Spokojenost skrze aktivitu

Aktuální číslo se zabývá genderovými rolemi, feminismem, různými významy tohoto smýšlení a rozličnými jeho odrazy v psychoterapii i v běžném životě. Na následujících stránkách projdeme řadu pádných argumentů, proč jsou feministické názory vlastně zcela normální, a zdánlivě by se snadno mohly zařadit do každodenního fungování nás všech. Vzhledem k přetrvávajícím společenským předsudkům se však nabízí otázka, zdali zastávání feministického pohledu na svět skutečně vede k větší životní spokojenosti. Jednoduchá odpověď říká, že ano – v posledních dekádách skutečně můžeme dohledat spoustu výzkumů, v nichž si respondentky za svými feministickými názory stojí a rozhodně nelitují dílčích bojů s patriarchálními větrnými mlýny (což je sice jen jedna z řady rovin feminismu, ale zato ta mediálně nejvýraznější). Zajímavé rozšíření těchto závěrů však nabídla nedávná indická studie provedená na vzorku několika stovek tamních žen.

Z ní vyplynulo, že ženy podřizující se tradičním genderovým normám zažívají menší spokojenost než feministky, podstatná je však míra osobní angažovanosti v tomto tématu. Sám fakt, že se nějaká žena považuje za feministku, totiž její spokojenost prý ještě nikterak neovlivňuje. Obdobně jako řada terapeutických přístupů považuje identifikaci problému za první krok k jeho vyřešení, i zde je uvědomění si patriarchální povahy mnohých společenských jevů dobrým základem, na němž je však potřeba stavět dál.

Větší životní spokojenost se tedy projevuje až u žen, které se s tímto stavem rozhodnou něco dělat a buď se podílejí na zlepšování podmínek v dané komunitě, nebo se „alespoň“ snaží zajistit důstojnější životní kontext pro sebe. Zřejmě nakonec nejde ani tak o to, jakých reálných změn se jim podaří dosáhnout, ale už onen často přehlížený pocit kontroly, zodpovědnosti za vlastní život a s nimi související možnosti změny se pozitivně propisují do psychického zdraví. Z toho plyne, že pro spoustu žen (a nejspíše bychom to mohli vztáhnout i na leckteré marginalizované skupiny obyvatelstva) je právo na sebeurčení a nástroje, jak jej dosáhnout, nedostatkovým zbožím a zároveň potřebou, jejíž naplňování se na kvalitě života významně podílí.

Zdroj:

Jaison, T. et al. 2023. Do Feminists Have The Benefit Of Better Psychological Well-Being? IOSR Journal of Humanities and Social Science, 28, 1, str. 40-47.