Online archiv

Kategorie: VĚDA

Člověk dotekový

Jitka Holasová, PD 9/2023

Je telefon jedna z prvních věcí, kterou ráno vezmeme do rukou? Umíme se na několik hodin ponořit do práce, nebo nás neustále ruší e-maily, cinkání messengeru a chuť odskakovat si na Facebook? Ve volných chvílích posloucháme podcasty, sledujeme seriály, stále komunikujeme. Dokážeme také trávit delší čas sami se sebou, v tichu a nepřipojení? A proč bychom to vůbec měli dělat?

Jedna velikost nestačí ani ve vědě a výzkumu

Odlišnosti potřeb různorodých skupin osob se tematizují v řadě oblastí. Ve vědě a výzkumu se však tento přístup rozšiřuje teprve postupně. Proč by měl výzkum zohlednit, jaké má potřeby člověk na základě svého věku, etnicity, genderu nebo zdravotního stavu? A proč věda vytvářená pro „univerzálního člověka“ nemá stejný přínos pro všechny a může být někdy i nebezpečná? Těmto otázkám se bude věnovat série článků nazvaná Jedna velikost nestačí, která přináší pohled na výzkum z perspektivy genderu i dalších společenských proměnných.

Příroda v terapii

Adam Táborský, PD 07-08/2023

Od osmdesátých let vznikají v Japonsku a Spojených státech výzkumy, které dokazují, že pobyt v přírodě je léčivý. Někteří současní světoví filozofové a vědci se uchylují k domorodým etnikům pro inspiraci, jak s přírodou zůstat v kontaktu. A práce s klienty v přírodním prostředí se začíná prosazovat i v psychoterapii.

Duše v divočině

Adam Borzič, PD 07-08/2023

Ekologická krize vyžaduje nové cesty v psychologii a terapii, protože převládající individualistický přístup k péči o duši již nedokáže tématům spojeným s touto problematickou situací čelit. Jedním ze způsobů, jak se devastaci planety postavit, je ekoterapie amerického jungiánského psychoterapeuta Billa Plotkina.

Zahrada jako zrcadlo psychické zkušenosti

Eliška Hudcová , PD 07-08/2023

Zahrada je skryté místo, které kultivujeme. Tříbíme zde smysly, zlepšujeme svou fyzickou kondici a budujeme propojení se sebou, s rostlinami i s lidmi. V rámci zahradní terapie jde o vzájemný partnerský a pečující vztah člověka a přírody, jenž přináší uvědomění si vlastní hodnoty, sebeúctu i etický postoj k životu.

Soustředit se na to, co je v nás dobré

Alena Slezáčková, PD 6/2023

Dnes už zřejmě málokomu připadá zvláštní, že štěstí, duševní pohoda a životní spokojenost jsou předmětem výzkumného úsilí. Pozitivní psychologie, která se právě těmito a mnoha dalšími příbuznými tématy zabývá, si však musela svou cestu k uznávanému vědeckému směru trpělivě prošlapat.

Arteterapie

Marie Gabriela Lhotová , PD 5/2023

Arteterapii lze definovat dvojím způsobem. V širším pojetí byla vnímána jako psychoterapeutická disciplína, která využívá jakékoli formy umění, například hudbu, tanec, divadlo, poezii, prózu či výtvarný projev. Dnes ji chápeme jako terapii výtvarnými prostředky. Jako nadřazený pojem pro všechna odvětví se používá označení umělecko-kreativní terapie.

O mysli, entropii a meditaci

Petr Bob, PD 4/2023

Když máme nějaké velké přání, podvědomě čekáme, že až se nám to splní, budeme navěky šťastní. Ale je to opravdu tak? Jaké jsou naše naděje a možnosti?

Smysl jako existenciální motivace

Martin Wagenknecht , PD 4/2023

Téma hledání smyslu života přinesl do psychologie a psychoterapie vídeňský neurolog a psychiatr Viktor Frankl. Jeho koncepce kladla důraz především na specificky lidské stránky člověka, jako jsou právě vůle ke smyslu, sebepřesah, svoboda a zodpovědnost.

Zpracování posttraumatických zátěžových poruch

Šokový náboj se uchovává v těle, autonomní nervové soustavě a mozkovém kmeni. Možnou cestu k uzdravení představuje neuroterapeutická metoda strukturovaných očních pohybů.

Jít svou vlastní cestou

Proč gestalt terapie doposud unikala širší pozornosti výzkumníků? Možná proto, že gestalt terapeuti nedůvěřují standardním výzkumným postupům. Tato nedůvěra je pochopitelná, uvážíme-li, že gestalt terapie vznikla jako antisystémový proud. Docent Tomáš Řiháček nabízí stručný přehled vývoje výzkumu na poli gestalt terapie.

Stres válečného konfliktu mění mozek

Profesor Ivan Rektor se snaží se svým týmem zjistit, jak extrémní stres ovlivnil lidi, kteří přežili holokaust, a jejich potomky. Výzkum zahrnuje psychologické testy, zobrazení mozku magnetickou rezonancí a odběr DNA. Dlouhodobým cílem vědců je definovat oběti válečného utrpení, které budou potřebovat péči, zejména psychoterapii.

< Novější články Starší články >

PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.

Více o Psychologii dnes