Online archiv

Kategorie: VĚDA

James Bond psychopat?

-red-, 3/2019
Člověk byl stvořen nikoliv jako solitér, nýbrž do společenství, kterému se v jeho případě už neříká hejno, smečka, ani stádo (ačkoliv by se to občas hodilo), ale pro stupeň sociální organizace se jeho houf označuje jak tlupa.

Jak technika ochudila hudbu

Milan Petrák, 3/2019
O tom, že technika úžasně rozšiřuje lidské možnosti, není pochyb. Díky ní dokážeme věci, o kterých naši předkové mohli leda tak vyprávět dětem v pohádkách. Létáme, vidíme se a komunikujeme na dálku, díváme se, jak vypadá povrch jiných planet. Kdybychom o technické vymoženosti znenadání přišli, připadali bychom si slabí a bezmocní.

GPS pomáhá a škodí

Jaroslav Petr, 3/2019
Elektronická navigace je skvělý pomocník, ale když se na ni spoléháme, necháváme zlenivět svůj vrozený orientační smysl. A běda, když potom máme někam dojet či dojít bez této elektronické navigační berličky.

Konec „maršmelounového testu“?

Jaroslav Petr, 2/2019
Slavné studie týmu stanfordského psychologa Waltera Mischela dokazovaly, že lze úspěšnost v životě odhadnout už z toho, jak dokážou malé děti odolávat pokušení. Mischel inspiroval generace psychologů. Teď přicházejí američtí psychologové s důkazy, že se Mischel zmýlil.

Držte se rodiny

Matyáš Zrno, 2/2019
Profesor Raboch je nejen přednostou psychiatrické kliniky první lékařské fakulty, ale také živoucí legendou české psychiatrie – působí v ní již přes čtyřicet let. Je psychiatrem a sexuologem, ale také sportovcem a zastáncem pevné rodiny a zdravého životního stylu. K němu podle něj patří třeba i sklenka vína. Nejlépe ale po tenise…

Vrásky značí upřímnost?

-red-, 1/2019
Jako první si úlohy vrásek smíchu kolem očí všiml už v 19. století francouzský neurolog Guillaume Duchenne. Považoval je za známku upřímného úsměvu.

Kdo je inteligentní?

Milan Nakonečný, 1/2019
Když nějaká kniha vyjde podruhé, dokazuje to její význam. Gardnerova Dimenze myšlení vyšla v Portálu před necelými deseti lety a je tu zas. Téma inteligence je zkrátka stále živou psychologickou problematikou. Stále totiž neexistuje zcela jednotné pojetí její struktury.

Nepokora

Mojmír Sedláček., 1/2019
Byl opravdu pacient vždy na prvním místě, nebo se někdy nechala lékařská věda unést vlastní důležitostí? Dnešní doba nám ukazuje, jak moc jsme se v minulosti mýlili – a my bychom se z chyb měli dokázat poučit.

Umělá inteligence: nevyhladí nás, ale pohladí

Milan Petrák, 1/2019
Haruto je japonský inženýr. Je mu něco přes čtyřicet a ve svém tokijském bytě žije s dvanáctiletým (či tak působícím) chlapcem Junem. Každé ráno spolu snídají, o víkendu spolu chodí na procházky a večer do restaurace. Občas zajdou do divadla na představení pro dospělé. Chlapec jim rozumí a baví ho si o nich dlouze povídat. Jun je Harutovým nejbližším přítelem, spřízněnou duší… a také intimním partnerem. Sousedé se zezačátku na Haruta dívali divně, ale pak si zvykli. Jun je totiž robot.

On-line archiv je aktualizován, vstupte!

-red, 12/2018
Potíže, které se vyskytly s nalogováním předplatitelů do on-line archivu, již byly odstraněny.

Geny, zločin a trest

Jaroslav Petr, 12/2018
Objev variant genů, které mohou za určitých okolností zvýšit pravděpodobnost kriminálního chování svého nositele, se už někdy promítá i do rozsudků. Nastoluje to řadu otázek. Nakolik člověk zodpovídá za své jednání a nakolik je „ve vleku“ svých dědičných dispozic? A měla by být genetická dispozice k násilí brána jako polehčující okolnost?

Depresi léčit!

Mojmír Sedláček, 12/2018
Rozsáhlý vědecký tým se podílel na vcelku malém výzkumu, který však může mít zásadní dopad.