Bydlení u rodičů? Nedoporučuji

Dobrý den, jmenuji se Adéla, je mi 28 let, jsem vychovatelkou v domově mládeže, mám tříletý vztah a s přítelem se neustále dohaduji o vlastním bydlení. Oba práci máme, ale momentálně bydlím u něho s jeho rodiči ve velkém domě a ještě s jeho bratrem a jeho přítelkyní. Maminka mého přítele, přestože je dům třípatrový, je proti tomu, abych si pořídila v tomto domě vlastní kuchyň, pračku a lednici. Máme k dispozici pouze jeden větší pokoj, na chodbě sdílíme koupelnu s přítelovým bratrem a jeho slečnou. Myslím si, že dva roky se stále někomu přizpůsobuji, stále se musím na něco ptát, nemám soukromí. I když se snažím sebevíc, kritizuje mě slečna na patře o 8 let mladší nebo má zas s něčím problém matka přítele. Například mám v pokoji přes noc jen 15 stupňů. Když řeknu, že by bylo dobré zapnout plynový kotel, tak je mi řečeno, že jsem zimomřivá. Přítel tyto věci nechce řešit a zdá se mi, že před nimi utíká do práce. Já je ale řešit potřebuji, chci mít děti a do této konstelace je přivést nechci. Sháním proto bydlení. Problém je prý v tom, že se přítel bojí hypotéky, má strach že to nezvládneme, ale já zas mám strach zůstat v tomto domě a vychovávat v něm děti. Nejde mi ho moc přesvědčit, abychom se odstěhovali kamkoliv, hlavně pryč. Pořád mi vysvětluje, že by musel prodat motorku a auto a všechno, jen abychom to zvládli, a já zas nechci, aby se kvůli mně vzdával svých koníčků, ale nemůžu tam vydržet. Kvůli němu jsem odešla ze svého rodného města a přestěhovala se k němu do Prahy. Protože bydlení v Praze je drahé, tak sháním za Prahou cokoliv za rozumnou cenu. Přítel okamžitě našel argument, proč to tam bude špatné. Nechce téměř nikam od místa práce do třiceti kilometrů. Že já dojíždím stejně do své práce, to mu nevadí. Už nevím, co mám dělat, pořád se o tom hádáme skoro každý den a nemohu najít přijatelné řešení. Nejradši bych odešla z domu jeho rodičů hned. Když se na tom chci domluvit na příští rok s tím, že koupíme byt či domek a odejdeme tam, tak řekne, že chce jet příští rok na dovolenou. Já ale radši obětuju dovolenou a dám peníze do bydlení. Jenže dovolenou plánujeme tak dva roky dopředu a partner se těchto plánů nechce vzdát. Přijde mi to naprosto marné, jak když hrách na stěnu házím. Přesto se snažím tam vydržet, protože ho miluji, i když vím, že pro dítě to tam rozhodně není. Co mám dělat??? Adéla Paní Adélo, Když si čtu váš dotaz, ve kterém popisujete všechny útrapy s bydlením v domě a podněty k řešení bydlení s přítelem, obdivuji vás, že hledáte další a další řešení. Pořád hledáte další důvod k tomu, abyste se odstěhovali, a váš přítel hledá další důvod, proč zůstat v domě, kde bydlíte. Když se mu podaří váš argument vyvrátit, hledáte další. Jsem přesvědčený o tom, že to musí být vyčerpávající. Podle popisu argumentů a protiargumentů přítele si myslím, že nejde o to, že by vaše argumenty nebyly kvalitní, ale o to, že víte jasně, co chcete, a pro vašeho partnera tyto důvody nejsou dostatečně motivující. Dá se předpokládat, že změna bydlení bude pro něj znamenat opuštění zázemí, které v domě s rodiči má, a nové starosti, které s novým bydlením oba na sebe vezmete. Samotné založení rodiny bude pro vás oba novou zátěží, pro kterou váš partner možná není rozhodnut. Dále nevím, jestli jej o setrvání v domě nepřesvědčují samotní rodiče. Možná i pro ně je náročné, až těžce přijatelné, přijmout situaci, že jejich syn již chce dospět a založit vlastní rodinu. Tento vliv na rozhodování vašeho partnera také může být nezanedbatelný. Další zátěží, kterou na sebe oba vezmete, je zátěž ekonomická, a to jak v oblasti zvýšených provozních nákladů na bydlení, hypotéky, tak i nákladů spojených se založením rodiny. Na druhou stranu je přirozené, že potřebujete soukromí. Pokud ho v domě s příbuznými partnera nemáte, je dobře, že jej hledáte jinde. Máte v souhrnu několik řešení, možná máte i další řešení, která jste nepopsala, nyní nezbývá než zvážit, zda chcete obětovat své pocity, které v domě máte, kvůli vztahu s přítelem. Sama píšete, že partner tyto věci nechce řešit. Pravděpodobně předpokládá, že nová situace mu přinese více starostí, které doposud nemusel řešit. On je v domě se svými příbuznými zvyklý bydlet a vaši situaci buď nechápe, nebo nejsou vaše pocity, které prožíváte v souvislosti s bydlením, tak důležité jako pocit zázemí, které u rodičů má. Jako předposlední pokus mě napadá zkusit najít takové argumenty, které budou přínosem pro něj. Tedy najít důvody, kvůli kterým by nové bydlení mohlo být pro něj zajímavé. Na jednu stranu bydlení nezávislé na rodičích, založení rodiny či spokojená partnerka. Samozřejmě mějte zmapovány i komplikace, které změna přináší kvůli tomu, abyste se na ně důkladně připravili. A jako mezní variantu vnímám vaše rozhodnutí být spokojená. Za klíčové považuji vaše rozhodnutí, zda jste ochotna riskovat to, že budete hledat nového partnera, který bude vnímat jako důležité vaše důvody pro samostatné bydlení, případně partnera, pro kterého budou pocity partnerky důležitější, nebo upřednostníte partnerovy priority před vašimi. Přeji vám, aby se vám podařilo najít řešení, ve kterém najdete uspokojení jak vy, tak váš partner.