Online archiv

Kategorie: VĚDA

Vzděláním k zodpovědné psychedelické péči

Rita Kočárová , PD 11/2023
Zkušenosti s látkami jako LSD, lysohlávky, ayahuasca, MDMA nebo ketamin má v Česku každý desátý člověk. Psychedelika zažívají renesanci, a proto je nezbytné, aby odborníci i veřejnost měli k dispozici kvalitní informace. Vzdělávání je klíčem k tomu, aby psychedelická zkušenost byla pozitivní a léčivá, nikoli zraňující či traumatizující.

Když zhořkne marmeládové nebe

Jitka Holasová, PD 11/2023
„... with tangerine trees and marmalade skies,“ zpívají The Beatles v hitu „Lucy in the Sky with Diamonds“, o kterém se hlasitě šeptalo, že je Lennonovým poetickým převyprávěním jeho psychedelického tripu. Koneckonců stačí přečíst velká písmena v názvu písně. Psychedelická zkušenost může přinést barevné výjevy, ale i hořkou příchuť a ponor do stínů.

Závislost jako volání po sebepřesahu

Michaela Susedíková, PD 11/2023
Upadnout do závislosti na alkoholu nebo jiných látkách lze například v reakci na trauma nebo v touze po celistvosti. Pomoc je dnes možné hledat v rámci inovativní terapie využívající psychedelika nebo u jihoamerických šamanů.

Velké účinky malých dávek

Jitka Holasová, PD 11/2023
Zostřená pozornost, hlubší napojení na celek světa, lepší výkonnost, ale i přemíra stimulace. Průkopníkem užívání nepatrných dávek halucinogenů byl švýcarský vědec Albert Hofmann a pozoruhodné zkušenosti má v tomto směru i řada obyvatel v dnešním Česku. Jak ovlivní mysl mikrodávky psychedelik?

Proč je umění důležité pro lidský mozek

Dominika Grygarová, PD 11/2023
Umění je specificky lidská aktivita, kterou provozujeme od paleolitu. Ačkoli se může zdát bezúčelná, nabízí důležitý způsob, jak poznávat svět, osvojovat si neotřelá řešení životních situací a rozvíjet otevřenost a sebereflexi. V Národním ústavu duševního zdraví probíhá výzkum, jenž využívá magnetickou rezonanci i psychologické metody.

Psychologie v narativní tónině

Ivo Čermák, PD 10/2023
Narativní přístup postupně proniká do různých psychologických disciplín, ale i do ostatních vědních oborů. A tak máme nejenom narativní psychoterapii, ale i narativní sociologii, narativní teologii, narativní pedagogiku, a dokonce i narativní medicínu… Není divu, neboť bez příběhu nemůžeme člověku porozumět.

Jedna velikost nestačí, ani když jde o ADHD

PD 10/2023
Příkladem, na němž lze ukázat dopady výzkumu duševního zdraví, který je slepý k odlišnostem lidí, ať už jde o gender, pohlaví, nebo věk, je attention-deficit / hyperactivity disorder, tedy ADHD. Tato porucha je u žen, respektive u dívek, diagnostikována výrazně méně často než u chlapců. V dospělosti se však rozdíly zmenšují. Jsou důvodem tohoto rozdílu opravdu odlišnosti dané pohlavím či genderem, nebo jde o to, že u žen jsou symptomy brány jako „nestandardní“ a věda s nimi nepočítá?

Člověk dotekový

Jitka Holasová, PD 9/2023
Je telefon jedna z prvních věcí, kterou ráno vezmeme do rukou? Umíme se na několik hodin ponořit do práce, nebo nás neustále ruší e-maily, cinkání messengeru a chuť odskakovat si na Facebook? Ve volných chvílích posloucháme podcasty, sledujeme seriály, stále komunikujeme. Dokážeme také trávit delší čas sami se sebou, v tichu a nepřipojení? A proč bychom to vůbec měli dělat?

Jedna velikost nestačí ani ve vědě a výzkumu

PD 9/2023
Odlišnosti potřeb různorodých skupin osob se tematizují v řadě oblastí. Ve vědě a výzkumu se však tento přístup rozšiřuje teprve postupně. Proč by měl výzkum zohlednit, jaké má potřeby člověk na základě svého věku, etnicity, genderu nebo zdravotního stavu? A proč věda vytvářená pro „univerzálního člověka“ nemá stejný přínos pro všechny a může být někdy i nebezpečná? Těmto otázkám se bude věnovat série článků nazvaná Jedna velikost nestačí, která přináší pohled na výzkum z perspektivy genderu i dalších společenských proměnných.

Příroda v terapii

Adam Táborský, PD 7-8/2023
Od osmdesátých let vznikají v Japonsku a Spojených státech výzkumy, které dokazují, že pobyt v přírodě je léčivý. Někteří současní světoví filozofové a vědci se uchylují k domorodým etnikům pro inspiraci, jak s přírodou zůstat v kontaktu. A práce s klienty v přírodním prostředí se začíná prosazovat i v psychoterapii.

Duše v divočině

Adam Borzič, PD 7-8/2023
Ekologická krize vyžaduje nové cesty v psychologii a terapii, protože převládající individualistický přístup k péči o duši již nedokáže tématům spojeným s touto problematickou situací čelit. Jedním ze způsobů, jak se devastaci planety postavit, je ekoterapie amerického jungiánského psychoterapeuta Billa Plotkina.

Zahrada jako zrcadlo psychické zkušenosti

Eliška Hudcová , PD 7-8/2023
Zahrada je skryté místo, které kultivujeme. Tříbíme zde smysly, zlepšujeme svou fyzickou kondici a budujeme propojení se sebou, s rostlinami i s lidmi. V rámci zahradní terapie jde o vzájemný partnerský a pečující vztah člověka a přírody, jenž přináší uvědomění si vlastní hodnoty, sebeúctu i etický postoj k životu.