Zápas s nespravedlností

Alexandr Eret se narodil 24. 9. 1968 v Praze, jeho otec se legálně odstěhoval do Rakouska v roce 1979, rodiče se rozvedli, Alexandr žil v Praze s matkou a mladší sestrou Helenou. Vystudoval střední geologickou školu v Příbrami, kde byl na internátě, a úspěšně složil zkoušky na Vysokou školu báňskou. Ve volném čase se někdy se dvěma dalšími mladíky, Petrem Havelkou a Antonínem Mundokem, procházeli po Praze, navštívili Milovice, kde byla umístěna sovětská posádka, pili alkohol a tak podobně. Jeho problémy se státem začaly během normalizace, krátce po složení maturity. 

Začátky

V červnu 1987 byli Antonín Mundok s Petrem Havelkou zatčeni. U Alexandra, který byl v době zatčení osmnáctiletý, udělali tři domovní prohlídky. Byl stíhaný pro trestný čin poškozování majetku v socialistickém vlastnictví a poškozování cizí věci ve spolupachatelství s Mundokem a Havelkou, kdy měli 29. 3. 1987 poškodit osm dopravních značek, šedesát šest stromků, zapálit dřevěnou boudu, 9. 6. 1987 zapálit balíky lepenky a podobně. „Dále je podezřelý z další trestné činnosti a protistátní činnosti, která mu dosud nebyla prokázána.“ Za tyto činy nakonec nikdy odsouzen nebyl.

Na veřejnosti byla kauza medializována články v Rudém právu a jinde jako případ Olšanské hřbitovy, poničení pomníků sovětských a bulharských vojáků. Dnes je vnímána jako jeden z posledních zpolitizovaných procesů v Československu před sametovou revolucí. Vyšetřování policií bylo nahrazeno státní bezpečností (StB). 

Alexandr Eret byl vazebně zatčen a uvězněn 29. 7. 1987 v Ruzyni a v té době také psychiatricky a psychologicky znalecky vyšetřen. Na vyšetření byl eskortován z věznice do zdravotnického zařízení, sexuologického ústavu – znalci psychiatři provedli vyšetření psychiatrické, znalec psycholog vyšetření psychologické. Psychiatrické vyšetření zajistili MUDr. Luboš Zdrůbek a MUDr. Antonín Brzek, psychologické PhDr. Slavomil Hubálek. Všechny specialisty lze označit za zkušené. Slavomilu Hubálkovi (1947–2013) bylo v době znaleckého posudku čtyřicet let, zaměřoval se na sexuální deviace, na vraždy, později napsal i knihu na téma soudních případů nazvanou Zpovědník vrahů. Znalci se s posuzovaným Alexandrem sešli dvakrát. 

Psychiatři a psycholog

Znalcům psychiatrům sdělil Alexandr při prvním vyšetření, že píše básně a povídky. Při dotazech na sexualitu odmítal jakékoli „deviantní sklony nebo prožité aktivity“. Duševně se cítil zdráv a sexuálně „normální“. Znalci mu provedli falopletysmografické vyšetření. Během projekce došlo k lehce vyšší reakci u podnětů žen svázaných, trápených, oproti ženám „v normálně atraktivních pozicích“. Po několika dnech proběhlo druhé psychiatrické vyšetření na Alexandrovu žádost, prý protože předtím znalce klamal. V kontrastu k prvnímu vyšetření popisoval, jak v dětství týral živá zvířata, že sexuálně preferuje chlapce, miluje oheň a krev, že onanoval s představou spoluobviněného Havelky, že si nahrával simulované chroptění při mučení a při něm se uspokojoval a podobně. Znalci uzavřeli jeho vyšetření jako polymorfní sexuální deviaci s dominancí sadomasochismu, s převahou tendencí sadistických, dále jako homosexuální orientaci a pyromanické projevy. V závěrech znalci doporučují ústavní sexuologickou ochrannou léčbu, zmíněna je i varianta kastrace. 

Psycholog Slavomil Hubálek také provedl dvě vyšetření s odstupem patnácti dnů. Podle psychologa uváděl Alexandr při prvním vyšetření nepravdivé informace a zdůrazňoval svoji normalitu. Při druhém vyšetření měl spolupracovat lépe, i když některé informace svou bizarností a agresivitou „vzbuzovaly podezření na simulaci či agravaci“. Při druhém vyšetření byl Alexandr pohublý a bledý, a (nepravdivě) uvedl, že „drží hladovku a je umístěn na izolaci“. Vězni mu prý vynadali, že lhal (což byla pravda, ale neuvedl fyzické násilí). Hubálek po doplnění vyšetření uzavřel, že podle něho jde o osobnost výrazně psychopatickou, agresivní, anetickou a současně neurotickou a že Alexandr trpí sexuální deviací.