Od okouzlení k digitální kompetenci

Generativní umělá inteligence založená na velkých jazykových modelech je už integrovaná prakticky do všech vyhledávačů, můžeme si spustit vlastního chatbota, i ty poskytované zdarma už začínají být schopné individualizované reakce, která se přizpůsobuje formálnějšímu či osobnějšímu stylu, jakým s AI komunikujeme. Širší paletu situací, kdy můžeme po AI sáhnout, umožnily i hlasové příkazy a výstupy – například při řízení auta nebo pro zrakově postižené.

Pomocník, kamarád a rádce 

Studii zahrnující data napříč kontinenty o tom, jak se mění účely, k nimž lidé využívají umělou inteligenci, publikoval v Harvard Business Review Marc Zao-Sanders, který vede firmu zabývající se vzdělávacími technologiemi. Říká, že ke stovce nejčastějších případů využití AI v roce 2024 už letos přibylo třicet osm nových položek. 

Nejčastějších deset důvodů, kdy se obracíme na AI, rozdělil Zao-Sanders do šesti skupin: učení a vzdělávání; tvorba a úprava obsahu; osobní a profesionální podpora; technická asistence a odstraňování problémů; kreativita a zábava; výzkum, analýzy a rozhodování. V roce 2024 první desítka využití zahrnovala všechny zmíněné skupiny. Se třemi položkami vedla skupina „učení a vzdělávání“ (zkoumání oblastí zájmu, zdokonalování učení, individualizované učení). Ovšem vůbec nejčastějším důvodem využití AI se stalo generování nápadů ze skupiny tvorba a úprava obsahu, které letos kleslo na šestou příčku.

V roce 2025 je na špici první desítky skupina „osobní a profesionální podpora“ se čtyřmi položkami: jako první je terapie a provázení, na druhé příčce se umístila organizace vlastního života, na třetím místě je hledání smyslu života – tato položka zároveň letos patří k novinkám. Čtvrtým zástupcem této skupiny je zdravější život, který uzavírá první desítku nejčastějších důvodů pro využití AI. Přitom v roce 2024 se v první desítce objevily jen dvě položky ze skupiny „osobní a profesionální podpora“: terapie a provázení na druhém místě, obecná doporučení na desátém.

Témata ze skupiny „výzkum, analýzy a rozhodování“ se letos v první desítce neobjevují vůbec. Tento posun může naznačovat, že se rozšiřuje počet uživatelů, kteří využívají AI častěji než dříve z osobních důvodů, ale i to, že při profesním využití odborníci na základě předchozích zkušeností více zvažují rychlost AI na jedné straně a hloubku či relevanci výstupů na straně druhé. Může mít podobný důvod i změna v rámci skupiny „technická asistence a odstraňování problémů“? Loni měla jediného zástupce na sedmé příčce, a to „troubleshooting“, tedy odstraňování problémů. Letos se z technické skupiny v první desítce objevily dvě položky pro profesionály, a to generování kódů a jejich vylepšování (v pořadí na pátém a osmém místě). 

Podívejme se trochu podrobněji na první tři nejčastější důvody uváděné v letošním roce: 

• Terapie a doprovázení

Na stránkách Psychologie dnes proběhlo už několik zamyšlení nad tím, jestli a za jakých podmínek má nebo může AI poskytovat psychoterapeutické služby. Ze Zao-Sandersovy studie stojí za zmínku pohled účastníka z Jihoafrické republiky, který uvádí, že tam péče o duševní zdraví téměř neexistuje a jeden psychiatr připadá na 300 000 lidí… Mezi výhodami je respondenty obecně zmiňována neomezená dostupnost, relativně nízká cena (případně zdarma), ale i to, že nehrozí odsouzení ze strany jiné lidské bytosti. 

Tato položka však kromě strukturované podpory při zvládání psychologických problémů zahrnuje i dlouhodobé provázení nabízející sociální a emoční spojení, někdy i s romantickým rozměrem. (K tomu se ještě vrátíme.)

• Organizování života

Lidé s touto preferencí využití AI si podle Zao-Sanderse chtějí lépe uvědomit své záměry, strukturovat jednotlivé kroky k jejich realizaci a zapracovat je do každodenního života. Může jít o uskutečňování (nejen) novoročních předsevzetí či užitečných denních návyků. Jedna z respondentek uvádí i vytvoření časového harmonogramu úklidu a organizace před příjezdem hostů. Zajímavé možnosti však mohou mít tyto nástroje jako osobní asistenti v zaměstnání (vyřizování e-mailové korespondence, plánování schůzek aj.). 

• Hledání smyslu 

Třetí příčku letošního žebříčku zaujímá využití AI jako moudrého průvodce, rádce, kouče či inspirátora na cestě k nasměrování vlastního života, hledání smyslu, uvědomění si životních cílů, tedy například k ujasnění a definování vlastních hodnot, doporučení k pře/formulování kroků a překonávání překážek na cestě k osobnímu rozvoji a růstu – někteří respondenti uvádějí jako konkrétní přínos této podpory třeba i lepší soustředění. 

Zmíněná studie ale ukazuje i podstatnější rozdíly v přístupu k AI mezi odborníky, respektive uživateli, kteří jsou s fungováním velkých jazykových modelů umělé inteligence oproti laikům více obeznámeni. Tito sofistikovanější uživatelé například deklarují, že umělá inteligence je užitečná pouze tehdy, když už vím, co chci dělat. To ovšem může být trochu problém třeba právě při hledání smyslu a uvědomování si vlastních hodnot. Nedávno jsem dostala odkaz na video jednoho influencera. Mluví v něm o tom, jak na sociálních sítích objevil post, v němž AI odkrývá smysl života. Video jsem zhlédla – a přiznávám, že jsem odkryla pouze to, že poslouchám neuvěřitelně vnitřně nesourodý kompilát, který by mohl fungovat jako učebnicový příklad toho, jak rozličnými zdroji je AI „krmena“, případně jako výukový podklad pro diskusi, podle jakých hledisek asi vybírala ze svých nepřeberných zásob konkrétní ingredience pro tento „hluboký rozhovor“.