Online archiv

Kategorie: VĚDA

Syndrom podvodnice

Ananké Nebeská, PD 4/2024

Možná znáte osoby, které si navzdory svým úspěchům nedokážou úspěšnost zvnitřnit. Mají o sobě pochybnosti, a dokonce se bojí, že budou „odhaleny“. Syndrom podvodnice je častější u žen a marginalizovaných skupin. Jak souvisí s genderem a proč bychom se o něj měly*i zajímat?

Holistický přístup k člověku

Biosyntéza je nejen psychoterapie, ale i praktická filozofie zdraví, přirozenosti a vitality. Důvěřuje ve zdroje a procesy, které podporují život a růst, a předpokládá propojení na mnoha úrovních. Vnímá lidskou bytost jako celek.

Pulzace v psychoterapii dětí

Pavla Špeldová, PD 3/2024

Práce s pulzací je základním předpokladem dobrého zdraví a je také důležitým stavebním prvkem biosyntetické psychoterapie. Lidské tělo pulzuje mnoha způsoby – dýcháme, napínáme a uvolňujeme svaly, spíme a bdíme. Tepe nejen srdce, ale každá buňka. Jak lze tyto principy využít k uzdravování dětských klientů?

Biosyntetický přístup v pomáhajících profesích

Základním cílem biosyntetického přístupu je co nejvíce se přiblížit k vlastnímu středu a s ním spojeným kvalitám – esenci, která souvisí s vnitřní silou, vitalitou, kreativitou a zdravím. Aplikovaná biosyntetická psychoterapie nás vede k tomu, abychom nezapomínali na vlastní rovnováhu a uplatňovali sebepéči.

Tělo v terapii zaměřené na člověka

Adam Táborský, PD 3/2024

Jakou roli v psychoterapii zaměřené na klienta hrají různé techniky? A jak je to s cíli? Psycholog a psychoterapeut ADAM TÁBORSKÝ přibližuje některé názory Carla Rogerse a zamýšlí se nad tím, jak v rámci léčebného procesu využít fyzický dotek.

Vzděláním k zodpovědné psychedelické péči

Rita Kočárová , PD 11/2023

Zkušenosti s látkami jako LSD, lysohlávky, ayahuasca, MDMA nebo ketamin má v Česku každý desátý člověk. Psychedelika zažívají renesanci, a proto je nezbytné, aby odborníci i veřejnost měli k dispozici kvalitní informace. Vzdělávání je klíčem k tomu, aby psychedelická zkušenost byla pozitivní a léčivá, nikoli zraňující či traumatizující.

Když zhořkne marmeládové nebe

Jitka Holasová, PD 11/2023

„... with tangerine trees and marmalade skies,“ zpívají The Beatles v hitu „Lucy in the Sky with Diamonds“, o kterém se hlasitě šeptalo, že je Lennonovým poetickým převyprávěním jeho psychedelického tripu. Koneckonců stačí přečíst velká písmena v názvu písně. Psychedelická zkušenost může přinést barevné výjevy, ale i hořkou příchuť a ponor do stínů.

Závislost jako volání po sebepřesahu

Michaela Susedíková, PD 11/2023

Upadnout do závislosti na alkoholu nebo jiných látkách lze například v reakci na trauma nebo v touze po celistvosti. Pomoc je dnes možné hledat v rámci inovativní terapie využívající psychedelika nebo u jihoamerických šamanů.

Velké účinky malých dávek

Jitka Holasová, PD 11/2023

Zostřená pozornost, hlubší napojení na celek světa, lepší výkonnost, ale i přemíra stimulace. Průkopníkem užívání nepatrných dávek halucinogenů byl švýcarský vědec Albert Hofmann a pozoruhodné zkušenosti má v tomto směru i řada obyvatel v dnešním Česku. Jak ovlivní mysl mikrodávky psychedelik?

Proč je umění důležité pro lidský mozek

Dominika Grygarová, PD 11/2023

Umění je specificky lidská aktivita, kterou provozujeme od paleolitu. Ačkoli se může zdát bezúčelná, nabízí důležitý způsob, jak poznávat svět, osvojovat si neotřelá řešení životních situací a rozvíjet otevřenost a sebereflexi. V Národním ústavu duševního zdraví probíhá výzkum, jenž využívá magnetickou rezonanci i psychologické metody.

Psychologie v narativní tónině

Ivo Čermák, PD 10/2023

Narativní přístup postupně proniká do různých psychologických disciplín, ale i do ostatních vědních oborů. A tak máme nejenom narativní psychoterapii, ale i narativní sociologii, narativní teologii, narativní pedagogiku, a dokonce i narativní medicínu… Není divu, neboť bez příběhu nemůžeme člověku porozumět.

Jedna velikost nestačí, ani když jde o ADHD

Příkladem, na němž lze ukázat dopady výzkumu duševního zdraví, který je slepý k odlišnostem lidí, ať už jde o gender, pohlaví, nebo věk, je attention-deficit / hyperactivity disorder, tedy ADHD. Tato porucha je u žen, respektive u dívek, diagnostikována výrazně méně často než u chlapců. V dospělosti se však rozdíly zmenšují. Jsou důvodem tohoto rozdílu opravdu odlišnosti dané pohlavím či genderem, nebo jde o to, že u žen jsou symptomy brány jako „nestandardní“ a věda s nimi nepočítá?

< Novější články Starší články >

PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.

Více o Psychologii dnes