Scientologové v primární prevenci: nepovedený vtip, nebo zlý sen?

Scientologové vstoupili na scénu primární prevence užívání návykových látek v momentě, kdy je širší pedagogická i psychologická veřejnost nespokojena s tím, co se s primární prevencí v naší zemi dělo. Vágní dokumenty plnébojovných slov a vyhlašování"boje proti drogám", chybějící jasná koncepce, kolektivní (ne)zodpovědnost a špatná transparentnost financování vedly u části kolegů k rezignaci. Díky nešťastně nastavenému systémuvzdělávání v primární prevenci tak nakonec nastalo i to nejhorší. Samotní pedagogové a psychologové začali mnohdy váhat nad tím, co vlastně specifická primární prevence je a co již nikoli. Jak asi na to může poté reagovatveřejnost a její zástupci, politikové? V této době přicházejí na scénu opět scientologové. Tentokráte se trefili do černého. V médiích stále zřetelněji zaznívají militantně laděné hlasy lidoveckých politiků volajících po"přitvrzení"a"boji proti drogám". Ve veřejnosti se jasně krystalizuje jádro sympatizantů se slovenským"třikrát a dost"a do toho všeho vzrůstá nervozita těch, kteří by rádi viděli, jak"ostří, správní hoši umí s těmi feťáky zatočit a ukáží společnosti ten správný směr". Místo toho sklízí česká protidrogová politika, charakterizovaná umírněným, vyváženým přístupem, úspěchy v podobě svých výsledků adočkává se zahraničních ocení. O tom všem se však česká veřejnost dozvídá jen velmi málo, zahlušena výkřiky o tom, jak se vše řítí do pekel a jak nás jedině tvrdý a nekompromisní přístup může zachránit. Sloganem své kampaně"Město bez drog"se tak scientologové přesně trefili do poptávky jedné části naší společnosti a velmi chytře zvolili i hlavní slogan, který již dává pozitivní alternativu:"Řekni NE drogám, řekni ANOživotu". A právě zde zřejmě došlo k něčemu, k čemu by v moderní společnosti docházet nemělo. Selhala média a odborné společnosti. Místo toho, aby bylo opakovaně a důsledně upozorňováno na nebezpečí, které v sobě skrývápůsobení scientologů, nastal pravý opak. Lavina mediálních zpráv, která během roku 2003 zahlcovala pravidelně monitor médií, se zdála být skutečně zlým snem. Od začátku roku se objevily desítky článků informujících o tom, jakten či onen komunální politik podporuje preventivní program scientologů a jejich"Cyklomaraton za Českou republiku bez drog 2003"atd. Vrchol všeho představuje náměstkyně primátora města Liberce i jeden se senátorů,kteří otevřeně v médiích tyto programy podpořili také. Jedno rčení říká, že tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou. O tom, jaké"znalosti"mají"profesionálové"od scientologů v drogových programech, sestačí přesvědčit návštěvou jejich www stránek se stanoviskem k tiskovému prohlášení RVKPPP. Kromě mnoha jiných chyb a nesmyslů zde např. zjistíme, že si pletou primární prevenci se službami určenými výhradně pro závislé, kteříodmítají léčbu. Čekáme tedy, až veřejnost přijme fakt, že scientologové bez jakéhokoli adekvátního vzdělání a s programem, který odporuje drtivé většině zásad účinné a kvalitní primární prevence, budou chodit do škol a získávatdalší"klienty"pro své programy a přes ně peníze a další moc? Nechtělo se mi věřit, že to vše se děje bez zájmu kritické části novinářské obce. Sledoval jsem proto pečlivě monitor, a skutečně nic. Kromě dalších adalších měst, která chtějí být bez drog (tedy alespoň ve vyhlášeních svých politických zástupců), jsem neobjevil žádný kritický a alarmující článek vyzývající k opatrnosti a obezřetnosti před scientology a jejich"primárníprevencí". Jednou čestnou výjimkou byl Reflex. S povděkem jsem přijal, že se jeho redakce neostýchala a otiskla z mého pohledu odpovídající článek. Dumal jsem však, proč Reflex zůstal jediný. Moje první myšlenka byla, žejsou prostě novináři líní a nechce se jim běhat po ulicích a shánět a ověřovat informace o něčem, o čem bylo už napsáno mnoho, a všichni stejně vědí, o co jde, a Hubbardem a dianetikou přece nebudou zbytečně ztrácet čas. Jsemale poměrně velmi paranoidní člověk, a tak mi rychle vyskočila i alternativní myšlenka: nechodí nakonec už všichni ti novináři dávno na auditing a jen já o tom nevím?

Placená zóna

Michal Miovský