Paměť a emoce pod vlivem umělé inteligence

Naše paměť nefunguje zdaleka tak přímočaře, jak si leckdo myslí. Nejde totiž jen o to, že si některé informace zapamatujeme a následně si je dokážeme vybavit – do ukládání i pozdějšího vyvolávání vnitřních obsahů totiž vstupuje velké množství proměnných, od vynaložené pozornosti přes smysluplnost daných informací až po naše emoční rozpoložení. To v praxi znamená, že emočně nabité či systematicky předkládané informace si sice zapamatujeme snáze, přesto však při následném rozpomínání může snadno dojít k posunům významu či doplňování „bílých míst“ – tak moc se snažíme, abychom si na všechno podstatné vzpomněli, až jsme schopni si leccos nalhat.

V rámci nedávného výzkumu si 180 dobrovolníků přečetlo vcelku běžný zpravodajský článek a následně s ním ještě pracovalo s umělou inteligencí. Někteří dobrovolníci dostali správné, jiní zase chybné a zavádějící shrnutí informací z textu. A v podobném duchu další skupina lidí o článku s AI diskutovala, přičemž někdy byl chatbot nastaven tak, aby důsledně vycházel z textu, jindy zase aby do svých výroků záměrně vkládal lživá tvrzení. Poté měli dobrovolníci zodpovědět pár otázek týkajících se informací v daném článku – a možná už tušíte, jak výsledky dopadly. Ti, kteří dostali k ruce zavádějící shrnutí od AI, si na těchto základech vytvořili pár falešných vzpomínek, a měli tak dojem, že se v textu psalo něco trochu jiného než ve skutečnosti; avšak paměť dobrovolníků, kteří se lživou umělou inteligencí o tématu i debatovali, byla ještě výrazně zkreslenější. Méně věřili vlastním, správně zapamatovaným poznatkům a o to více se spoléhali na falešné vzpomínky, jejichž původcem byla AI.

Jde samozřejmě o laboratorní experiment s omezenou zobecnitelností, přesto se jedná o další z mnoha připomínek toho, že náš mozek není na práci s umělou inteligencí dostatečně vybaven – což nepřímo potvrdila i další studie, jež nechala AI upravit zastaralé fotografie, které se ve výzkumech používaly k vyvolávání emocí u dobrovolníků. Technologie dokázala staré fotky nejen pomyslně oprášit, ale dokonce i upravit pro různé kultury a demografické skupiny. A to vše, aniž by došlo ke snížení působivosti daných obrazů. Naše dlouhodobá fascinace těmito možnostmi je tedy stejně opodstatněná jako určité obavy.

Zdroje:

Behnke, M. et al. 2026. Using Artificial Intelligence to Generate Affective Images: Methodology and Initial Library. Advances in Methods and Practices in Psychological Science, 9, 1.

Pataranutaporn, P. et al. 2025. Slip Through the Chat: Subtle Injection of False Information in LLM Chatbot Conversations Increases False Memory Formation. IUI '25: Proceedings of the 30th International Conference on Intelligent User Interfaces, str. 1297–1313.