Změní pobyt v zahraničí život člověka?

Mnoho mladých lidí dnes začíná považovat za samozřejmost, že během studia či po jeho ukončení navštíví zahraničí, aby získalo nové zkušenosti a zdokonalilo se v cizím jazyce. Z vlastních cest jsme si přinesly zážitky, žestudijní pobyt v zahraničí a také návrat a adaptace zpět na mateřskou vlast je fenomén velice zajímavý - v mnohém obtížný a emočně velmi bohatý. Na základě těchto poznatků jsme zrealizovaly výzkum týkající se této problematiky.Na studijní pobyt v zahraničí jsou stanovena mnohá očekávání, a to jak ze strany školy, která studenta vysílá, tak ze strany studenta samotného. Student se setká se spoustou neočekávaných situací, které je nucen řešit; jevystavován náročným momentům, které nejsou v životě doma běžné a které musí nějakým způsobem zpracovat. Nemá vytvořenou síť sociálních kontaktů, na kterou je zvyklý a může se na ni spolehnout - je nucen spolehnout se sám nasebe a vytvořit si síť novou. Ocitá se v kultuře, která má jiné zvyky, potkává se se studenty z různých zemí, kteří mají mnohdy odlišnou mentalitu. Je nucen mluvit jazykem, který ve většině případů neovládá na takové úrovni,aby se bez problémů v každé situaci dohodl.Za cíl výzkumu jsme si proto vytýčily oblast komunikace - zajímalo nás, zda zahraniční studijní pobyt má vliv na otevřenost člověka, frekvenci navazování kontaktů s ostatními; dále nás zajímaly změny v rodinných vztazíchstudentů, jejich zájmech, hodnotách, postojích, readaptace po návratu zpět.Dotazník, který jsme za účelem zmapování výše uvedených okruhů vytvořily, byl rozeslán e-mailem všem studentům Univerzity Karlovy, kteří v roce 2004 absolvovali jednosemestrální či dvousemestrální studijní pobyt vzahraničí. Z 890 osob dotazník vyplnilo 419 (47 %).Z výpovědí studentů je patrné, že nejvíce se tento pobyt projevil na struktuře mezilidských vztahů - studenti uváděli, že si jich nyní více váží. Mnohá nová přátelství byla navázána, studenti zároveň intenzivněji udržujísvé příbuzenské i přátelské domácí vztahy. Doceňují hodnotu přátelství a rodiny a po návratu věnují více svého volného času právě jim - 51 % respondentů uvádí zvýšení počtu přátel, u čtvrtiny dotazovaných se zlepšily vztahy s rodinou.Studenti se již tolik neobávají komunikovat s cizími lidmi a navazovat kontakty. Jejich sebevědomí se zvýšilo, 55 % dotázaných označuje svůj způsob komunikace po návratu za otevřenější. Zahraniční pobyt změnil hodnotovýsystém u 35 % studentů. Častěji změnu hodnot uváděly ženy (39 %) než muži (29 %). V oblasti zájmů studenti vcelku pochopitelně často uváděli zvýšený zájem o tu zemi, v níž přechodně pobývali. Pětina respondentů změnila svézájmy či koníčky.Třicet sedm procent respondentů uvedlo, že adaptace při návratu byla horší než adaptace po příjezdu do nového prostředí. To může být ovlivněno tím, že studenti přijíždějí do nového prostředí s vědomím, že je to jen naomezenou dobu, a dále existuje v tomto novém prostředí spousta podnětů a nových situací. Po návratu zpět je třeba opět se zařadit do pro mnohé jedince stereotypního života a navázat znovu na předešlé vztahy s okolím.Větší vliv měl pobyt na studenty mladší (narozené po roce 1980) - například změnu okruhu přátel uvádějí mladší studenti o 7 % častěji než jejich starší kolegové, o 6 % zlepšení ve vztazích s rodinou. Mladí též o 8 %častěji zmiňují zlepšení svého vztahu k Česku.Zajímavým zjištěním je, že vztah k České republice se u srovnatelného počtu dotazovaných zhoršil, jako zlepšil (37 % respondentů uvedlo první, 33 % druhou možnost). Nelze však říci, že by se polarita změny dala vysvětlittím, v které zemi studenti byli. Vztah k Česku se změnil spíše v tom smyslu, že došlo k porovnávání české kultury, ekonomické a sociální situace, mentality obyvatel. V některých případech se tím pozitivně ovlivnil i postojstudentů k České republice.