Táhnout za jeden provaz a krýt si záda

Existují povolání, kde je stres na denním pořádku, kde lidé musejí odolávat odborné, fyzické, psychické, psychosociální a časové náročnosti, vysoké míře zodpovědnosti, nadlimitní zátěži, stresu, náročnosti všestranné přípravy, dlouhodobé izolaci a dalším specifickým faktorům. Na druhou stranu je třeba říct, že všichni pracujeme pod určitou mírou zátěže a stresu. Práce, kde není žádný stres, v dnešní společensky i politicky složité a náročné době prostě neexistuje. 

Zatímco někteří lidé zažívají v práci stres jen občas, jiná povolání přinášejí stresové situace neustále, každodenně, dlouhodobě. Každý člověk reaguje na stres jinak, někteří lidé dokonce podávají ve stresu lepší výkon než v běžném naladění. Existují však profese, které jsou vhodné pouze pro velmi odolné jedince. Je tomu tak z pohledu náplně a charakteru vykonávané práce, specifické odbornosti, psychických a psychosociálních nároků, tělesného zdraví, fyzické připravenosti a kondice, délky pracovní doby či směnného provozu. Týká se to i vedení lidí a týmů ve velmi specifických pracovních a životních podmínkách a řízení jejich činnosti. Je nesmírně náročné pohybovat se v nevyzpytatelném prostředí vojenské zahraničí mise, pohotově reagovat na akutní přímé hrozby spojené s bojem, pracovat v pohotovostním režimu, pod neustálým časovým tlakem, absolutně se koncentrovat na danou činnost, zodpovídat za stovky a tisíce lidských životů, být pod tlakem různých potřeb a přání svých lidí, nést riziko úrazu, poškození zdraví či dokonce smrti. Ne každý dokáže čelit nadlimitní porci stresu v podstatě každý den, být schopen improvizovat, rychle se rozhodovat v kritických situacích, operativně i strategicky, pracovat v situacích, kde i drobné chyby mají fatální vliv na člověka a lidská uskupení. V takových chvílích je nutné disponovat řadou schopností a ovládat mnoho dovedností, dokázat je bleskurychle provazovat. Tomuto všemu jsou vystaveni lidé, kteří si zvolili práci v exponovaném pracovním prostředí. A právě těmto profesím věnuje svou pozornost český výzkumný tým KOSMOW, zaměřený od roku 2016 na kosmický výzkum na mezinárodní úrovni.

Výzvy kosmického prostředí

Neustálý stav ohrožení zdraví a života člověka a malých sociálních skupin v podobě kosmických posádek pobývajících a pracujících po různě dlouhou dobu v prostředí kosmu, finanční náročnost vesmírných programů a složitost technických řešení si od počátku zkoumání vesmíru žádají realizace mnoha simulačních a analogových studií určených k výzkumu a výcviku astronautů z celého světa. Středem pozornosti je však celosvětově spíše technická a technologická úroveň, například vývoj raket a jejich klíčových komponent. Výzkumy i v rámci celosvětové mezinárodní spolupráce jsou většinou izolované, nepropojené, bez celostního náhledu a v rovině základního výzkumu. Relevantní data a informace o fungování této exponované profese však může přinést pouze zaměření na malé sociální skupiny a člověka, jeho možnosti, potřeby, limity, chování, prožívání a postoje k celé záležitosti. Naprostou nutností je komplexní, celostní, tedy holistický přístup. Z tohoto důvodu český tým zdůrazňuje studium aspektů psychologických, sociálních, sociologických, psychosociálních, zdravotnických, biologických a fyziologických. v rámci jednoho týmu jde tedy v našem případě o přísně interdisciplinární a multidisciplinární přístup. Stejný důraz, jaký ostatní týmy kladou na základní výzkum, klade český tým na ten aplikovaný. K identifikaci a následnému posílení adaptačníchmechanismů astronautů používá český týmautorčin vlastní model sociálního akčního výzkumu, jehož platforma je tvořena pěti klíčovými oblastmi určenými kezkoumání člověka a malé sociální skupiny. K deskripci a analýze aspektůvztahujících se  k působení exponovaných profesípoužívá tým rovněž autorsky vlastní soubor dotazníků, vytvořených v letech 1995–2015 v rezortu obrany České republiky, od 2016 dosud kontinuálně rozvíjený v rámci kosmického výzkumu. Pomyslnou „třešničkou na dortu“ je užívání metody sociomapování českého autora, matematika a psychologa Radvana Bahbouha, která umožňuje analyzovat strukturu a dynamiku vztahů a vazeb v dané skupině a zároveň je nesmírně užitečným intervenčním nástrojem, významně rozvíjejícím týmovou kohezi, intraskupinové a meziskupinové vztahy. Od začátku devadesátých let byla metoda hojně využívána a rozvíjena v české armádě a paralelně s tím používána týmem Sýkory a Bahbouha ve významných projektech HUBES 94, ECOPSY 95 a MARS-105 a MARS‑500. Od roku 2016 dosud je v rámci modelu sociálního akčního výzkumu jednou z klíčových metod v projektu SIRIUS 2017–2027.