Abychom se mohli probudit, musíme nejdříve spát. Zavřené oči však neznamenají, že se nic neděje, tělo totiž ani v hlubokém spánku není „vypnuté“, nýbrž vykazuje značnou fyziologickou aktivitu. Originálně k tématu přistoupila skupina vědců z jedné curyšské laboratoře – jako pomyslná brána ke spícímu mozku se ukázala zornička, tedy otvor ve střední části duhovky, který mění svou velikost podle míry nabuzení organismu či mozkové činnosti. Zdálo by se, že ve spánku si mohou i zorničky odpočinout, to ale zřejmě vůbec není pravda.
„Naše pozorování vyvracejí dřívější předpoklady, že během spánku je úroveň aktivace organismu nízká,“ řekla výzkumnice Caroline Lustenberger. Oblasti mozku zodpovědné za regulaci míry aktivity se nacházejí hluboko v mozkovém kmeni, což dosavadní výzkumné snahy značně ztěžovalo. Curyšský tým k tomuto problému přistoupil tvořivě a zaměřil se na vnější, lépe pozorovatelný projev těchto nesnadno dostupných niterných jevů. Ani sledování zornic během spánku však neprobíhalo bez očekávatelných komplikací. „Naší hlavní starostí bylo, že probandi nedovedou spát s otevřenýma očima. Ale v dostatečně temné místnosti většina lidí zapomene, že jejich oči nejsou zavřené,“ neskrýval spokojenost Manuel Carro Domínguez, vedoucí výzkumník a autor speciální průhledné náplasti, která zabránila probandům v zavření očí během sledovaného spánku.
Mapování zorniček ukázalo, že oči reflektují různé fáze spánku, výkyvy v mozkových vlnách, a dokonce i zvuky, jimž může být tělo během spánku vystaveno. V dalších studiích chtějí výzkumníci zjistit, jestli za regulaci spánkových fází a proces probouzení může takzvané modré místo (locus coeruleus) v mozkovém kmeni a nakolik je tedy zrovna tato nevelká oblast mozku zodpovědná i za změnu velikosti zornic. Pokud se tato předpokládaná spojení potvrdí, šlo by sledování zornic použít k diagnostice a léčbě rozličných poruch spánku či aktivace organismu. Zdá se tedy, že metafora oka jakožto okna do naší duše by mohla být pravdě bližší, než jsme si kdy mysleli.
Zdroj:
Carro-Domínguez, M. et al. 2025. Pupil size reveals arousal level fluctuations in human sleep. Nature Communications, 16, 1.