Minirecenze: Přetíženy

Vyklízím myčku. Talíře cinkají o sebe, dítě mě tahá za nohavici, cítím, jak pod dřezem smrdí nevynesený koš, do toho zavolá kamarádka a potřebuje vyventilovat těžký den. Druhému dítěti večeře nechutná a kvičí, že chce k jídlu perníčky. A to jsem předtím byla šest hodin v práci a u zubaře. Pohár přetéká – a najednou bouchnu... Typický večer matky malých dětí, který však může přinášet abnormální smyslové přetížení a chvíle, kdy samy sebe nepoznáváme: najednou se v nás něco zlomí a my křičíme jako „mrcha z pekel“... Autorky, které jsou zároveň psychoterapeutkami ve výcviku, s potřebnou hloubkou popisují fungování mozku a pomáhají nám porozumět tomu, proč a jak vzniká vztek a jak s ním pracovat. Rady, které autorky navrhují, nejsou povrchní. Když mluví o spánku, hořce se pousmějí, že souvislý spánek v rané fázi mateřství zkrátka není možný. Nabízejí mnoho praktických podnětů a témat, která můžeme zkoumat a zařadit do života, aby se nám od přetížení ulevilo. Neopomíjejí ani systémové a společenské hledisko, kdy vztek žen byl historicky znevažovaný a nálepkovaný jako chorá hysterie, zatímco ten mužský byl oceňovaný třeba jako projev sebevědomí a dobrých hranic.