Sto let se soudruhy

Dějepisáři vám potvrdí, že nejlépe se vykládá látka, kde proti sobě stojí zlo a dobro. Černá proti bílé. Jako v pohádce. Otázka je, zda se to dá jednoduše aplikovat na ambiciózní úkol spočívající v důkladném přiblížení historie komunistické strany. Předpokládejme, že je to složitější, a všichni vykladači by se měli nachystat na akční výpravu, kde nechybí matoucí odbočky, slepé cesty, maskované pasti a iluzorní vidiny. Výběr tématu nesouvisí jen se stým výročím. Důležitější je fakt, že bez znalosti příběhu organizovaných soudruhů těžko chápat novodobou historii našeho státu.  

Co vábilo umělce? 

Zkušenější kolegové ze sborovny vaší školy stejně jako odrostlejší členové rodiny si vzpomenou, že šprtání 16. května 1921 jako významného dne patřilo k základům školních vědomostí před sametovou revolucí. Časy se naštěstí změnily a v posledních třiceti letech se žákům připomíná hlavně negativní role Komunistické strany Československa v letech 1948–1989. Převzetí moci, vliv sovětských poradců, totalitní vláda jedné strany, vykonstruované procesy, uvolnění šedesátých let, vpád okupačních vojsk, normalizace, reálný socialismus, perestrojka, Palachův týden… Součástí zmíněného období jsou události a epizody, kdy vystačíme s černobílým viděním.     

Zkuste ale skočit na začátek dvacátých let minulého století. A vysvětlujte kontext, ve kterém se strana rudých soudruhů zrodila. Poctivému výkladu učiva musí předcházet odidealizování poměrů masarykovské republiky. Z čeho tenkrát komunisté čerpali sílu, kterou později proměnili v mocenský válec ničící vše, co mu stálo v cestě? Otázek je mnoho a zvídavé žáky může překvapit, kdo všechno se k tomuto proudu přidal. Speciální výklad si zaslouží sympatie lidí z umělecké a kulturní fronty. Co je na komunistických myšlenkách tak vábilo? Dá se to dnes pochopit? Při průletu prvorepublikovým obdobím nezapomeňte na volební výsledky a výstupy komunistických zástupců na parlamentní půdě. Co vlastně prosazovali?