Vedro stokrát jinak

Letošní léto s několika vlnami veder připomnělo, že ačkoli se pozornost politických špiček upíná spíše jinam, klimatická změna nikam nezmizela – a v nepravidelných intervalech se bude zpřítomňovat i nadále. Na tom, jak ji vnímáme, se však nepodílí pouze bourání teplotních rekordů, ale snad ještě více sociodemografické charakteristiky každého z nás.

„Starší lidé neprožívají klimatickou změnu ve společenském vakuu,“ řekla výzkumnice Jasmin Riederer z Karl Landsteiner University of Health Sciences v rakouské Kremži. Riederer společně s Lukasem Richterem provedla analýzu dat od více než tří tisíc rakouských respondentů starších padesáti let. Většina z nich si všimla nárůstu počtu velmi horkých dnů a také dynamičtějšího střídání sucha a bouřek oproti jejich dětství. A téměř všichni zaregistrovali úbytek sněhové pokrývky.

Starší lidé z velkých měst vnímali nárůst extrémních teplotních výkyvů silněji nežli jejich vrstevníci z menších obcí; možná i proto, že právě ve městech jsou tyto jevy citelnější než na venkově. Výrazněji také proměny klimatu vnímali respondenti s vyšším vzděláním, ale také ti nacházející se v tíživější finanční situaci. Na druhou stranu se však třeba subjektivní zdravotní stav a míra osamělosti neprojevily.

Tyto rozmanité výsledky vedly výzkumníky k závěrům, že je nutné komunikaci o klimatické změně cizelovat podle potřeb jednotlivých demografických skupin: nestačí říct, že změny se prostě dějí a že bychom na ně jako společnost měli reagovat. Jednotlivé skupiny populace vnímají změny odlišně a dílčí jevy se dotknou někoho více, někoho jiného méně. A nad těmito rozdíly rozhodně nelze mávnout rukou. 

Zdroj:

Riederer, J. & Richter, L. 2026. Perceived changes in extreme weather among older people – insights from Austria. Frontiers in Psychology, 17, 1794515.