Jak přivést k pohybu i děti, které nechtějí sportovat

Lockdown se zavřenými školami i většinou kroužků se významně podepsal na životním stylu dětí – 30–40 % jich přestalo sportovat. Pohyb by přitom měl být součástí každodenního života všech, nejen dětí, protože představuje tu nejlepší prevenci zdravotních problémů. 

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří pravidelná pohybová aktivita v dostatečném objemu k těm nejdůležitějším faktorům v rámci prevence civilizačních chorob, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, diabetes 2. typu, rakovina prsu nebo tlustého střeva atd.

Prof. Václav Bunc z Fakulty tělesné výchovy a sportu UK uvádí, že za poslední dvě dekády zaznamenáváme v populaci nárůst obezity asi o 18 % a nárůst nadváhy o 20 %. Přitom je u obézních jedinců 80% pravděpodobnost, že jsou nebo budou diabetiky 2. typu, 80% pravděpodobnost, že jsou nebo budou hypertoniky, výskyt infarktu myokardu se posunuje hluboko pod třicet let.

A předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP MUDr. Alena Šebková dodává, že vykládat dětem o tom, jak je pohyb prospěšný, je nošení dříví do lesa. Děti se obecně nepohybují dostatečně, a pokud se ubere i to penzum, které dosud měly, je jasné, že vliv nemůže být jiný než negativní – i to je jedno ze závažných negativ „doby covidové“. Pediatři uvádějí, že se v poslední době v praxi u dětí s kily navíc často setkávají – a to i se školáky, kteří v posledních dvou náročných letech bez tělocviku a jiného pohybu přibraly 15 kg nad to, co by měli vážit… 

„Dětství a dospívání jsou klíčová období, kdy se s biologickým i psychomotorickým vývojem utvářejí a formují také postoje dětí k pohybovým aktivitám. Pravidelný pohyb, ať už v rámci organizovaných, nebo volnočasových činností dětí, tak příznivě ovlivňuje i jejich aktivitu v následné dospělosti,“ říká doc. PhDr. Zbyněk Svozil, Ph.D., proděkan Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, a upřesňuje: „Pro školní děti ve věku 6–11 let odborníci doporučují pohybové aktivity alespoň střední intenzity po dobu nejméně 90 minut denně. V tomto věku by se měl upřednostňovat všestranný pohybový rozvoj s osvojováním základů mnoha druhů sportovních aktivit, jako jsou jízda na kole, bruslení, lyžování, šplhání, vodní aktivity včetně plavání nebo mermaidingu, základní gymnastika aj.“ 

Systematicky vedená pohybová aktivita také pozitivně ovlivňuje duševní zdraví včetně celkové osobní pohody a přispívá k udržení optimální tělesné hmotnosti. 

Fyzioterapeutka Mgr. Zuzana Havlíková však upozorňuje, že sledování váhy zdaleka není tak důležité jako pravidelný pohyb, a platí to jak pro děti, tak pro dospělé. „I kdyby mělo dítko pár kilo navíc, protože mu zkrátka chutná, pokud sportuje, bude na tom po zdravotní stránce mnohem lépe než hubeňour, který jen sedí doma na gauči a skoro vůbec se nehýbe,“ říká Zuzana Havlíková. „Rodiče by se měli snažit především o to, aby děti měly z pohybu radost a samy ho vyhledávaly. A jestli budou v některém období trochu baculatější, nevadí, ony se z toho zase vyběhají. Pozor ale, aby rodiče dětem pohyb neznechutili. Děti by určitě neměly vnímat sportovní aktivity jako to jediné, co vede k redukci hmotnosti, a proto musí běhat kolečka,“ varuje.

Sportovní aktivity pro děti

Co se týče specializace, není kam spěchat. V dětském věku je přínosnější pohybová pestrost a všestrannost. To však neznamená zakazovat dítěti například tenis. Pokud si oblíbí tenis, ať ho hraje a jednostranné zatěžování těla kompenzuje nějakou symetrickou aktivitou, což může být lezení, plavání i další sporty, u kterých se zapojí obě poloviny těla. Mají-li se děti naučit, že pohyb přispívá ke zdraví a je zcela přirozenou součástí života, do 10 let věku je pro ně nejvhodnější kombinace různých sportů formou kroužků, například jednou týdně atletika, jednou týdně gymnastika, jednou týdně vodní sporty… Děti tak získají dovednosti z různých sportovních aktivit, které přispějí k jejich celkové koordinaci i šikovnosti.