Online archiv

Kategorie: VĚDA

Konec „maršmelounového testu“?

Jaroslav Petr, 2/2019
Slavné studie týmu stanfordského psychologa Waltera Mischela dokazovaly, že lze úspěšnost v životě odhadnout už z toho, jak dokážou malé děti odolávat pokušení. Mischel inspiroval generace psychologů. Teď přicházejí američtí psychologové s důkazy, že se Mischel zmýlil.

Držte se rodiny

Matyáš Zrno, 2/2019
Profesor Raboch je nejen přednostou psychiatrické kliniky první lékařské fakulty, ale také živoucí legendou české psychiatrie – působí v ní již přes čtyřicet let. Je psychiatrem a sexuologem, ale také sportovcem a zastáncem pevné rodiny a zdravého životního stylu. K němu podle něj patří třeba i sklenka vína. Nejlépe ale po tenise…

Vrásky značí upřímnost?

-red-, 1/2019
Jako první si úlohy vrásek smíchu kolem očí všiml už v 19. století francouzský neurolog Guillaume Duchenne. Považoval je za známku upřímného úsměvu.

Kdo je inteligentní?

Milan Nakonečný, 1/2019
Když nějaká kniha vyjde podruhé, dokazuje to její význam. Gardnerova Dimenze myšlení vyšla v Portálu před necelými deseti lety a je tu zas. Téma inteligence je zkrátka stále živou psychologickou problematikou. Stále totiž neexistuje zcela jednotné pojetí její struktury.

Nepokora

Mojmír Sedláček., 1/2019
Byl opravdu pacient vždy na prvním místě, nebo se někdy nechala lékařská věda unést vlastní důležitostí? Dnešní doba nám ukazuje, jak moc jsme se v minulosti mýlili – a my bychom se z chyb měli dokázat poučit.

Umělá inteligence: nevyhladí nás, ale pohladí

Milan Petrák, 1/2019
Haruto je japonský inženýr. Je mu něco přes čtyřicet a ve svém tokijském bytě žije s dvanáctiletým (či tak působícím) chlapcem Junem. Každé ráno spolu snídají, o víkendu spolu chodí na procházky a večer do restaurace. Občas zajdou do divadla na představení pro dospělé. Chlapec jim rozumí a baví ho si o nich dlouze povídat. Jun je Harutovým nejbližším přítelem, spřízněnou duší… a také intimním partnerem. Sousedé se zezačátku na Haruta dívali divně, ale pak si zvykli. Jun je totiž robot.

On-line archiv je aktualizován, vstupte!

-red, 12/2018
Potíže, které se vyskytly s nalogováním předplatitelů do on-line archivu, již byly odstraněny.

Geny, zločin a trest

Jaroslav Petr, 12/2018
Objev variant genů, které mohou za určitých okolností zvýšit pravděpodobnost kriminálního chování svého nositele, se už někdy promítá i do rozsudků. Nastoluje to řadu otázek. Nakolik člověk zodpovídá za své jednání a nakolik je „ve vleku“ svých dědičných dispozic? A měla by být genetická dispozice k násilí brána jako polehčující okolnost?

Depresi léčit!

Mojmír Sedláček, 12/2018
Rozsáhlý vědecký tým se podílel na vcelku malém výzkumu, který však může mít zásadní dopad.

Jan Zrzavý: Když se máme dobře, máme roupy

Matyáš Zrno, 11/2018
S evolučním biologem Janem Zrzavým o tom, proč jsme nespokojení se životem, i když se nám daří dobře, proč se nemnožíme a proč je tygr spokojenější v zoo než na safari.

Povídej si se mnou

Mojmír Sedláček, 11/2018
Zdá se, že jsme zase o krok dál. Nepředstavitelné se pomalu stává skutečností a roboti už nahrazují i terapeuty. A to přímo ve vašem mobilu.

O těle a duši seriózně

Michaela Peterková, 11/2018
Kniha Psychosomatická prvouka od psychiatra Radkina Honzáka, kterou vydalo nakladatelství Vyšehrad, pojednává o základních souvislostech duše (psýché) a těla (soma). Za knihu v podstatě „můžou“ pánové Platon a Descartes, kteří se zasloužili o to, že obě tyto entity, které jinak jedním celkem jsou, vnímáme odděleně.