Jaro probouzí i sebevražednost

S obdobím jara máme spojený i fenomén probouzení, který prostupuje celým aktuálním číslem našeho časopisu. Probouzí se nejen příroda, ale i mnoho z nás na jaře pociťuje čerstvý příval energie a chuť pustit se do něčeho nového, na co během úmorné zimy nezbývaly síly. Jaro však není jen obdobím švitořivého ševelení a sluncem prozářené radosti. Hlavně duben a květen pro leckoho představují velké riziko – ačkoli to nepůsobí intuitivně, právě v těchto měsících se totiž odehrává nejvíce pokusů o sebevraždu.

Jde o desítky let známý, přesto ne zcela detailně vysvětlený klinický poznatek. Čekali bychom, že kratší dny, méně slunečního světla a možná i stres spojený s vánočními svátky povede k tomu, že si lidé budou chtít sáhnout na život právě během zimy. Opak je ale pravdou, jelikož data Českého statistického úřadu z konce roku 2021 označují prosinec za měsíc s nejmenším výskytem sebevražd, naopak období mezi březnem a červencem za o poznání rizikovější. Tato čísla kopírují globální trendy, například podle rozsáhlých dat sbíraných v USA od sedmdesátých let do konce minulého století, ale podobně vycházejí i novější statistiky z jiných regionů. Čím to však je?

Na vině je zřejmě do určité míry opravdu slunce. Vyšší teploty v jarních a letních měsících totiž souvisejí s větší nervozitou a rostoucí mírou agrese, v důsledku spojenou i se sebedestruktivním chováním. Sluneční svit navíc podobně jako antidepresiva ovlivňuje i naši produkci serotoninu, takže lidé trpící depresí mohou být touto změnou zasaženi silněji než zbytek populace. Jiné výzkumy zase hovoří o vlivu pylových alergií. Bavit se dá i o tom, že jarní probouzení přírody a společnosti lze vnímat i jako nárok, tlak na konfrontaci se sebou samými a nenaplňovanými předsevzetími: můžeme mít pocit, že nyní už nám nic nebrání, abychom po zimní hibernaci chodili více ven, navazovali kontakty s novými lidmi a důsledněji se věnovali rozmanitým aktivitám. A když se to nedaří, vystřízlivění bývá bolestné.

Ať už tedy za vyšší množství jarních sebevražd může kterýkoli z navržených faktorů (anebo možná částečně všechny), jako rozumné se jeví si tato rizika přiznat, neklást na sebe přehnaně velké nároky a raději k sobě přistupovat s potřebnou citlivostí a pochopením.

Zdroje:

Bridges, F. S. et al. 2005. Seasonal changes in suicide in the United States, 1971 to 2000. Perceptual and Motor Skills, 100, 3, str. 920–924.

Český statistický úřad. 2021. Sebevražednost v Česku setrvale klesá. ČSÚ, online.

Geddes, L. 2017. The puzzling link between suicide and spring. BBC, online.