažerů, lékařů, terapeutů nebo lidí pracujících ve službách nemá například přes den čas strávit hodinu v sauně (což má podle výzkumů nadstandardní zdravotní benefity pro organismus), ale může si udělat při chůzi čtyři výdechy „skrz brčko“ neboli přes den vědomě  přítomně cvičit techniku tzv. brčkového dechu – pomalých, dlouhých výdechů našpulenými rty, které nám pomáhají uklidnit amygdalu, část mozku, která funguje jako výstražný zvonek a spustí poplach, kdykoliv se objeví (dnes už ve většině případů zdánlivé) nebezpečí. Tento průběžný management stresu nám každý den pomůže ušetřit nemálo energie.

V malé dávce lék, ve velké jed

Základním principem biologicky orientovaného biohackingu je tzv. hormeze. Hormeze (hormetický stres) je druh eustresu (pozitivního stresu), který pomáhá tělo posilovat. Nejlépe ho vystihuje Paracelsovo okřídlené „rozdíl mezi jedem a lékem je v dávkování“. Popsat hormezi v praxi můžeme na našem nejoblíbenějším biohacku, který se v posledních měsících stal nevídaně populárním. Jedná se o otužování neboli chladovou terapii. Z osobní zkušenosti víme, že přináší nejrychlejší výsledky ze všech metod. Úpravy stravy se projeví teprve za několik týdnů a i účinky pečlivě zatemněné místnosti, kde spíme, nebo spánkových doplňků zaznamenáme nejdříve ráno. Působení chladu nám ovšem pomůže už za 20–30 sekund významně podpořit soustředění a imunitu (pokud své třicetivteřinovky opakujeme častěji).

Pět základních pilířů

Systém biohackingu je založen na pěti nepostradatelných pilířích. Jedná se o osobní
a instruktorskou zkušenost, východisko postupů v tradiční moudrosti, důkazy ověřené moderní vědou, sebeměření (sebepozorování) a práci s daty. Osobní zkušenost je nenahraditelná. Nezáleží na tom, jestli se jedná o kouče biohackingu, o psychologa, či o klienta – metodu je nutné prožít, vyzkoušet na sobě, než jí začneme věřit a případně ji využívat u dalších lidí. Instruktorská zkušenost je další úroveň, na níž po získání osobních zkušeností předáváme metodu dále, cvičíme se v tom, jak ji předávat, a nasloucháme zpětným vazbám. Každý jsme jiný, takže i způsoby, jak poznatky předat, jsou pestré a lze je více či méně obměňovat. Nedílnou součástí biohackingu je i inspirace moudrostí předků a tradicemi: co se například otužování týká, země české kotliny mají bohatou tradici využití studené vody, od Priessnitze přes kluby Sokol a Orel, v nichž bylo otužování běžnou součástí aktivit. A co na to věda? Chladová terapie se zkoumá v souvislostí s prevencí a léčbou deprese, obezity i cukrovky a podporou neurologického i kardiovaskulárního zdraví. Biohacking je velice strukturovaný. Metoda je založena na systematičnosti, protokolech a experimentech. Není to „jen“ zdravý životní styl. Díky tomu, že se během své cesty měříme a pozorujeme a zaznamenáváme získaná data, snáze dosáhneme větší efektivity a vyšších met než pouhé změny životního stylu.

Nové možnosti biohackingu 

Biohacking svou podstatou není „nic nového pod sluncem“. Tradiční jádro ovšem obléklo moderní háv a je přizpůsobeno životnímu stylu dneška tak, aby se stalo nedílnou součástí prevence chorob, zvyšování a udržování životního standardu v oblasti našeho zdraví, celkové pohody a duševní rovnováhy. Biohackingu se v ČR věnuje také projekt Code of Life, který vznikl na základě spolupráce Veroniky Allister a Libora Mattuše. Na rok 2021 je plánováno založení první Fakulty biohackingu v ČR na Essential College v Brně (univerzita s americkou akreditací). Tato první univerzitní výuka biohackingu v ČR (možná i ve střední Evropě) bude probíhat právě pod záštitou Code of Life. Kurzy různých součástí biohackingu si díky tomu razí cestu i na další univerzity u nás.